Ukrajinci se zatím do podnikání příliš nehrnou. O jaké obory je největší zájem?

Většina úřadů nezaznamenala větší zájem

Karel Kieryk, vedoucí Odboru živnostenského v Magistrátu města Kladna, serveru Podnikatel.cz potvrdil, že u jejich úřadu zatím neohlásil živnost žádný občan Ukrajiny, který by měl povolen pobyt na území České republiky za účelem strpění (dočasné ochrany). Podobně Martin Šálek, tiskový mluvčí z Odboru kanceláře starosty Úřadu městské části Praha 8, uvedl, že na jejich odboru nedochází k žádnému zvýšenému zájmu o podnikání ze strany občanů Ukrajiny oproti normálu z dřívější doby a ani nemuseli řešit žádné problémy. Zvýšený zájem zatím neregistrujeme. Ohlášení živností/žádostí o koncesi občany Ukrajiny s dočasnou ochranou přijal zdejší živnostenský odbor od 24. února 2022 jednotky případů, říká také Jan Hamrník, vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí kanceláře starostky z Úřadu městské části Praha 10. Podobně jsou na tom také živnostenské úřady v Olomouci, Karlových Varech nebo Velkém Meziříčí.

Čísla podnikajících zřejmě teprve porostou

Výrazně zvýšené množství podání ze strany občanů Ukrajiny dosud nezaznamenali ani na Živnostenském úřadu města Brna, ale podle vedoucí živnostenského odboru Dobromily Macháčkové se zvýšil počet dotazů týkajících se podnikání občanů Ukrajiny. Počítají tedy s tím, že počet zájemců ze strany ukrajinských uprchlíků o živnostenské podnikání poroste. Je však třeba si uvědomit, jaká je struktura uprchlíků – povětšinou matky s dětmi a že potřebují nějaký čas na aklimatizaci. Zajímavé je, že velká část dotazů není směřována přímo od zájemců o podnikání, ale od tzv. zmocněnců, to by mohlo indikovat, že určitá část nemá zájem o skutečné podnikání, ale že by se v některých případech mohlo jednat o zastřený pracovněprávní vztah tzv. švarcsystém, popisuje dále. 

Na Magistrátu města Hradec Králové v době válečného konfliktu na území Ukrajiny zaznamenali menší přiliv podnikatelů z této země a zejména žen, které v zásadě chtějí podnikat jako OSVČ, nezakládají právnické osoby. V poslední době se občané UA ve větší míře telefonicky dotazují na podmínky pro podnikání, tudíž příliv podnikatelů tohoto státu lze očekávat v nejbližších týdnech, doplňuje Petr Lámus, vedoucí místního živnostenského úřadu.

Také Naděžda Hasíková, vedoucí živnostenského úřadu na Magistrátu města Zlína, zmínila, že v prvopočátku byl zájem hlavně o poskytování informací, jakým způsobem vyřídit živnostenské oprávnění, co je potřeba doložit, kolik se platí správní poplatek, jakým způsobem se dále musí registrovat a na jakých úřadech. Jaké jsou další povinnosti (např. zákonné platby). Na živnostenském odboru Městské části Praha 3 má podle vedoucího Radka Šáfra zájem o vstup do podnikání osob přicházejících z oblasti Ukrajiny mírně vzrůstající tendenci. Výrazný zvýšený zájem jsme zaregistrovali. Jedná se především o osoby z Ukrajiny, které mají v pase vyznačen tzv. strpěný pobyt na 1 rok na území České republiky, upřesnila Martina Hlaváčová, vedoucí oddělení obecního živnostenského úřadu pod Magistrátem města Mladá Boleslav.

Největší zájem je o volné živnosti

Jak podotýká Radim Labský ze živnostenského odboru Magistrátu města Olomouce, obory, o které projevovali Ukrajinci dlouhodobě zájem před 24. 2. 2022, byly pouze ve stavebnictví, vesměs mužské práce, ke kterým se však nevyžaduje doložení odborné způsobilosti, dokladu o vzdělání, případně praxi. Konkrétně se jedná o živnost volnou „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, obor činnosti 45. „Přípravné a dokončovací stavební práce specializované stavební činnosti“. Tuto živnost zmiňuje také Dobromila Macháčková, Zdeňka Peterková, vedoucí Obecního živnostenského úřadu, Městský úřad Velké Meziříčí, a společně s oborem č. 58 – Realitní činnost, správa a údržba nemovitostí ji uvádí i Martina Hlaváčová. Naděžda Hasíková k tomu doplňuje tyto obory činnosti: mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti; provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti; praní pro domácnost, žehlení, opravy a údržba oděvů, bytového textilu a osobního zboží; poskytování služeb pro rodinu a domácnost.

Ukrajinci tedy převážně ohlašují živnost volnou, pro kterou nemusí prokazovat odbornou způsobilost. Podle Petra Lámuse zájem projevují převážně o obory činnosti živnosti volné z oblastí administrativy, zemědělství, velkoobchodu a maloobchodu, úklidových prací a dále hodlají podnikat v oborech poskytujících péči o tělo, tj. kosmetické služby, holičství, kadeřnictví, pedikúra, manikúra, masérské, rekondiční a regenerační služby. Zaznamenali také dotazy občanů Ukrajiny na podnikání dle jiných právních předpisů, například v oblasti dermatologie. Jana Kodymová, tisková mluvčí Statutárního města Liberec, říká, že zájem Ukrajinců byl o všechny druhy živností. V případě řemeslných šlo o „zednictví“ a „pedikúra, manikúra“, u vázaných o „masérské, rekondiční a regenerační služby“ a u volných živností („Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“) se konkrétně jednalo například o obory: 

• Překladatelská a tlumočnická činnost, 
• Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti, 
• Poskytování služeb osobního charakteru a pro osobní hygienu nebo Poskytování služeb pro rodinu a domácnost. 

Vybrané obory činnosti byly zejména jednoduché práce ve stavebnictví, v lesnictví, skladování zboží, administrativa a poradenství. V případě koncese se jednalo o provozování malé nákladní dopravy vozidly do 3,5 t, vyjmenovává Jan Hamrník.

V některých případech je problematické doložení dokladů

Naděžda Hasíková popisuje, že občané Ukrajiny měli v prvopočátku (kdy byl vydáván pobyt „za účelem strpění“) problém s adresou pobytu v ČR (nebyla zapsána v základních registrech). V současné době jsou již adresy pobytu uvedeny v základních registrech, občan Ukrajiny tak musí ještě uvést „adresu“, na které bude mít umístěno sídlo (stačí doložit např. souhlasem vlastníka nemovitosti).
Mají také „úlevu“ v tom, že nemusí dokládat výpis z rejstříku trestů ze země původu (což by v této době bylo nereálné), přeložený do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků, ale je dostačující čestné prohlášení o bezúhonnosti na Ukrajině, které je možno podepsat přímo před pracovníkem živnostenského úřadu. Pokud by občané Ukrajiny ohlašovali jinou než volnou živnost, kde by bylo potřeba prokázat splnění odborné způsobilosti, musí tuto prokázat nebo ustanovit odpovědného zástupce, který bude tuto podmínku splňovat. V tomto směru nemají žádné úlevy ani výjimky, zdůrazňuje. 

Martina Hlaváčová upřesňuje, že v souvislosti s aktuální situací na Ukrajině bylo přijato usnesení vlády o přijetí krizového opatření v souvislosti s udělováním a vyznačováním víz k pobytu nad 90 dnů občanům Ukrajiny a zároveň vláda doporučila ve vztahu k občanům Ukrajiny postupovat vstřícně a metodicky upravila mimořádný postup. Tím byly minimalizovány překážky či úskalí.

I přes úlevy je tedy, jak uvádí Zdeňka Peterková, překážkou, když zájemci o podnikání k ohlášení živnosti nedoloží doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. To je problém také na základě zkušeností z živnostenského odboru v Liberci. Podle Jana Hamrníka z hlediska živnostenského zákona může být pro nově příchozí občany Ukrajiny překážkou před vstupem do podnikání zajištění dokladu prokazujícího právní důvod pro užívání prostor, v nichž bude umístěno sídlo, případně písemného souhlasu vlastníka nemovitosti, že s umístěním sídla souhlasí. Radim Labský vidí jako problematické doložení patřičných dokladů o jejich vzdělání v originále.

Petr Lámus dále popisuje, že značně problematickou překážkou jsou i chybějící doklady o odborné způsobilosti pro řemeslné, vázané a koncesované živnosti, neboť výuční listy, vysvědčení a VŠ diplomy či pracovní smlouvy často ponechali občané Ukrajiny doma. Pokud je mají k dispozici, pak musí být nostrifikovány a všechny předkládané doklady musí být úředně přeloženy do českého jazyka. Pro podnikání se vyžaduje především samostatnost rozhodování, tudíž u občanů utíkajících z válečného konfliktu lze očekávat zvýšený zájem spíše o zaměstnanecký poměr než o výkon podnikatelských aktivit, shrnuje.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Překážkou je také jazyková bariéra

Zaměstnanci živnostenských odborů se shodují, že částečně může být překážkou také jazyková bariéra. Nicméně většinou mají noví podnikatelé pro jednání na úřadech doprovod, který ovládá úřední český jazyk, podotýká Petr Lámus. Dobromila Macháčková říká, že nově příchozí občané Ukrajiny nemají většinou znalost českého jazyka, ale ani například anglického. Proto pro ně živnostenský úřad v Brně připravil některé dokumenty a poučení v ukrajinském jazyce. To, že se uvedení žadatelé zpravidla nejvíce potýkají s neznalostí jazyka, potvrzuje i Radek Šáfr s tím, že se jim to na úřadě daří překonávat.

Potýkaly se úřady s nějakými problémy?

Na většině živnostenských úřadů nemuseli řešit žádné problémy a nesetkali se s tím, že by někdo z ukrajinských uprchlíků chtěl vstoupit do podnikání, ale nesplňoval podmínky. Může za to fakt, že u ohlašování volné živnosti s předmětem podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ není žádný nárok na odbornou způsobilost a ostatní požadavky jsou nastaveny velice vstřícně. Navíc většinou ohlašovatelé ze strany ukrajinských uprchlíků přijdou prvně s dotazem, co je všechno za doklady k zahájení podnikání potřeba, a při samotném ohlášení již mají všechny potřebné doklady.

V Liberci řešili problémy, kdy se jednalo buď o to, že lidé neměli doklady o pobytu na území ČR, nebo doklady prokazující odbornou způsobilost pro danou živnost (řemeslné, vázané, u volné živnosti se odbornost nedokládá). Jeden případ zaznamenali také v Olomouci. Ohlašovatel nesplňoval podmínky odborné způsobilosti pro výkon ohlašovací řemeslné živnosti „Zámečnictví, nástrojářství“. Na Ukrajině tato živnost není regulována tak jako v ČR. Podnikatel nemohl současně doložit ani šestiletou praxi v tomto oboru, jelikož se oboru věnoval necelé dva roky, popisuje Radim Labský.

Petr Lámus vysvětluje, že jestliže podnikatel – fyzická osoba nesplňuje odbornou způsobilost, pak může podnikat prostřednictvím odpovědného zástupce, který dokladuje odbornost místo podnikatele a je k podnikateli ve smluvním vztahu. U nich podnikatelka z Ukrajiny, pobývající zde delší dobu, hodlala svým rodinným příslušníkům plnit funkci odpovědného zástupce pro kosmetické služby a manikúru, pedikúru. Nicméně živnostenský zákon v příloze č. 5 obsahuje seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností obsahuje seznam živností, které mohou fyzicky vykonávat pouze osoby (ať už v postavení podnikatele, zaměstnance, DPP, DPČ), které splňují potřebnou minimální odbornost, čímž je zachována základní ochrana zdraví zákazníka.

Tedy i kdyby si občanky UA ustanovily odpovědného zástupce a získaly živnostenská oprávnění pro kosmetické služby, manikúra, pedikúra, pak, pokud by uvedené činnosti fyzicky vykonávaly, musí dle právních předpisů splňovat alespoň minimální odbornost (např. rekvalifikaci, profesní kvalifikaci nebo tříletou praxi v oboru). Bez potřebných dokladů prokazujících tyto skutečnosti by neměly na území ČR podnikat, dodává v závěru.