Názor k článku Úpravy zákona o potravinách odmítají i restaurace. Víme proč od Divák - To co pan Stárek předvedl v pořadu Máte...

To co pan Stárek předvedl v pořadu Máte slovo, kdy to místy vypadalo, že je mluvčím zaplivaných putik páté cenové nebo tabákové společnosti, to bylo nejen lidsky nízké a pro asociaci nedůstojné, ale hlavně to bylo, což by mohlo hádám pana Stárka asi zajímat nejvíce, i obchodně hloupé (pokud tedy není placen bokem od tabačníků).

Tím opatřením se sleduje, aby kouření nebylo součástí socializace teenagerů a tím se omezoval vznik nových kuřáků. Chápu, že pro majitele tabákových stánků to může být problém, chápu, že pro majitele akcií tabákových firem to může být problém. Ale pro restaurace a hotely?

Restaurace nemají dobré marže na tabákových výrobcích a jejich existence v sortimentu je nutné zlo, které jen snižuje množství financí, které zákazník s mnohem větší marží mohl v restauraci utratit. Každé opatření, které povede k jejich eliminaci (a nebude způsobovat, že konkurenční podnik kuřáky převezme, tj. řešení na úrovni legislativy) by mělo být vysoce vítáno každým restauratérem, který je schopen si spočítat 2+2 a který není sám závislý na nikotinu.

Nejen, že se pak zvýší účast na akcích v hospodě i z řad nekuřáků, kteří se často právě pro nechuť ke kouři akcí naplánovaných do kuřáckých podniků odmítají zúčastnit, nejen, že se sníží počet propálených ubrusů, bordelu z kouření, ukradených popelníků.. apod., ale zejména časem dojde i ke snížení toku financí, které takto prostřednictvím tabákových výrobků každý rok odplují z české ekonomiky do zahraničí, čímž se logicky přestanou z nemalé části točit právě i u českých restauraterů.

Nevěřím, že dojde k výraznému, těmito pozitivy mnohokrát nekompenzovanému, přesunu kuřáků do soukromí. To je nesmysl a neznalost sociální funkce restaurací a hospod. U sebe doma nikdo novou holku od (vedlejšího) cizího stolu nepotká a bandu cizích lidí si téměř nikdo domů zase nepozve (to by mu doma toho časem moc z hodnotných věcí asi nezůstalo, navíc mladí kolikrát bydlí ve spolubydlení a není na to ani prostor, u rodičů také vyloučeno), ke stolu v hospodě si je často skrze své přátele posadí nebo se zakecají vedle. Když se kravaťáci rozhodnout po práci si odpočinout v restauraci, tak nemají opravdu náladu shánět narychlo suroviny a učit se vařit a patlat to doma místo toho odpočinku v restauraci, takže ani zde nedojde k úbytku. Takže naprosto mizivé až nulové procento případů. Chce to méně podléhat tabakovému lobbingu. Finačně jednoznačně vítězí plusy nad mínusy.

Každopádně, i kdyby to celé bylo finančně hrozně nevýhodné, tak si napřed jako člověk uvědomuji přínos pro nekuřáctví a tím i nevystavování dětí rodičů kuřáků kouři a pokud NEJSEM HOVADO, co jde po mamonu jako slepice po flusu, tak není co řešit, zisky nezisky. Bohužel, jsou mezi námi i lidé, kteří z nějakého důvodu mají poruchu osobnosti a jde jim v první řadě o mamon a nic jiného je nezajímá. Docela by mě zajímalo, co takový člověk ráno prořívá u zrcadla. Ale to ví on sám.