Unáhlená „optimalizace“ nákladů se může prodražit

Velká část poplatníků uplatňujících skutečné náklady samozřejmě přemýšlí jak co nejvíce snížit daňový základ. Měli by si však být vědomi skutečnosti, že správce daně je oprávněn rozhodnout, které z předložených dokladů uzná za skutečný důkaz, a které bude naopak považovat za daňově neuznatelné. Proto je vhodné sporné položky předem prodiskutovat s účetními nebo daňovými odborníky. Myšlenka, která se na první pohled jeví jako ideální snížení nákladů, nemusí po případné daňové kontrole zůstat bez následků. Čtěte více: Příběhy z daňových kontrol: podvodníci i úřednická šikana

Pozor na optimalizaci nákladů „zaměstnáváním“ živnostníků

Příklad z diskuze: Jsem živnostník a dělám elektriku-montáže. Tuto práci nedokážu udělat sám, a proto pro mne dělají na fakturu živnostníci. Když pro mne mohou pracovat živnostníci, tak mohou i zaměstnanci na smlouvu o jednorázovém přijmu na sumu 20 000 Kč, kterou oni nemusí zdaňovat. Napíšu do smlouvy, že pro mne např. natírali konstrukci, ale hlavně bych se chtěl zeptat, kolik si takových smluv mohu dát do účetnictví, tedy do nákladů. Stejný čtenář pokračuje v jiné diskuzi: Vystavit tak 5 smluv o příležitostných pracích na 20 000 Kč pro 5 lidí ze Slovenska. Ideální způsob jak snížit náklady…

Jednorázovými příjmy jsou zde myšleny ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9. Z tohoto ustanovení zcela jasně vyplývá, že pokud bude, byť příležitostně, práce provádět živnostník, bude to vždy příjem ze živnosti, což je příjem podle § 7, pokud bude práce provádět byť ojediněle zaměstnanec, bude to vždy příjem ze závislé činnosti, tj. příjem podle § 6 zdaněný dle okolností srážkovou nebo zálohovou daní, vysvětluje Marta Stehlíková z oddělení daní z příjmů fyzických osob Finančního ředitelství v Praze. Čtěte více: Kdy a jak se daní příležitostný příjem?

Co vše se považuje za příležitostnou činnost, zákon nikde nedefinuje a podle názoru Marty Stehlíkové je nutno každý příjem posuzovat zcela individuelně a individuelně hodnotit konkrétní podmínky. Ovšem pro osvobození příjmů z příležitostných činností jsou fakticky stanoveny tři podmínky, které musí být splněny současně, a to:

• že se jedná skutečně o ostatní příjmy,
• že výše odměny za celé zdaňovací období nepřekročila 20 tis. Kč,
• že se jedná o příležitostnou činnost, např. jednorázová mimořádná činnost, která se již více neopakovala.

Pro odběratele není podstatné, zda osoba, která práce provádí, je zahrne do podnikatelských příjmů, nebo zda se jedná o příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Když ovšem dojde na daňovou kontrolu a on najisto neprokáže kdo, kdy, za co a jaké práce prováděl, správce daně jeho výdaje posuzuje jako daňově neúčinné. Pokud budou navíc prováděny práce, které jsou předmětem podnikání odběratele, zcela určitě vzbudí zájem správce daně, zda se nejedná o zastřený právní vztah, dodává Marta Stehlíková. Čtěte více: Daňové kontroly ubývají, zaměřují se hlavně na rizikové podnikatele

Uzavření pracovního poměru s vlastním dítětem

Bezproblémové by mohlo být naopak uzavření dohody o provedení práce s vlastním dítětem. Zákoník práce vylučuje v § 318 uzavření pracovněprávního vztahu mezi manžely a partnery. Nezakazuje ale uzavření jakéhokoliv pracovního vztahu s vlastním dítětem, například studentem vysoké školy. Poplatníkovi v tomto případě dokonce zůstává nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společné domácnosti podle § 35c zákona o daních z příjmů. Za vyživované dítě je přitom považován student bakalářského, magisterského nebo doktorandského studia až do 26 let věku. Na nezaopatřenost nemá vliv jakákoliv výdělečná činnost dítěte a rodič má nárok na daňové zvýhodnění. Stejně tak student může uplatnit základní slevu na poplatníka i slevu za soustavnou přípravu na budoucí povolání. Čtěte více: Kdy lze uplatnit daňové zvýhodnění u absolventů škol?

Faktura není pro správce daně jediným důkazním prostředkem

Poplatníci daně v některých případech dokládají náklady fiktivními fakturami. Pro správce daně zřejmě nebude žádný problém zjištění dalších skutečností, tj. zda je uvedená společnost kontaktní, zda podává daňová přiznání nebo vystavuje další fiktivní faktury. Jak vyplývá z nálezů finančních kontrol, správce daně v takových případech poplatníka nejprve vyzve k prokázání, že fakturované dodávky a služby byly realizovány. Poplatník musí nejen prokázat, že zboží bylo dodáno tak, jak bylo uvedeno na předložených fakturách, tj. společností která fakturu vystavila, ale této společnosti bylo také zaplaceno. Jestliže nepředloží žádné další důkazní prostředky a nevyvrátí pochybnosti, může finanční úřad dojít k závěru, že daňový subjekt nesplnil jednu ze svých základních povinností, tj. neunesl důkazní břemeno. Čtěte více: Čím na sebe můžete přivolat daňovou kontrolu z berňáku? 

Na základě daňové kontroly pak správce daně vyloučí výdaje dokládané fiktivními fakturami a zvýší o tyto částky základ daně. Doměřená částka, včetně penále nemusí být přitom zanedbatelná. O čemž svědčí vybrané nálezy z kontrol finančních úřadů pravidelně zveřejňované na internetových stránkách České daňové správy.