Období zkoušek z dospělosti je za námi. Nejeden absolvent v této chvíli zvažuje, jaké povinnosti ho v souvislosti s ukončením studia čekají. Ty se liší podle toho, zda se jedná o maturitu, absolutorium nebo o vysokou školu. Zásadní rozdíl je rovněž mezi podnikajícími a nepodnikajícími studenty.
Střední škola
Soustavná příprava na budoucí povolání začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Za soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole se považuje také:
- doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže se pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
- doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, jestliže je konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, v němž byla taková zkouška konána (obdobně absolutorium), školní rok končí 30. června,
- doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na ukončení studia, pokud není vykonávána po celý kalendářní měsíc výdělečná činnost, není po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Omezení neplatí, jestliže se dítě stalo studentem vysoké školy,
- v případě zanechání studia končí soustavná příprava následující den po doručení sdělení škole o zanechání studia.
Okamžik zahájení platby minimálního zdravotního a sociálního pojistného se u podnikajících absolventů liší.
Je tedy zřejmé, že pokud žák nebo student po složení maturity (závěrečné zkoušky, absolutoria) pokračuje studiem na škole vysoké, je považován za žáka či studenta i v době prázdnin. Z hlediska zdravotního pojištění je osobou, za kterou platí pojistné stát. Jiné je to v situaci, kdy ve studiu nepokračuje. Za soustavnou přípravu se automaticky považuje doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky nebo absolutoria na střední škole do konce školního roku, tj. do 30. června příslušného roku (bez ohledu na případnou výdělečnou činnost) a doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na toto období nebo na skončení studia (takzvané poslední prázdniny). Podmínkou je, že v době prázdnin nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci (výdělečná činnost a nárok na podporu na sebe ani nesmí v průběhu kalendářního měsíce navazovat tak, že trvají po celý kalendářní měsíc). Obdobně to platí pro ty, kteří nebyli u maturity napoprvé úspěšní. Jestliže jim byla povolena opravná zkouška, patří do skupiny nezaopatřených dětí ještě i po dobu školních prázdnin, tj. do 31. srpna (bez ohledu na úspěšnost při opakování maturity v září). Obdobně zde platí podmínka nevykonávání výdělečné činnosti o prázdninách po celý kalendářní měsíc a nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Od měsíce září je však nezbytné hradit zdravotní pojištění. V případě, kdy absolvent nezačne pracovat nebo podnikat, může se přihlásit na úřad práce (stane se opět osobou, za kterou hradí pojistné stát) nebo si začne sám platit zdravotní pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů). Na rozdíl od zdravotního pojištění povinnost platit pojistné na sociální pojištění absolventi bez příjmů nemají. Pojistné začnou platit až tehdy, kdy se stanou zaměstnanci nebo když začnou podnikat. Čtěte více: Končíte studium? Víme, jak je to se sociálním a zdravotním pojištěním.
Střední škola a podnikající student
Jiné je to s podnikajícími studenty. Tady absolventům zpravidla nastávají nové povinnosti dříve a okamžik jejich zahájení se z pohledu zdravotního a sociálního pojištění opět liší. Jak pro server Podnikatel.cz připomenula Dana Blahutová, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, pro povinnost dodržet minimální vyměřovací základ při platbě zálohy na pojistné je rozhodující, zda student bude pokračovat bez přerušení v dalším studiu. Jestliže ano, bude považován za nezaopatřené dítě po celou dobu od skončení studia na střední škole do dne, kdy se stane studentem vysoké školy. Zálohy na pojistné jako OSVČ bude tedy stále platit ve výši vypočtené ze skutečně dosažených příjmů. Ovšem pokud student v dalším studiu pokračovat nebude, je nezaopatřeným dítětem do 30. června kalendářního roku, tzn. od července je povinen při platbách záloh na zdravotní pojistné dodržet minimální vyměřovací základ. Jiné je to u sociálního pojištění. Jestliže žák nebo student dosud neměl povinnost platit zálohy, neboť výše jeho daňového základu z přehledu o příjmech a výdajích nedosahovala rozhodné částky pro povinnou účast na důchodovém pojištění, pak platí minimální zálohu na sociální pojištění poprvé za měsíc září. Pro účely charakteru činnosti je i po dobu prázdnin považován za činnost vedlejší.
Ujistila nás Pavlína Röslerová z České správy sociálního zabezpečení.
Studenti vysokých škol (mladší 26 let)
Soustavná příprava na budoucí povolání na vysoké škole začíná dnem, kdy se dotyčný stává studentem vysoké školy, tj. dnem zápisu a končí dnem ukončení studia. Soustavnou přípravou je také doba od ukončení studia na střední škole do dne, kdy se stává studentem vysoké školy (nejdéle však po dobu tří kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž ukončil vysokou školu). Při složení poslední státní zkoušky v měsíci červnu bude z pohledu zdravotního pojištění nezaopatřeným dítětem i v období červenec až září. V říjnu již bude pravděpodobně zapsán ke studiu na další vysoké škole.
Za soustavnou přípravu se považuje kalendářní měsíc, v němž student úspěšně dokončí studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující, za předpokladu, že tento měsíc nevykonává po celý měsíc výdělečnou činnost a nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
U podnikajících studentů je ale situace jiná. Stejně jako u střední školy, jestliže bude student bez přerušení pokračovat ve studiu na stejné nebo jiné vysoké škole, považuje se z hlediska zdravotního pojištění za nezaopatřené dítě po dobu od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se stane studentem téže nebo jiné vysoké školy. Zálohy na zdravotní pojistné stále platí ve výši vypočtené ze skutečně dosažených příjmů. Pokud v dalším studiu pokračovat nebude, je povinen při platbách záloh na pojistné dodržet minimální vyměřovací základ od měsíce července (při složení poslední státní zkoušky v měsíci červnu). V případě sociálního pojištění zaplatí zálohu poprvé za měsíc srpen (měsíc ukončení studia + následující měsíc je považováno za studium = výkon vedlejší činnosti).
Studenti starší 26 let
Daňovou slevu na studium je možné uplatnit až do 28 let věku v případě prezenčního doktorandského studia. Naopak daňové zvýhodnění si mohou rodiče studentů ve společně hospodařící domácnosti uplatnit naposled v měsíci, v jehož průběhu student dosáhne věku 26 let. Obdobná hranice platí pro sociální a zdravotní pojištění. Zde je třeba správně vyhodnotit okamžik, od kterého nastává povinnost platby zdravotního pojištění u nepodnikajících studentů a povinnost platby minimálních záloh u studentů podnikajících.
Pro účely zdravotního pojištění končí nezaopatřenost dítěte dovršením 26. roku věku. Například student, jež dosáhne věku 26 let v průběhu měsíce dubna, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, není zaměstnaný ani nemá nárok na platbu pojistného státem z jiného důvodu, je povinen si od května hradit pojistné na zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů. Sociální pojištění student bez příjmů hradit nemusí. Tato doba se mu však nebude pro účely důchodového pojištění započítávat, proto se doporučuje platit dobrovolné důchodové pojištění. U podnikajících studentů je to zase jinak. Student, který dovrší věku 26 let v průběhu dubna, platí minimální sociální pojištění poprvé za měsíc květen. Ovšem student, který dovrší věku 26 let dne 1. dubna, zaplatí zálohu již za měsíc duben. Jako vedlejší je považován do dne narozenin, poslední den jako vedlejší je v tomto případě 31. března,
uzavírá Pavlína Röslerová z České správy sociálního zabezpečení.
ČLÁNKY DO MAILU