Poslední srpnový den schválila vláda soubor dvaceti opatření, která mají za cíl zjednodušit život podnikatelům, živnostníkům i občanům. Mají snížit množství nadbytečných a obstrukčních opatření, která jim ubírají čas i energii. Jedná se o první sérii opatření, na které budou navazovat další antibyrokratické balíčky.
Co se dozvíte v článku
Antibyrokratický balíček
Součástí prvního balíčku je zrušení rozvrhu čerpání dovolené, hlášení o ukončení neschopenky, které zaměstnavatel posílá na Českou správu sociálního zabezpečení i v případě ukončení pracovního poměru zaměstnance, nadbytečná povinná revize elektrických spotřebičů, vstupní lékařské prohlídky u zaměstnanců. Nyní, v době krize, se může jednat o důležitý impuls, který by podnikatelům mohl pomoci. Uvědomujeme si, že prioritou číslo jedna naší vlády je nyní řešit energetickou krizi a rychlou a účinnou pomoc lidem. Neméně důležité je pro nás ale řešit i byrokratickou zátěž pro podnikatele. Začínáme proto návrhem dvacítky opatření, která nadbytečné povinnosti zruší či zjednoduší rychle,
uvedl k balíčku ministr pro legislativu Michal Šalomoun.
Na základě schváleného usnesení vlády mají jednotlivé resorty připravit legislativní řešení pro popsané situace do konce tohoto roku. Pak by se mělo pokračovat návrhy dílčích změn zákonů v rámci standardního vládního legislativního procesu. Na antibyrokratický balíček I. bude navazovat balíček II., který bude zahrnovat řešení legislativně složitějších změn.
Zrušení povinného rozvrhu čerpání řádné dovolené
První z navržených změn pro zaměstnavatele se týká ustanovení § 217 zákoníku práce. Jde o dosavadní povinnost vypracovat písemný rozvrh čerpání dovolené. Zákoník práce přitom nenařizuje jeho formu, může jít o speciální program či jen o excelovou tabulku, která má zaměstnavatelům pomoci naplánovat veškerou dovolenou tak, aby byla jak převedená nečerpaná řádná dovolená, tak dovolená, na kterou vzniklo právo v aktuálním roce, vyčerpána.
Podle antibyrokratického balíčku představuje plán čerpání řádných dovolených pro zaměstnavatele zvýšenou administrativní zátěž. V řadě případů zaměstnavatel na začátku kalendářního roku čistě formálně s ohledem na svoji zákonnou povinnost sestaví písemný rozvrh dovolených, nicméně následně se postupuje při určování dovolené odlišně, typicky na základě žádostí zaměstnanců.
V balíčku je argumentováno tím, že rozvrh čerpání dovolených je pouze orientačním plánem čerpání dovolené. Sám o sobě nepředstavuje určení doby čerpání dovolené. To zaměstnavatelé samozřejmě vědí, protože právo na dovolenou není začátkem roku vždy dobře určitelné, jde pouze o předpoklad určitého počtu hodin řádné dovolené. Zaměstnanec může mít následně zájem čerpat dovolenou v jiném termínu nebo zaměstnavatel s ohledem na provozní situaci nemůže určit dovolenou v předpokládaném termínu, k čemuž v řadě případů také dochází.
Povinnost vypracovat harmonogram dovolené
Hlášení o ukončení pracovní neschopnosti
Podle § 97 odst. 4 a 103 odst. 1 písm. b) zákona o nemocenském pojištění zasílá zaměstnavatel ČSSZ hlášení o ukončení pracovní neschopnosti i v případě, kdy tento již u něj není zaměstnán. Podle antibyrokratického balíčku jde o zbytečně zatěžující povinnost, navíc v době eNeschopenek (informaci ČSSZ získá z databáze). Balíček popisuje standardní situaci, kdy s ukončením pracovního poměru přestává zaměstnanec komunikovat (již není zaměstnancem). Ukončení neschopenky hlásí ČSSZ lékař, zaměstnavatel žádné hlášení neobdrží a ani v ePortálu tuto skutečnost nevidí, jelikož je zaměstnanec již odhlášen.
Proto bylo rozhodnuto ve spolupráci s ČSSZ identifikovat vhodná řešení problému a v návaznosti na to realizovat nejvhodnější variantu, která povede ke snížení uvedené administrativní zátěže.
Zrušení některých vstupních lékařských prohlídek
Zaměstnavatel provádí vstupní lékařské prohlídky v souladu se zákonem o specifických zdravotních službách a vyhláškou číslo č. 79/2013 Sb. Vstupní lékařské prohlídky u prací zařazených v kategorii první dle rizika ohrožení zdraví jsou podle antibyrokratického balíčku zbytečnou administrativní zátěží zaměstnavatelů, kdy bývá v této kategorii způsobilost zaměstnance stejně zpravidla posuzována lékařem automaticky a „od stolu".
Jejich zrušením by se administrativní zátěž zaměstnavatelů snížila a tento krok nebude mít ani nepříznivý dopad na zdraví zaměstnanců. Současně by se odlehčilo velmi přetíženým poskytovatelům pracovnělékařských služeb a registrujícím poskytovatelům v oboru všeobecné praktické lékařství. Argumentuje se v balíčku.
Rušit vstupní prohlídky pouze u kategorie první přitom kritizuje Hospodářská komora ČR. Práce v druhé kategorii mají na zdraví zaměstnanců vliv jenom výjimečně, u těchto prací nejsou například překračovány hygienické limity stanovené příslušnými právními předpisy. Není proto důvod, proč omezovat zrušení pracovnělékařských prohlídek pouze na kategorii první. Zrušením této povinnosti také u druhé kategorie by jednoznačně došlo ke snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů, které by navíc výrazně ulevilo i poskytovatelům lékařských služeb.
Úprava prohlídek po řidiče referenty
V roce 2017 byly zpřísněny prohlídky řidičů referentů. Přestože může být tato práce v řadě případů zařazena v kategorii první, musí zaměstnanci prohlídky absolvovat v souladu s přílohou k vyhlášce o pracovnělékařských službách nikoli u jejich praktického lékaře, ale u lékaře smluvního. To by se mohlo v budoucnu změnit. Balíčkem je navrhováno jejich „vynětí“ z přílohy č. 2 vyhlášky o pracovnělékařských službách. Zjednodušeně řečeno, tato práce by se opět zařadila do „čisté“ kategorie.
Jsou navržené změny v balíčku efektivní?
Jak již bylo uvedeno, jde o antibyrokratický balíček I. Podle Hospodářské komory ČR by bylo daleko účinnější, aby se zde objevily již konkrétní návrhy změn zákonů v gesci jednotlivých ministerstev. Pro stát i podnikatelskou sféru by tím byl návrh mnohem přehlednější a bylo by pro ně snazší odhalit největší legislativní problémy pro české firmy, ale také nesmyslná nebo přežitá ustanovení.
ČLÁNKY DO MAILU