Zatímco v současnosti schválený systém počítá s dvěma limity, kdy by zaměstnavatelé až zpětně složitě zjišťovali, zda souhrnný limit zaměstnanec nepřekročil, nově by měla být možnost stanovit jednu hlavní dohodu o provedení práce (DPP), kterou si zaměstnavatel rezervuje u sociálky. U vedlejších dohod se pak budou platit odvody od limitu 4000 Kč. O návrhu se nicméně stále ještě mezi ministerstvy a podnikateli jedná.
Co se dozvíte v článku
Část úprav platí už od loňského října
Už od loňského října se podnikatelé musí popasovat se změnami u dohod mimo pracovní poměr. Nově například zaměstnavatelé musí předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby obdobně jako pro zaměstnance v pracovním poměru. Zároveň mají povinnost seznámit s rozvrhem či jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena.
Zaměstnavatelé dále musí ve lhůtě 7 dní od faktického zahájení výkonu práce na základě DPP nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ) písemně informovat zaměstnance o taxativně vypočtených skutečnostech. Jedná se například o bližší popis sjednané práce a místa výkonu práce, předpokládaného rozsahu pracovní doby za den nebo týden, rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu, informace o poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo.
Od ledna mají dohodáři nárok na dovolenou
Na dohodáře se také nyní již vztahují ustanovení upravující veškeré překážky v práci. Zaměstnanci na DPP a DPČ tak nemají ze zákona právo, jak platilo dříve, pouze na důležité osobní překážky v práci podle § 191 až 198 zákoníku práce a překážky v práci na straně zaměstnavatele, nýbrž na veškeré překážky v práci (byť část bude nadále „neplacená“).
V lednu letošního roku pak pracovníci dělající na DPČ či DPP získali i nárok na dovolenou a dohodářům tak automaticky ze zákona při splnění stanovených podmínek vzniká právo na dovolenou.
Co je nyní schváleno a má platit od července
V červenci by navíc měly nabýt účinnosti další novinky. Změnit se má například stávající limit 10 000 Kč, od kterého je nutné platit pojistné. Nově se mají stanovit dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě dohody o provedení práce (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení):
- první limit bude stanoven pro dohodu o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy, a
- druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy.
Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude muset odvést pojistné a bude jej muset zpětně doplatit i zaměstnavatel. Kromě změny limitů se má zavést i povinnost evidence všech dohod o provedení práce a příjmů z těchto dohod. Podle schváleného návrhu má platit, že zaměstnavatel, který nebyl povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů, protože nezaměstnává žádného zaměstnance účastného nemocenského pojištění, se bude muset přihlásit do evidence zaměstnavatelů, kterou vede ČSSZ v rámci svých registrů podle zákona o nemocenském pojištění, i kdyby se předpokládalo, že z tohoto zaměstnání nebude zaměstnanec účasten nemocenského pojištění.
Stávající úprava je jen obtížně realizovatelná
Už během schvalování konsolidačního balíčku, který limity a spol. zavedl, podnikatelské asociace upozorňovaly, že by znamenaly faktický konec dohod. Zákon totiž obsahuje chyby, například v něm nejsou navazující úpravy do oblasti zdravotního pojištění. Jak během schvalování upozorňovala Komora daňových poradců ČR (KDP ČR), jestliže na základě souhrnného kritéria ex post zaměstnavatel zjistí, že souhrn dohod u uvedeného zaměstnance překročí stanovený limit, bude povinen dodatečně odvést zdravotní pojištění, a to jak to, které platí zaměstnavatel, tak i to, které prostřednictvím zaměstnavatele platí zaměstnanec.
Z toho vyplývá, že z pohledu tohoto pojistného nadále existuje problém, který měl pozměňovací poslanecký návrh odstranit, tj. že část pojistného připadajícího na zaměstnance bude platit sám zaměstnanec. V případě zdravotního pojištění je tak nadále zaměstnavatel vystaven do neřešitelné situace, kdy v okamžiku výplaty čistého příjmu z dohody o provedení práce po skončení provedené práce neví, zda má částku vyplatit bez zdravotního pojištění, nebo má vycházet z toho, že zdravotní pojištění hrazeno nebude,
upozornila ve svém stanovisku, které poslala ministerstvu financí a poslancům, KDP ČR.
Ani jedna z variant není pro zaměstnavatele bezproblémová, jelikož bude muset buď pojistné nízkých hodnot obtížně vymáhat po zaměstnanci, se kterým už nadále nemusí jakkoliv spolupracovat, nebo naopak doplácet pojistné zpětně zaměstnanci. Obecně nevíme, na základě čeho by bylo dovozováno, že zdravotní pojištění v těchto případech není placeno po termínu splatnosti. Naopak se obáváme, že by byl zaměstnavatel bez chybějící speciální právní úpravy kromě úhrady pojistného vystaven i sankci za jeho pozdní odvod,
doplnila KDP ČR.
Úprava dohody se změní ještě dříve, než začne platit
Jak uvedli serveru Podnikatel.cz zástupci podnikatelů a jak ostatně potvrdil před pár týdny i ministr financí Zbyněk Stanjura, ještě před nabytím účinnosti se zákon nicméně změní. Teď to vypadá, že zákonodárci ustoupí. Na jednáních se zástupci ministerstev a poslanci Hospodářská komora ČR prosazuje, aby se nemuselo cokoliv sčítat a následně doměřovat pojistné, což by přineslo zaměstnavatelům výrazné zjednodušení zaměstnávání na DPP a DPČ,
uvedl serveru Podnikatel.cz Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory ČR.
Bude jedna hlavní DPP a u vedlejších bude limit 4000 Kč
O definitivní podobě se sice stále ještě jedná, konkrétní obrysy jsou ale už na stole. Předně by mělo dojít k vypuštění souhrnného limitu. Jak serveru Podnikatel.cz upřesnila Gabriela Hrbáčková, členka představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, diskuze je nyní nad tím, že bude jedna hlavní DPP, která bude evidovaná a připsaná pouze jednomu danému zaměstnavateli. V případě dalších dohod bude jejich výše možná pouze do 4000 Kč a vše nad tento limit již bude s odvody. Tento nový navrhovaný systém nám dává daleko větší smysl a bude i jednodušší. Nemáme s ním tedy problém,
dodala Hrbáčková.
Zaměstnanec v součinnosti se zaměstnavatelem by tak měl mít možnost určit jednu (hlavní) dohodu měsíčně, u které by zůstal stávající limit (resp. 25 % průměrné mzdy). Tuto dohodu by měl mít možnost vybraný zaměstnavatel jednoduše zarezervovat elektronicky u České správy sociálního zabezpečení. Nicméně věc v tuto chvíli není ještě definitivně uzavřena a bude záležet i na finálním legislativním znění této diskutované alternativy, kterou bychom měli získat k připomínkování, kdy naší snahou bude, aby zvolený systém byl, pokud možno, jednoduše aplikovatelný a nepůsobil žádné problémy. Uvidíme, jaké bude případné finální znění. Platí, že červík se skrývá v detailu. Chceme věřit, že to nakonec dobře dopadne a stát ukáže, že mu skutečně jde o podnikatele, zaměstnavatele a zaměstnance. Bohužel, aktuálně schválená verze tomu nenasvědčuje,
uzavřel pro server Podnikatel.cz Jiří Nesrovnal, člen Prezidia KDP ČR a vedoucí Sekce daně z příjmů právnických osob.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí