"náleží autorovi odměna ve výši dvojnásobku obvyklé ceny licence"
Před pár lety někdo pochybil a na firemním webu se ocitla fotka, která tam neměla co dělat. Jestli to zavinila firma, co dělala web, nebo to tam dal někdo od nás, se už asi nezjistí a je to celkem jedno. Šlo o perexový obrázek, který se návštěvníkům webu zobrazoval v rozlišení menším než 150x100. (srovnatelná velikost s horním rozcestníkem tady na Podnikatel.cz)
Fotobanka to našla a vymahačská firma si to cení na cca 9 tisíc, takže po nás chtějí 18 tisíc. Argumentují tím, že to je cena obvyklá u fotek z vysokou kvalitou u speciální kolekce. Možná ta fotka je fakt dobrá, ale ne v rozlišení srovnatelném s displayem deset let starého mobilu.
Existují nějaké tabulky těchto "cen obvyklých", nebo podle čeho se to bere? Ta cena mi připadá za daný rozměr a využití naprosto zcestná a umím si to představit maximálně na webu s mamutí návštěvností typu iDnes a to ještě pod nějakou multilicenční smlouvou, kde to je o úplně jiných penězích.
Zjistěte si také, jestli ta "vymahačská" firma má nárok to po vás chtít. Děje se to dnes a denně, že vymáhají velké částky a nemají na to nárok. Dejte si hledat onu firmu na internetu a uvidíte, jestli to neprovádějí a čekají, kdo jim na to skočí - zvlášť při tak velké požadované částce.
No na kvalite fotky vubec nezalezi ;-))
Cena fotografie se sklada ze 2 casti:
1) Porizeni, zde se cana pohybuje od par stovek po statisice, dle narocnosti sceny, modelu, nutnosti retuse a 3D doplnku.
2) Licence, na tu existuje jakysi vzorec komory profesionalnich fotografu a del ni jde vypocitat neco, co zde temer nikdo za fotky nedosatne.
Zde se prihlizi k rozsahu uziti, zda se jedan o lokalni firmu, celostatni firmu, mezinarodni firmu, nekdy se odvyji od poctu zamestatncu, cimz se urci velikost uziti. Dale se presne specifikuje doba uzivani a zda je fotka exlusivni, tedy ze po dobu trvani bude jen vase, nebo ze na vas prechazeji veskera majetkova prava, pak se cena vynasobi 10x.
Nas zde zajima asi onen rozsah uziti, nebot fotka nebyla pouzita na kampan, nebyla na billboardech, byla nekde zastrecena na webu.
Pokud se jedna o omyl, bude tezke neco prokazat, doufam ze uz jste fotku stahli, tvaril bych, se, ze tam nikdy nebyla a jestli ano, tak to byl hackersky utok.
U Fotek, ktere vytiskente, nebo pouzijete na kampan tohle nejde.
#################
Ted se lae dostavame k veci, jedna vec je cena obvykla, druha je, za kolik fotky prodava dana fotobanka a ona se rozlisenim ridi!
Tedy nema narok nez na nasobek castky, za kterou ji bezne prodava.
...že nejsou splněny dohodnuté podmínky užití? Řekněme třeba, že někdo použije autorské dílo na základě ústní dohody s tvůrcem, ale pak tvůrci nezaplatí dohodnutý honorář. Může tvůrce od takové dohody odstoupit a vymáhat po druhé straně dvojnásobek honoráře, jako by šlo o neoprávněné užití?
Ukradeni fotky je jasne, tam neni moc o cem diskutovat.
Inspirace napadem je ale sporna a v CR nevymahatelna, existujen par vyjimek, v UK si dokoce nekdo narokoval fotku Bigbennu s cervenym patrovym autobusem, ale to jsou exesy.
Pokud se tedy nebude jednat o presnou kopii, nebo o zrejmy pokus, jak ve stejnem oboru oklamat zakaznika a snazit se vydavat za nekoho jineho, tak j vse OK, doporucuji si dat bacha na fonty, ty jsou bud Free, nebo placene.
Uvedu proklad, kdys si date logo podobne adidasu a nazvete se ADIADAS, tak je to jasne a prohrajete, pokud budete delat neco co oni, pokud ale budete vyrabet nabitek, tak je to dost sporne, zvalste kdy bude logo dosti pozmeneneo.
Jako dalsi priklad uvedu, soubou pizeie Don.Alcapone VS Don.Corleone,
Jednoi tak zkopirovali koropratni identitu, ze si je lide pletli, stejny web, stejne nazvy pizz, stejna cisla, stejne auta ... vse stejne ... a soud samozrejme prohrali.
Kdyby ale jedni dellai pizzy a druzi vymahali pohledavky, tak by soud asi nevyhrali.
Tak me tak napadlo, zda ti fotografove měli nejakou licenci ci zaplaceny poplatek za fotografovani.
To si takhle uz od vynalezu fotografie chodi cim dal tim vic lidi a porad něco foti a ve vysledku je tu smrst pozadavku na autorske poplatky.
Cim dal min je firem kteří něco vydelavaji a cim dal je vice lidi a instituci, kteří chteji platit nejake poplatky.
Vždy je důvod cizí fotografii neukrást - a pak netřeba platit žádné peníze.
Fotograf minimálně utratí několik desítek tisíc korun za výbavu, několik tisíc hodin času za to že se naučí kterak ty fotky pořídit a zpracovat a pár tisícovek či desítek tisíc korun za cestování na lokace.
Je čím dál míň lidí kteří uznávají že i pořízení fotografie znamená nemalé náklady a čím dál víc lidí a institucí, kteří by fotky prostě stáhli z internetu a fotografy chtěli brát u huby a případně ještě spustit povyk o smršti požadavků na autorské polatky když se autor ukradeného nedejbože ozve a domáhá se svých práv.
Každá fotka bez výjimky JE automaticky chráněna autorským zákonem a tudíž není li explicitně sdělen opak, nemáte právo ji používat. Konec, tečka!
Jakékoliv stupidní argumenty o tom, že focení není práce, že to dotyčný jen "cvaknul" a kdesi cosi nikoho nezajímají. Rozhodují zákonná pravidla, nikoliv něčí dojmy. Podobné diskuze vedou zásadně ti, kteří sami NIC nevytváří a jen melou pantem. Protože každý tvůrce obsahu (fotky, text, loga, grafika, design, video atd.) si velmi dobře uvědomuje, že to prostě stojí čas i peníze. A proto má obvykle respekt k cizím dílům, protože sám nemá rád, když se ta jeho někde kradou, sdílí v tisících kopií po soc. sítích atd.
Výjimkou jsou především někteří firemní grafici - zaměstnanci, kteří nezřídka fotky kradou ve velkém a samozřejmě následně účtují klientovi. Setkal jsem se s tím především u řady nakladatelství, včetně některých velkých časopisů (zdravím Výběr a 100+1, dodnes mi dlužíte), výjimkou to nebývá ani u webových studií. Proto je třeba být maximálně opatrný.
Typický problém českých zákonů. Namísto snahy o to, aby docházelo k co nejmenšímu počtu nepravostí je tu snaha bezhlavě trestat co nejvíc lidí, bez ohledu na okolnosti. Jinde vás musí autor upozornit a až po tom co fotku v rozumné době neodstraníte vás může žalovat, dokonce i v tomhle směru velmi přísných spojených státech. Pokud jde o přílišnou podobnost (tedy patent, ne copyright) náleží držiteli jen náhrada ušlého zisku, pokud chce víc, musí dokázat, že šlo o záměrnou kopii a ne jen o náhodu. Nikde v civilizovaném světě neuvidíte, že by byli lidé ruinováni za běžné omyly, všude platí, že trestu musí předcházet záměr.