Soud jasně řekl, že správce daně musí konkretizovat a odůvodnit jednotlivé pochybnosti o správnosti nebo úplnosti konkrétních údajů žalobcem uvedených v přihlášce k registraci, a to včetně skutkových okolností, z nichž tyto pochybnosti pramení. Zatímco finanční správa tvrdí, že už nyní takto postupuje, odborníci upozorňují, že je tomu přesně naopak.
Pochybnosti se musí zdůvodnit
Registrace k DPH už není pouhou formalitou několik let. Jak v případě dobrovolné, tak i povinné registrace požadují finanční úřady doložit existující ekonomickou činnost, nájemní smlouvy, majetek, počet telefonů a účty za ně a další podrobné informace nad rámec povinných registračních údajů. Zákon přitom neuvádí, jaké materiály smí finanční úřady od subjektu dobrovolné registrace požadovat. Jak upozorňují odborníci, finanční úřady postupují plošně a mnohdy bez zdůvodnění, proč vlastně dané informace požadují a proč mají pochybnosti. Pokud podnikatel neodpoví na „neformální“ dotazník, přijde mu zpravidla výzva k odstranění pochybností. Ani v ní ale nemusí být zdůvodnění uvedeno.
Čtěte také: Připravte se, že vás finančák při dobrovolné registraci k DPH „vysvlékne donaha“
Finanční správa však s tímto postupem před měsícem narazila u Krajského soudu v Brně. Brněnské firmě KHM Legal se nezamlouvalo, že poté, co překročila hranici příjmů ve výši 1 milionu korun a povinně podala přihlášku k DPH, finanční úřad ji vyzval kvůli pochybnostem k doplnění dalších údajů. Úřad chtěl například doložit obrat, vysvětlit, doložit a prokázat konkrétní ekonomickou činnost, tzn. jak a kde je ekonomická činnost vykonávána, jakým způsobem je tato činnost zabezpečena po stránce personální (vlastní pracovníci/nájem pracovní síly/subdodávky, a to včetně uzavřených smluv) a po stránce technické (provozovny, sklady, výrobní prostředky + další technologické vybavení, způsob přepravy, včetně uzavřených smluv). Správce daně ale podle firmy ani náznakem neuvedl, v čem pochybnosti ohledně přihlášky spočívají. Finanční úřad žalobě oponoval tím, že „ve výzvě jsou pochybnosti žalovaného zcela jasně popsány“ a požadoval zamítnutí žaloby.
Soud se nakonec přiklonil na stranu firmy a určil, že výzva k odstranění pochybností v registračních údajích, kterou úřad společnosti zaslal, byla opravdu nezákonná. Ve skutečnosti totiž finanční úřad své pochybnosti nijak nezdůvodnil. Žalovaný žádným způsobem nespecifikoval skutečnosti, na základě kterých mu vznikly tvrzené pochybnosti. Žalovaný žádnou z uvedených pochybností nijak neodůvodnil. Žalovaný dokonce ani nespecifikoval, zda mu vznikly pochybnosti o správnosti nebo o úplnosti údajů uvedených žalobcem v přihlášce k registraci,
upozornil v rozsudku soud.
Soud dále jasně řekl, že správce daně musí konkretizovat a odůvodnit jednotlivé pochybnosti o správnosti nebo úplnosti konkrétních údajů žalobcem uvedených v přihlášce k registraci, a to včetně skutkových okolností, z nichž tyto pochybnosti pramení. Proti rozsudku nebyla podána kasační stížnost a stal se tak pravomocným.
Podle daňového poradce Michala Hanycha z KHM Legal je rozsudek přelomový v tom, že soud potvrdil, že není možné posílat výzvy plošně a každého mít za sprostého podvodníka. Pochybnosti musí mít reálný základ, který finanční úřad musí do výzvy specifikovat. V praxi doufám, že to přinese odpadnutí nesmyslného dotazování poctivých podnikatelů,
podotkl Michal Hanych.
Čtěte také: Vyplatí se dobrovolná registrace k DPH? Poradíme vám, kdy ano, a kdy ne
Postupujeme individuálně, tvrdí finanční správa
Finanční správa ovšem, navzdory rozsudku, odmítá, že by při registracích k DPH postupovali správci daně plošně. Podle Generálního finančního ředitelství (GFŘ) správce daně prověřuje ze zákona údaje uvedené v přihlášce k DPH registraci, a teprve v případě pochybností o správnosti nebo úplnosti vyzve daňový subjekt, aby údaje vysvětlil, doložil, popř. doplnil nebo změnil a zároveň stanoví lhůtu, v níž je daňový subjekt povinen tak učinit. Předmětné pochybnosti by měly přitom být jednoznačně identifikovatelné a správci daně jsou instruováni, aby ve výzvě poukázali na všechny pochybnosti o správnosti nebo úplnosti uvedených registračních údajů i případné rozpory v tvrzení daňového subjektu s dosavadním zjištěním správce daně, a to vždy podle okolností, které nastaly v konkrétním případě,
uvedla serveru Podnikatel.cz Klára Křehlová z tiskového oddělení GFŘ.
Úřady postupují plošně, shodují se odborníci
Že by finanční správa postupovala při registracích individuálně, však podle odborníků není pravda. Úřady skutečně plošně postupují, což potvrdí každý, kdo se k DPH v poslední době registroval. Výzvu k odstranění pochybností posílají ale až poté, co nedojde k neformálnímu poskytnutí informací „dobrovolně“,
komentoval Michal Hanych. Stejnou zkušenost mají i další daňoví poradci. Naše zkušenost je taková, že v drtivé většině případů u stejných typů žádostí o registraci k DPH postupují různé finanční úřady velice uniformně. Nejvíce problematická je samozřejmě oblast dobrovolné registrace podle § 6f, kdy správce daně chce po poplatnících velice širokou paletu dokladů a informací, které jdou, podle našeho názoru, daleko za hranici informací potřebných pro správu daní,
souhlasí daňový poradce Richard Jahoda, managing partner firmy Grinex Czech Republic.
Finanční správa ostatně vydala před rokem Informace k problematice registrace k dani z přidané hodnoty a Přílohu přihlášky k registraci k DPH, kde se navrhuje seznam „dobrovolných údajů“, které má subjekt k registraci přiložit. Bohužel FÚ aplikují požadavky plynoucí z uvedené metodiky necitlivě a požadují uvedené informace i po subjektech, které jim vyhovět nemohou, ale přesto splňují požadavky na dobrovolnou registraci k DPH,
uzavřel Richard Jahoda.
ČLÁNKY DO MAILU