Úpravy zákona o potravinách odmítají i restaurace. Víme proč

3. 5. 2013
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek. Autor: http://www.isifa.com
Ilustrační obrázek.
Novelu zákona o potravinách odmítají i lidé pracující v pohostinství. Kvalitu surovin si prý ohlídají sami, je potřeba hlavně hygienický dohled.

Novela zákona o potravinách má přinést do této oblasti největší změny za posledních 15 let. Podle Ministerstva zemědělství jde o důležité kroky v boji s nekvalitními potravinami, které se na našem trhu objevují. Zároveň harmonizuje česká a evropská ustanovení převzetím nové terminologie používané v Bruselu. Dále se v důvodové zprávě k novele uvádí, že se kontroly potravin zjednoduší a úprava povede k rychlejšímu předávání výsledků kontrol a případně i k aplikaci nutných opatření. Proč se tedy proti zákonu zvedá tak velká vlna odporu například ze strany provozovatelů restaurací? Nabízíme jejich pohled.

Jde o kvalitu nebo jen mocenský boj?

Nejčastěji kritizovanou součástí novely byla úprava kompetencí dozorových orgánů. Avizovanému sjednocení kontrol se sice podnikatelé nebrání, ale zákon podle nich kontroly neulehčí, naopak restauratéři pocítí mnohem vyšší zatížení. Navíc se zdá, že kontroly budou roztříštěné. K tomuto ale nakonec nedošlo. 

Obě ministerstva, tedy zemědělství a zdravotnictví, se dohodla. Kompetence nad dozorem veřejného stravování zůstane s výjimkou zvěřiny ministerstvu zdravotnictví. Vláda se ale dohodla na záměru sloučení Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy do jedné dozorové instituce, což podle premiéra Petra Nečase zjednoduší proces kontroly kvality potravin. Vláda uložila ministrovi zemědělství Petru Bendlovi, aby připravil novelu zákona, která oba orgány sjednotí.

Veřejné zdraví je z logiky věci i pojmu samotného záležitostí medicínskou, k níž má mnohem blíže než k postupům úřednickým. Další omezení hygienické služby by bylo pro zdraví populace kontraproduktivní, reagoval ministr zdravotnictví Leoš Heger. A jeho kolega Petr Bendl z resortu zemědělství doplňuje: My budeme mít na starosti pouze zvěřinu. Jde o logické uzavření kontrolního řetězce v této oblasti. Kontrolu budou provádět inspektoři s příslušným vzděláním, a zvýší se tím efektivita dozoru, protože nebude nutné složitě předávat kontrolní zjištění mezi dozorovými orgány.

Zpřesnění a úprava kompetencí dozorových orgánů
Nyní Podle novely
Státní veterinární správa Výroba, dovoz, vývoz potravin živočišného původu, prodejní úseky, kde dochází k úpravě masa, mléka, ryb nebo prodeji zvěřiny.  Oblast potravin živočišného původu. 
Státní zemědělská a potravinářská inspekce Výroba a uvádění do oběhu potravin, které nekontroluje Státní veterinární správa. Oblast potravin rostlinného původu. 
Ministerstvo zemědělství Úřední kontrola při výrobě a uvádění na trh potravin rostlinného a živočišného původu.  Úřední kontrola při výrobě a uvádění na trh potravin rostlinného a živočišného původu, včetně stravovacích služeb otevřeného typu (provozy hostinské činnosti).
Ministerstvo zdravotnictví Úřední kontrola ve stravovacích službách, dozor při ohrožení zdraví lidí, dozor při šíření infekčních nemocí.   Dozor při ohrožení zdraví lidí, při šíření infekčních nemocí (salmonelóza, otrava metanolem apod.) a provozy uzavřeného typu (školní jídelny, stravování zaměstnanců, zdravotnictví apod.).

Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu jsou tyto úpravy zbytečné. Stačilo by dodržovat současné zákony. Navrhovaná úprava, která omezovala dohled hygieniků, by přinesla zásadní změnu charakteru dozoru nad kvalitou potravin. Pokud by návrh prošel, nebylo by už možné hovořit o státním zdravotním dozoru, ale pouze o státním dozoru, uvádí hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta.

Ilustrační obrázek.
Autor: http://www.isifa.com

Restauratéři si prý kvalitu nakupovaných surovin ohlídají sami. Důležitá je hlavně hygiena. 

Ministerstvo zdravotnictví argumentovalo tím, že naše hygienické stanice pracují jako jedna z nejlepších v celé Evropě. Trvalo proto na tom, aby dohled nad zdravotní nezávadností potravin, zdravotní způsobilostí personálu a kontrolou prostředí, v němž se pokrmy připravují, měli lidé se zdravotnickým vzděláním. Navíc právě hygiena velmi dobře pracovala při nedávné metanolové aféře. Tím, kdo zklamal, byly orgány spadající pod Ministerstvo zemědělství, které trh s alkoholem nedostatečně kontrolovaly. A s tímto souhlasí i restauratéři. Pro nás navrhované změny znamenaly administrativní a byrokratickou zátěž. Kontroloři by se u nás střídali a každý by chtěl dohlížet na něco jiného. Všech 35 000 stravovacích zařízení by muselo vynaložit sílu a energii k tomu, aby s těmito novými nařízeními srovnalo krok. Přitom změna není nutná a vedla by jen ke zmatkům, odpovídá Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR.

V restauračních provozech navíc nejde jen o potraviny jako takové, ale o celý soubor činností, které mohou kvalitu stravování a potažmo i zdraví konzumentů ohrozit v podstatně větší míře, než je samotná manipulace s potravinami. Proto je role orgánů spadající pod resort zdravotnictví nezastupitelná.

Mezi školní jídelnou a hotelem nemá být rozdíl

Zkušení lidé z oboru gastronomie také nechápali navrhované dělení na uzavřené a otevřené provozy stravování. Z jejich pohledu je totiž zcela jedno, zda se pokrmy připravují ve školní vývařovně nebo v kuchyni mezinárodního hotelu. Hygienické předpisy by měly být pro všechny stejné.

Podle restauratérů je mnohem důležitější dohlédnout právě na hygienu, než na kvalitu surovin. Tu si provozovatelé stravovacích provozů hlídají sami. Provozovatelé restaurací si musí umět udržet zákazníky. Ten, kdo jídlo šidí, tak většinou zkrachuje. Nikdo z restauratérů si nedovolí nakupovat méně kvalitní suroviny jen proto, že jsou o 10 korun levnější. Je třeba být konkurenceschopný a obstát na trhu. A to bez dobrého jídla a surovin není možné, uvádí Václav Stárek.

Kontroly by se proto podle Asociace hotelů a restaurací měly více zaměřit na dodavatele potravin, než na samotné gastro provozy. A to zejména na ty, kteří se prezentují nabídkou lokálních produktů. Restauratéři začínají mít obavy, že ne všechno, co je jim nabízeno jako lokální produkce, je skutečně produkcí lokální.

Novela zákona o potravinách prošla v podobě, která je pro restauratéry přijatelná, ale ti přesto upozorňují, že podnikání v pohostinství je stále těžší. Lidé váhají, zda se do tohoto oboru vrhnout nebo raději ne. Je na státu, jak nastaví podmínky, aby se v tomto oboru ještě podnikat vůbec dalo. A původně předložená novela je důkazem, že místo, aby se pravidla zjednodušovala, tak se vše ještě více komplikuje, komentuje Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).