Ukradli jste logo nebo fotku pro firemní účely? Autorovi zaplatíte dvojnásobek

A protože u valné většiny nově vznikajících společností či začínajících podnikatelů je cena často tím hlavním rozhodujícím faktorem, rozhodují se k obstarání těchto záležitostí po vlastní ose, případně s neformální pomocí přátel, které v oboru mají. A zde se začínáme pohybovat na dosti tenkém ledě, jelikož, jak již bylo výše napsáno, často i omylem či prostou neznalostí se zde lze dopustit porušení autorského práva.

Je nutné si uvědomit, že ve své podstatě vše, s čím při tvorbě korporátní identity pracujeme, je nutno chápat jako autorské dílo, které je patřičně zákonem chráněno, ať už se jedná o použité typy písma, tzv. fonty, loga, obrázky a fotografie, slogan nebo uspořádání jednotlivých komponent v rámci webové stránky či vizitky. Je pochopitelné, že mnoho podnikatelů se inspiruje u úspěšných a v praxi osvědčených designů.

Čtěte také: Logo je základem firemní identity. Bez něj to půjde těžko

V rámci jednotlivých oborů samozřejmě existují trendsetteři, povětšinou velké úspěšné společnosti s tradicí, jimž se začínající podnikatel chce přiblížit. Ona hranice mezi inspirací a krádeží je však velmi tenká. Použití stejného barevného schématu u webové stránky je v pořádku, nicméně pokud je zároveň kopírováno i rozložení funkčních prvků, poměr textu k obrázkům a umístění obrázků v rámci stránky, mohlo by se jednat o plagiátorství, které by bylo příslušně postihnutelné. Pokud budeme ochranu autorských práv chápat co nejšířeji, pak například v případě, že firemní logo obsahuje textovou část, musíme mít svolení autora fontu k jeho užití – zajištěné nejčastěji nákupem licence. 

Co se konkrétně webových stránek týče, často jsou vytvářeny pomocí šablon, které jejich autoři nabízí ke stažení buď za úplatu, čímž je vyřešena licence k jejich použití nebo se dají najít i šablony šířené zdarma jako volné dílo. Někdy se však může stát, že šablona je šířena na pomezí těchto modelů, kdy autor dává svolení k jejímu volnému užití pro účely osobní prezentace například blogy a zaplacení požaduje jen, pokud má být šablona užita ke komerčním účelům, tedy i k firemní prezentaci.

Také každá fotka je chráněna autorským zákonem

Asi nejčastějším neduhem, a to nejen při tvorbě firemní identity, ale celkově při práci s obsahem na internetu, je neoprávněné použití obrázků a fotografií. Opět platí, že každá fotografie je autorským dílem a příslušná práva k ní má ten, kdo ji pořídil. Existují fotobanky, kam autoři své fotky vkládají a kde mohou být staženy za poplatek většinou odvislý od jejich rozlišení. Bezplatně potom jdou stáhnout například jen s vodoznakem překrývajícím fotografii.

Samozřejmě, že pokud fotografie, které budeme používat na webu či při jiné formě prezentace naší společnosti, stahujeme touto cestou, kdy zaplatíme fotobance a ta pak zprostředkovaně autorovi, je vše v pořádku. Ovšem když například odstraníme vodoznak nebo se nám podaří stáhnout fotografii bez zaplacení, již ji používáme neprávem a autor se proti tomuto zásahu může bránit. Běžně dochází k tomu, že při snaze najít ideální podkladový obrázek například do záhlaví webových stránek člověk použije pro něj nejsnazší cestu, kterou zná, a tou je vyhledání přes Google obrázky.

Čtěte také: Kreativní a odvážné logo přitáhne pozornost

Navzdory upozornění vyhledávače, že obrázky mohou být chráněny autorským právem, pak tento obrázek stáhne a pro svou potřebu použije. Často jsou takto staženy právě obrázky, které Google odkazuje z fotobank nebo osobních stránek uživatelů či hotových stránek společností. Obzvláště malé podnikatele toto netrápí, protože o problematičnosti svého počínání buď vůbec neví, nebo spoléhají na to, že jejich malou firmu nebude nikdo sídlící na jiném kontinentu řešit kvůli zdánlivé drobnosti. A právě tito podnikatelé jsou pak nejvíce nepříjemně překvapeni, když je na nich vymáhána částka, o kterou se na úkor autorů obohatili.

Ukradnete fotku, budete platit dvojnásobek běžné ceny

Kromě klasického postupu, kdy si autor porušení svých práv všimne sám a řešení vezme do vlastních rukou a nebo je na toto upozorněn třetím subjektem, nesmíme zapomínat, že moderní digitální technologie s sebou nesou i možnost zpětného dohledání obrázků během několika málo kliknutí a tím pádem i monitoring jejich stahování a používání. Pro fotobanku pak není nic snazšího než pomocí takovýchto algoritmů pravidelně kontrolovat, jak je s na nich nahranými fotografiemi nakládáno, a v případě, že zjistí neoprávněné užití, většinou případ předají externí společnosti specializované na vymáhání podobných pohledávek. 

Podle českého práva za bezdůvodné obohacení, které takto vzniká, náleží autorovi odměna ve výši dvojnásobku obvyklé ceny licence, nicméně při stahování ze zahraničních serverů můžeme v závislosti na jejich legislativě být pokutováni i částkou vyšší.

Hlídejte si licence

Chceme-li předejít porušení autorských práv, pak vždy musíme důsledně dbát na to, abychom měli k použití fotek patřičná licenční oprávnění. Mimo fotobank je může poskytnout sám autor, například náš známý fotograf, a jistotu, že vše je v pořádku budeme mít samozřejmě tehdy, když fotky pořídíme sami. Další možností, stejně jako tomu bylo u šablon k webovým stránkám, je stahování fotek šířených jejich autory pod licencí creative commons, tedy k volnému užití například pouze s podmínkou uvedení autorství. Častým omylem, je také mylná představa, že stačí, pokud například fotku staženou z internetu označím zdrojem „foto: internet“ či uvedu stránku nebo autora a na toto pak bude pohlíženo jako na zákonnou výjimku citace. Bohužel však stále platí, že pokud nemám svolení autora k užití fotografie, dopouštím se porušení jeho práv a musím počítat s možností sankce.

Jak již bylo v článku řečeno, většina podnikatelů hledí při tvorbě korporátní identity na cenu. Ale už mnohem méně si jich uvědomuje, že pokud se vydají cestou nejlevnější a budou doufat, že případná porušení autorských práv nebudou odhalena, se vystavují riziku nejen sankcí finančních a v krajních případech i trestních, ale též tomu, že od neoprávněného zásahu do autorských práv budou muset upustit. To v praxi znamená kompletní rebranding, což obzvláště u společností, které se od vytvoření firemní identity stihly na trhu etablovat, s sebou nese náklady, jež mohou být mnohdy mnohem vyšší, než kdyby na začátku zvolily cestu nejdražší.

Více než kde jinde zde platí, že na důležitých věcech se nevyplácí šetřit, a ač vyšší částku na právně bezvadné vytvoření korporátní identity připočítat k počáteční investici. Protože jen tomu, kdo má vše v souladu se zákony, nic nehrozí a nemusí se ničeho obávat.