Novela zákona o zaměstnanosti přináší podstatné změny jak pro členy obchodních korporací a družstev, tak pro zaměstnavatele i zaměstnance. Novela prošla legislativním řízením a aktuálně čeká na vyhlášení ve Sbírce zákonů. Účinnosti nabude prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícím po dni jejího vyhlášení. O změnách týkajících se podpory členů obchodních korporací informoval server Podnikatel.cz článkem: Jste členem obchodní společnosti? Podporu v nezaměstnanosti už nedostanete
Podpora a pracovněprávní vztah či dohoda
Změny se dotknou i zaměstnanců. Upravuje se postup při rozhodování o podpoře a zavádí nová náhradní doba.
První změna se týká podpory a evidence u úřadu práce při nekolidujícím zaměstnání. Nyní se postupuje tak, že pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti nesmí fyzická osoba vykonávat činnost v pracovním poměru nebo na dohodu konanou mimo pracovní poměr. Pokud takovou činnost vykonává, ale jedná se o nekolidující zaměstnání, nárok na podporu tato osoba sice nemá, ovšem může nadále zůstat v evidenci uchazečů o zaměstnání. Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči jedním rozhodnutím přizná a jiným rozhodnutím pozastaví na dobu výkonu nekolidujícího zaměstnání. Což je zbytečně administrativně komplikované. Uchazeč zahájení výkonu činnosti nekolidujícího zaměstnání pouze oznamuje a následně dokládá potvrzením zaměstnavatele o výkonu činnosti a hrubém měsíčním výdělku (odměně). Nově se tedy bude nárok i výplata podpory v nezaměstnanosti odvíjet od stejné rozhodné skutečnosti, a to vzniku pracovněprávního vztahu.
Zjednodušeně řešeno, pokud bude mít v den podání žádosti uchazeč uzavřenu kupříkladu dohodu o provedení práce (bez ohledu, zda činnost na tuto dohodu aktuálně vykonává), nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Jeho povinností bude toto ohlásit úřadu práce (v den podání žádosti, případně nejpozději den uzavření tohoto právního vztahu v době pobírání podpory). Nyní bude nesporné, že překážkou k pobírání podpory v nezaměstnanosti není výkon činnosti v pracovněprávním vztahu, ale pouze jeho samotná existence (bez ohledu na skutečnost, zda je vykonáván či zda z něj aktuálně plyne příjem nebo odměna).
Nové znění ustanovení § 42 odst. 2 zákona o zaměstnanosti: Při podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání povinen krajské pobočce Úřadu práce písemně oznámit, zda je v právním vztahu vzniklém k výkonu některé z činností podle § 25 odst. 3 nebo zda je v postavení některé z osob uvedených v § 25 odst. 1 písm. c) až f) a s) zákona o zaměstnanosti, aniž by se přihlíželo k výši příjmu nebo odměny, to neplatí pro člena bytového družstva, který vykonává práci nebo činnost pro bytové družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo je pověřen obchodním vedením bytového družstva. Dojde-li ke vzniku právního vztahu nebo postavení podle věty druhé v průběhu poskytování podpory v nezaměstnanosti, je uchazeč o zaměstnání povinen tyto skutečnosti krajské pobočce Úřadu práce písemně oznámit nejpozději v den jejich vzniku.
Zkrácení lhůty pro možnost zaměstnat cizince
Novela rovněž zkracuje lhůtu pro nezařazení volných míst do seznamu vhodných pozic pro cizince pro ty firmy, které dostaly za nelegální či nehlášené zaměstnávání pokuty. Z jednoho roku se zkrátí na čtyři měsíce. Znamená to, že zaměstnavatel, kterému byla pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, bude moci nově zařadit do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty nebo modré karty již po čtyřech měsících.
Nová náhradní doba
Často se stává, že je fyzická osoba po skončení zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti v pracovní neschopnosti nebo onemocní v ochranné sedmidenní lhůtě. Pokud se jedná o dlouhodobou pracovní neschopnost, může ztratit nárok na podporu v nezaměstnanosti. Taková osoba totiž nesplní podmínku získání potřebné doby důchodového pojištění, a to alespoň 12 měsíců důchodově pojištěné doby v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Důchodově pojištěná doba se dá získat zaměstnáním nebo takzvanou náhradní dobou. Z toho důvodu se tedy do zákona o zaměstnanosti doplňuje nová náhradní doba – doba dočasné pracovní neschopnosti a doba nařízené karantény. Nyní bude stejně jako například péče o dítě do čtyř let nebo invalidita třetího stupně považována za náhradní dobu zaměstnání a uchazeč o zaměstnání neztratí nárok na podporu. Výjimkou je ovšem případ, kdy si uchazeč přivodí dočasnou pracovní neschopnost úmyslně.
Další úprava kurzarbeitu
Příspěvek od státu budou moci nově získat firmy, které nemohou zaměstnancům přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 procent stanovené týdenní pracovní doby. Stát poskytne maximální příspěvek 12,5 procenta průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Podpora se bude podnikům vyplácet nejdéle půl roku s možností jednoho opakování (v odůvodněných případech s možností prodloužení). Novinka se týká zaměstnanců firem, kteří by kvůli hospodářské krizi nebo přírodní katastrofě ztratili práci na plný úvazek. Během výpadku by dostávali alespoň 70 procent mzdy. Z toho 50 procent zaplatí zaměstnavatel a dvacet procent stát. Ovšem o každé jednotlivé žádosti má rozhodovat vláda.
Na základě přechodných opatření se řízení o podpoře v nezaměstnanosti zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních předpisů. Zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou nové úpravy kurzarbeitu, která nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
ČLÁNKY DO MAILU