Úpravy paušální daně OSVČ se nepovedly, přináší spíš komplikace a administrativu

Paušální daň i DPH s hranicí 2 miliony korun

Před několika dny skončilo připomínkové řízení k daňovému balíčku, který má kromě jiného zvýšit na 2 miliony korun jak hranici pro povinnou registraci k DPH, tak limit pro možnost využití paušální daně. Zatímco u DPH jde bezesporu o pozitivní změnu, jelikož hranice pro povinnou registraci se navzdory inflaci nijak nezměnila od roku 2004, navržené úpravy paušální daně vzbuzují spíše rozpaky.

Vzhledem k tomu, že se po zvýšení limitu bude paušální daň vztahovat na OSVČ s velmi širokým rozpětím příjmů, nemá být již všem stanovena paušální daň ve stejné výši, ale zavedou se 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém pásmu budou poplatníci platit jinou výši paušálních záloh a v návaznosti na to tedy budou jinak vysoké i jejich daně a veřejná pojistná.

Jak je paušální daň nastavena nyní

Aktuálně činí paušální daň OSVČ 5994 korun. Skládá se z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun. Institut paušální daně mohou využít pouze OSVČ, které mají příjmy do 1 milionu korun. Na paušál naopak mohou zapomenout plátci DPH (nárok nemají ani dobrovolní plátci DPH) i ti, kteří mají i registrační povinnost k DPH, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby.

Jak má paušální daň vypadat nově

Ačkoli je logické, že se ministerstvo snaží paušální daň alespoň částečně diferencovat dle výše příjmů, navrhnutý systém celý paušální režim dost komplikuje. Jak hranice pro pásmo, tak paušální daň v daném pásmu jsou totiž dány pevnou částkou, a to následujícím způsobem.

V prvním pásmu má zůstat vše při starém

První pásmo, ve kterém se bude paušální daň platit stejně jako doposud (tedy z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun – pro rok 2022 jde o částku 5994 korun) se bude týkat OSVČ s příjmy do 1 milionu Kč, přičemž u těchto podnikatelů bude jedno, z jaké samostatné činnosti jejich příjmy plynou.

Dále se do prvního pásma bude moci přihlásit poplatník s příjmy ze samostatné činnosti až do výše 1,5 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % z příjmů. První pásmo bude také pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti až do výše 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů.

Pro koho bude druhé pásmo 16 000 Kč

Do druhého pásma se bude moci přihlásit poplatník, jehož příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly v předcházejícím zdaňovacím období 1,5 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti pocházejí. Druhé pásmo budou moct využít také poplatníci s příjmy do 2 mil. Kč, pokud měli 75 % příjmů, ke kterým lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % příjmů. Paušální odvod bude v druhém pásmu činit 16 000 Kč měsíčně. Jde o pevnou částku, která se nemá měnit v závislosti na růstu minimálního pojistného.

Pro koho bude třetí pásmo 26 000 Kč

Do třetího pásma potom budou moci vstoupit všichni poplatníci, kteří splní podmínky vstupu do paušálního režimu, tedy jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 2 mil. Kč. Tyto OSVČ pak budou muset platit 26 000 Kč měsíčně. Opět se jedná o pevnou částku, která se nebude měnit v závislosti na růstu minimálního pojistného.

Psali jsme: Tři pásma u paušální daně: Jaké OSVČ budou platit 6000 Kč a jaké až 26 000 Kč?

Koruna navíc může OSVČ přijít na 120 tisíc korun

Navržený systém pásem má však hned několik nedostatků. Předně jde o výši příjmů u mezních hranic mezi pásmy. Pouze pár korun rozdílu v ročních příjmech může přinést vyšší paušální daň o více než 100 000 Kč. Pokud totiž například OSVČ s 40% paušálem bude mít příjmy 999 999 Kč, bude i nadále v prvním pásmu a platit přibližně 6 tisíc korun. 

Pokud ale OSVČ s 40% paušálem bude mít příjmy o dvě koruny vyšší, tedy 1 000 001 Kč, bude muset, pokud chce zůstat v paušálním režimu, přejít do vyššího pásma a platit měsíčně o zhruba 10 tisíc korun více. V daném případě by tak 2 koruny příjmů navíc mohly pro OSVČ znamenat o 120 tisíc korun vyšší paušální daň za rok.

Nově navrhovaný režim navíc k sobě bude přibližovat výši paušálu v prvním a druhém pásmu. Zatímco v prvním pásmu poroste dle růstu pojistného, ve druhém se nijak měnit nemá. Pokud by navržený režim trval řadu let, může dokonce dojít k paradoxu, že v prvním pásmu bude paušální daň vyšší než v druhém.

Zavádí se nová administrativa i pro příjmy do 1 mil. Kč

Jednu z deklarovaných výhod paušální daně sice dle ministerstva financí tvoří zjednodušení administrativy, návrh však některé byrokratické povinnosti naopak zavádí. Nově totiž budou muset některé OSVČ vést záznamy o příjmech ze samostatné činnosti pro účely prokázání výše rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu. Konkrétně se tato povinnost bude týkat poplatníků v paušálním režimu, kteří mají příjmy ze samostatné činnosti, ke kterým lze uplatnit výdaje procentem z příjmů v různé výši.

Už i v současnosti, pravda, de facto musí OSVČ evidenci příjmů vést, přestože jim to zákon přímo nenakazuje. Novinka v podobě explicitní povinnosti vést evidenci příjmů ale přesto přináší pro dotčené OSVČ složitosti. Budou totiž muset u jednotlivých příjmů vést i evidenci, o jaké příjmy se jedná, respektive podle jakého paušálu. To může být v některých případech komplikované, jelikož některé příjmy jsou společné pro více činností.

Jak v připomínkovém řízení upozornila Komora daňových poradců ČR, jako příklad lze uvést technické zhodnocení, které podnikatel jakožto nájemce provede v pronajatých prostorách a bude jej přefakturovávat na vlastníka. Sporné bude také to, jakým způsobem budou posuzovány pro účely procentuálních poměrů dobropisy k jednotlivým příjmům. Budou snižovat příjmy, nebo pro účely procentuálního rozdělení do jednotlivých kategorií budou zohledňovány pouze příjmy bez těchto dobropisů? doplnila Komora daňových poradců ČR.

Komplikace přinese především překročení pásem

Kromě evidence způsobí těžkosti i další nová administrativní povinnost, a to nutnost (a někdy možnost) podávat “oznámení o jiné výši paušální daně”. Na výběr budou mít poplatníci, kteří splní podmínku rozhodných příjmů pro své zvolené pásmo paušálního režimu a zároveň splní i podmínku rozhodných příjmů pro nižší pásmo paušálního režimu. To znamená, že měli takové příjmy, které by jim dovolily být v daném zdaňovacím období v nižším pásmu paušálního režimu.

V takovém případě bude moct OSVČ podat “oznámení o jiné výši paušální daně”, ve kterém skutečnosti uvede a vypočítá daň podle nižšího pásma paušálního režimu. Následně tak vznikne přeplatek, který se případně použije na úhradu paušálních záloh v dalším zdaňovacím období. Nebo v případě, že už poplatník nebude nadále v paušálním režimu, se může použít jako standardní přeplatek a tedy poplatníkovi vrátit. Pozor však na to, že se to týká pouze daně z příjmů a nikoli pojistného.

Psali jsme: U paušální daně přibude byrokracie, část OSVČ bude muset vést evidenci příjmů

Povinnost podat “oznámení o jiné výši paušální daně” naopak budou mít ty OSVČ, jejichž rozhodné příjmy přesáhnou limit pro své zvolené pásmo paušálního režimu, ale nepřesáhnou hranici vyššího pásma paušálního režimu. Pokud bude chtít OSVČ v paušálním režimu zůstat, bude muset podat “oznámení o jiné výši paušální daně” a vše navíc ještě dodanit.

Pořád se orientujete? Dobře. Aby toho nebylo málo, tak vězte, že zároveň bude platit, že pokud poplatník ve skončeném období překročil příjmy pro své pásmo a posunul se tak do vyššího, bude muset v daném vyšším pásmu zůstat i pro aktuální zdaňovací období (přestože by třeba splňoval podmínky pro nižší pásmo). Nepůjde tedy například být v roce 2023 v nejnižším pásmu, zpětně jej překročit, vše dodanit a v nejnižším pásmu zůstat i v roce 2024.

Máme alternativní návrh, říkají daňoví poradci

Nelze se tak divit, že se v připomínkovém řízení objevil požadavek jak z odborné, tak podnikatelské veřejnosti, aby ministerstvo financí svůj návrh přehodnotilo. Bez zajímavosti není nápad již zmíněné Komory daňových poradců ČR, podle které by paušální daň mohla být stanovena určitým procentem z příjmů, kdy by u vyššího příjmu výše daně lineárně narůstala. Nevznikaly by skokové změny a nebylo by nutné navrhované komplikované rozdělování do množství pásem.

Rozdílnou výši paušální daně podle materiálové náročnosti jednotlivých činností by bylo možné podle komory rozdělit například na dvě s tím, že dělítkem by nebyly paušální výdaje, ale skutečně provozované činnosti, kdy u materiálově náročných činností, definovaných například na základě údajů uváděných daňovými poplatníky, či dle statistické klasifikace, by byla výhodnější sazba, u všech ostatních pak méně výhodná sazba. Jako relevantní by byla brána situace, kdy poplatník bude mít více než padesát procent příjmů z těchto činností, doplnila Komora.

Změny paušální daně by se měly odložit

Možná by ale nakonec bylo úplně nejlepší návrh na rozšíření paušální daně OSVČ zatím odložit a schválit „pouze“ zvýšení hranice pro registraci k DPH. Pro OSVČ s příjmy mezi 1 a 2 miliony bude dostatečnou administrativní úlevou možnost „odhlásit“ se od DPH a stát může mezitím zjistit, kolika OSVČ by se nakonec rozšíření paušální daně skutečně mohlo dotknout (aktuálně stát neví, kolik OSVČ zůstane plátci DPH, přestože nebudou muset). Na základě toho připravit, anebo také nepřipravit, návrh paušální daně, který bude jednoduchý a nebude zavádět nové administrativní povinnosti. 

Chce se to ovšem vrátit úplně na začátek a odpovědět si na několik základních otázek: Pro koho má být paušální daň určena? Jen pro nejmenší OSVČ, nebo pro většinu OSVČ? Pokud pro nejmenší, proč je stanovena tak, že pro OSVČ vedlejší prakticky nedává smysl? Má být paušální daň hlavně administrativní úlevou, nebo i odvodovou vůči státu? A teprve poté, co si vláda na tyto otázky odpoví, má smysl změny u paušální daně předkládat.