Důvodů, proč propustit zaměstnance, je celá řada. Neschopnost, neloajálnost, nadbytečnost atd. Způsob, jak člověku oznámit, že už ho do svého byznysu nechcete nebo nepotřebujete, by měl být v každém případě šetrný. Tato životní zkušenost se totiž do duše člověka zaryje tak hluboko, že na nějakou dobu ovlivní jeho sebevědomí. A to i v případě, že se jedná o vyhrocenou situaci, kdy si zaměstnanec za své propuštění může svým chováním sám.
Mohlo by vás zaujmout: Čtěte, jaký je rozdíl mezi výpovědí a dohodou pro nadbytečnost
Metodika propouštění neexistuje, je to individuální
Propouštět zaměstnance není zrovna populární činnost, a neberme teď v potaz, z jakého důvodu musí z kola ven. Zaměstnavatel by měl být za každých okolností dobrým manažerem, který dokáže jednat s lidmi a který dokáže i takto nepříjemný fakt oznámit šetrně. Existuje celá řada kurzů, které školí v oblasti manažerských dovedností. Sdělovat nepříjemné přijatelným způsobem patří mezi ně. Jak se ale odborníci shodují, je to vždy individuální.
Psali jsme dříve: Jak vyhodit zaměstnance a neporušit přitom zákon?
Podle slov business konzultanta Romana Mikluše, neexistuje žádný ustálený postup, který lze vždy aplikovat: Jediné pravidlo, které je potřeba mít vždy na paměti, je dodržet zákonné postupy, tak aby se zaměstnancem bylo zacházeno podle platných norem. To však samo o sobě nestačí, je to jen rámec, ve kterém se musí manažer pohybovat. Samotná kvalita a způsob sdělení dělá ten podstatný rozdíl, mezi nelidským a neuctivým způsobem.
Upřímnost nade vše
Zrušený přístup do budovy, zrušený firemní profil, strohá komunikace typu: Nejsem s tvou prací spokojený, končíš.
Žádné další vysvětlení, žádná motivace do další práce, žádné díky za práci dosavadní. I takové praktiky se objevují. V tomto případě se jednalo o externistu, kterému ke dni tohoto oznámení končila smlouva. Dovolání neměl nikde. Nezbylo, než sklopit hlavu a se sebevědomím nula odejít.
S podobnou zkušeností se nové zaměstnání bude shánět opravdu těžko. A to může být člověk sebevíc otřelý. Přitom by z pozice zaměstnavatele, který zaměstnance propouští, stačilo tak málo: Být upřímným a konzistentním v tom, jak komunikuji se zaměstnanci během spolupráce a také v tak vypjaté chvíli, kterou je propouštění. S citem říci pravdu, opravdové důvody propouštění včetně osobního vyjádření manažerského názoru na celou situaci a podporu podřízeného. V takových chvílích je autentičnost a pravda to nejcennější, co můžete jako manažer pro propouštěného zaměstnance udělat,
popisuje přijatelný přístup tzv. vyhazovu pro server Podnikatel.cz Roman Mikluš.