O výši placených záloh i povinnosti jejich placení rozhoduje Přehled o příjmech a výdajích podaný za předchozí zdaňovací období i skutečnost, zda se jedná o výdělečnou činnost hlavní či vedlejší. Pro výdělečnou činnost vedlejší musí být prokazatelný důvod. Tím je samozřejmě zaměstnání s dosaženým příjmem alespoň ve výši 8 tisíc korun měsíčně nebo zahrnutí do okruhu osob, za které platí pojistné i stát. Čtěte více: Pojištění placené státem
OSVČ bez povinnosti měsíčních záloh
Zálohy nejsou povinně stanoveny osobám, které:
- vykonávají samostatnou výdělečnou činnost vedlejší,
- zahájily podnikání a jsou osobami, za které je plátcem pojistného i stát (nevztahuje se na ně minimální vyměřovací základ). Patří sem například nezaopatřené děti, poživatelé důchodů, ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené a další. Tato skutečnost ovšem musí trvat po celý kalendářní měsíc,
- byly po celý kalendářní měsíc uznány práce neschopnými. Plátcem nemocenského z nemocenského pojištění je Česká správa sociálního zabezpečení. Zdravotní pojišťovna o případné nemoci podnikatele nemůže vědět, proto se pro doložení důvodu neplacení záloh, doporučuje odeslání kopie tiskopisu o vzniku a ukončení pracovní neschopnosti také příslušné zdravotní pojišťovně. Čtěte více: Nemocný podnikatel nemusí platit zálohy na pojistné
Zálohy bez stanoveného minimálního vyměřovacího základu
Osoby samostatně výdělečně činné, pro které není stanoven minimální vyměřovací základ, mohou platit zálohy v částce vypočtené v Přehledu o příjmech a výdajích za předchozí období nebo v částce, kterou si samy stanoví na základě předpokládaných příjmů v roce 2010.
Příklad: Podnikatelka na rodičovské dovolené měla v roce 2009 příjmy ve výši 100 000 Kč. Výdaje uplatnila paušální, a to ve výši 60 %. Vypočtená záloha činí: ((100 000 – 60 000) x 0,5×0,135)/12 měsíců = 225 Kč. Protože se jedná o osobu, za kterou platí pojistní i stát, nemusí dodržet minimální vyměřovací základ. Postačí, když zaplatí měsíčně 225 Kč nebo zašle jednorázově na rok dopředu částku 2700 Kč. Protože uvedená podnikatelka předpokládá v roce 2010 činnost vyšší, rozhodla se, že si bude měsíčně zasílat zálohu ve výši 500 Kč. Tuto částku také uvedla při stanovení záloh na další období v přehledu za rok 2009.
Osoby, pro které je stanoven minimální vyměřovací základ
Osoby samostatně výdělečně činné hlavní platí v roce 2010 zálohy z částky stanovené na základě příjmů z předchozího zdaňovacího období. V případě příjmů nižších než je stanovený minimální vyměřovací základ zasílají měsíční zálohu alespoň ve výši 1601 Kč.
Maximální vyměřovací základ
Maximální vyměřovací základ se v roce 2010 oproti předcházejícímu období výrazně navýšil, a to z 1 130 640 Kč na 1 707 048 Kč. Osoby samostatně výdělečně činné, jejichž příjmy tento stanovený maximální vyměřovací základ převyšují, platí měsíční zálohy maximálně ve výši 19 205 Kč.
Osoby bez zdanitelných příjmů
V případě osob bez zdanitelných příjmů nedošlo v roce 2009 k žádným změnám. Nadále platí měsíční pojistné za zdravotní pojištění 1080 Kč. Čtěte více: Osoby bez zdanitelných příjmů, nezapomínejte na pojistné
Kombinace zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností
Výdělečná činnost se považuje za vedlejší za podmínky odvodu pojistného alespoň z minimální mzdy, tj. dosažení měsíčního příjmu 8 000 Kč. Může se stát, že dojde k přechodnému snížení mzdy, například zkrácením pracovního úvazku a tím zcela logicky i ke snížení hrubé mzdy. Pokud dojde k poklesu příjmu pod hranici 8 000 Kč, je OSVČ povinna prostřednictvím svého zaměstnavatele doplatit pojistné do minima, tj. do 1080 Kč. Další možností je prohlásit za hlavní zdroj příjmů samostatnou výdělečnou činnost a zaměstnání jen jako vedlejší zdroj příjmů. V tom případě nemusí být v zaměstnání dodržen minimální vyměřovací základ. Postačí odvést pojistné ze skutečně dosaženého příjmu. Minimální vyměřovací základ bude dodržen z hlavní výdělečné činnosti. OSVČ uhradí minimální zálohu stanovenou pro OSVČ, čili 1601 Kč měsíčně. Která z variant je pro podnikatele výhodnější? Čtěte více: Jak na zdravotní pojištění při podnikání na „vedlejšák“?
Žádost o snížení zálohy na pojistné
Stejně jako v předchozích letech je možné v případě výrazného snížení příjmů požádat o snížení zálohy na pojistné. Podmínkou je, že příjem po odpočtu výdajů připadající na 1 měsíc v období od 1. 1.2010 do konce kalendářního měsíce předcházejícího měsíci podání žádosti o snížení zálohy, je po dobu nejméně 3 měsíců po sobě jdoucích alespoň o třetinu nižší, než obdobný průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů v roce 2009. Čtěte více: Zdravotní pojištění jako skrytá daň. Jak na výpočet u OSVČ?
Žádost o snížení zálohy je tedy možné podat příslušné zdravotní pojišťovně až po uplynutí 3 měsíců v roce, tj. nejdříve k 1. 4. 2010. Pojišťovna zálohu přiměřeně sníží, ovšem nejdéle na 3 kalendářní měsíce. Poté je nutné podat žádost novou. V opačném případě budou, uplynutím lhůty pro snížení, zálohy zvýšeny opět na původní hodnotu.
ČLÁNKY DO MAILU