Názory k článku Úlet berňáku: Firmě určil vyšší nepřímé náklady, než byly náklady celkové
-
Šťoural (neregistrovaný)
Ono to ale není tak jednoznačné, jak se snaží tvrdit autor článku, byť s oporou svých vybraných daňových expertů. Ony zmíněné režijní (nepřímé) náklady spojené s držbou podílu v dceřiné společnosti totiž nemusely být třeba vůbec zaúčtovány, jelikož je firma neidentifikovala nebo se jimi zkrátka nezabývala. Běžně se stává, že "matka" žije na úkor nákladů svých "dcer" (např. jí vede účetnictví, přenechává k dispozioci prostory, vozidla, personál apod.), načež by "matka" měla tato bezúplatná nepeněžní plnění přiznávat - mohou mích charakter výnosů i nákladů. To se třeba u brněnské firmy nedělo, takže zdánlivě (účelově) vykazuje nižší náklady... Tím chci jen naznačit, že dnešní daně - nejen z příjmů - jsou již tak spletité, komplexní a nejednoznačné, že hledání pravdy je sisyfovská dřina, je to průplav mezi Charybdou a Scyllou... A jak praví klasik, moudrý člověk je plný pochybností, zatímco prosťáček všemu rozumí a má ve všem jasno...
A to se ještě ovládající (mateřská) firma v Brně může těšit na nyní přijatou novinku - viz daňový balíček č. 80/2019 Sb. - v podobě fikce zdanění ovládané zahraniční společnosti dle § 38fa ZDP... -
nemo (neregistrovaný)
Obávám se, že ani to co píšete nemůže nic měnit na tom, že nelze celkově odvést na dani více, než činí zákonem stanovené procento z příjmů, byť při nulových nákladech - pokud se tedy nezpochybní výše příjmů - což se v tomto případě zjevně nestalo. Toto je opravdu naprosto jednoznačné.
-
Ja (neregistrovaný)
Predstavte si ze jste mel vynosy 100 kc a naklady 10 kc. Nyni prisel FU a rika ze si mate fikci snizit naklady o 20 kc. Skutecne chcete tvrdit jako FU ze v tu chvili jsou vase naklady minus 10 kc coz je treba zohlednit ve vynosech (ty tedy budou 110kc)? Nebo uznate ze nelze mit naklady nizsi nez 0?
Proste je absurdni tvrdit ze naklady minus 10 kc je treba povazovat za vynosy ve vysi 10kc.
-
nemo (neregistrovaný)
Přiznám se, že očekávám, kdy někdo z finančního úřadu přijde s "myšlenkou", že daňové sazby stanovené zákonem jsou pouze "doporučující" a ve skutečnosti stanovují procentní sazby sami pracovníci FU dle své úvahy (tedy ne 15 či 19, ale třeba 30%, 60% nebo 90%....) - což se v tomto případě fakticky stalo, jenom to takhle přímo nikdo nenapsal.
Vážně jsem na pochybách, zda toto není vtip (resp. zda si někteří pracovníci tímto způsobem z interních direktiv "pošvejkovsku" nedělají legraci), protože takhle hloupý jedinec nemůže být schopen se bez asistence ani sám najíst.
-
MasoxCZ (neregistrovaný)
Asi nebudu sám, koho napadne myšlenka, že by možná bylo lepší ten neúnosně komplikovaný systém zahodit a daně uplatňovat pouze paušálně v podobně fixní částky nebo fixního procenta, bez veškerých výjimek, kliček a obezliček. Jistě, výnos se sníží, ale NÁKLADY na výběr a dozor spadnou limitně k nule.
Mělo by to ale obrovský problém - zanikly by desítky tisíc úřednických míst, a osobám = voličům na těch židlích by nebylo možno podkuřovat pravidelnou předvolební valorizací podílu na kořisti. -
I při nejelpší vůli to není tak snadné.
Daň na hlavy – to by ještě šlo, pokud by se týkala pouze lidí. V případě firem by to vedlo k podivným motivacím, zejména asi seskupit mnoho firem do jedné. Na druhou stranu, firmy není v principu potřeba danit – stejně příjmy firem budou nejspíše jednoho dne příjmem některého zdaněného člověka…
Daně fixním procentem – to asi bude fungovat jen pro zaměstnance bez vedlejších příjmů. Jakmile byste to chtěl aplikovat na firmy, živnostníky a další příjmy (např. Investice), dostanete spoustu paradoxů a nakonec možná i budete ještě rád za současný stav. Předpokládejme, že k částcce bez daně se bude připočítávat 10% daň:
* Když nakoupím přímo od výrobce za 100 Kč, zaplatím 110 Kč, tedy 10 Kč daň.
* Když výrobce prodá distributorovi výrobek za 80 Kč, distributor zaplatí 88 Kč. Distributor to prodá maloobchodu za 90 Kč, maloobchod zaplatí 99 Kč daň. Maloobchod to prodá zákazníkovi za 100 Kč, zákazník zaplatí 110 Kč. Zákazníkovi poskytneme stejný výrobek za stejnou cenu, ale podle toho, kolika různýma firmama to prošlo, jednou bude daň 10 Kč a podruhé 8+9+10 = 27 Kč. Docela rozdíl.
* Nejspíš by to vedlo ke snaze to vyřešit účetně lépe. Jednak by byly ve výhodě velké holdingy (kde by tentýž proces šel přes méně daňových subjektů), jednak by se obchody a distributoři možná stali specializovanými poštovními službami. Zákazník by si tak koupil výrobek formálně i výrobce a u prodejce a distributora by se zaplatil dopravu. Nechci vidět tu účtenku. Proces stejný jako dnes, jen se složitost přesouvá jinam.
* Zdaleka ne všichni jen přesouvají zboží z místa A na místo B, někteří třeba nakoupí několik výrobků a poskládají z toho jeden výrobek. Dnes přijdete do obchodu a koupíte si složený počítač. S daní z obratu byste si nejspíš (aspoň účetně) koupil u spousty výrobců (procesor, RAM, disk/SSD, deska, skříň, chladiče, zdroj, …) a pak u někoho nakoupil zkompletování počítače. Jen abyste to nedanil vícekrát.
* Samozřejmě bychom mohli pokračovat ještě dál. Výrobce si nakoupí taky nějaké materiály, nějaké stroje – i to bychom se mohli pokoušet přehodit na koncového zákazníka.
* A to jsem ještě neřešil, co by se stalo, kdyby některé státy tento systém zavedly a jiné ne. Jak by se přesouvala výroba apod.Možná může někomu přijít nefér, že bych danil obrat a ne zisky. Ale pokud bychom chtěli danit zisky, máme ± dnešní systém. Firmě totiž nepřistane na účtě jen zisk, jí přistane na účtě obrat. Má ale nějaké náklady (podle oboru různě velké), které musíme od obratu odečíst, abychom dostali zisk. Ale tím jsme u dnešního systému.
ČLÁNKY DO MAILU