Bytovou potřebou je i splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g) § 15 zákona o daních z příjmů. Úroky z úvěru použitého na splacení jiného úvěru nebo půjčky lze tedy pro daňové účely použít pouze v případě, kdy byl tento jiný úvěr nebo půjčka použity na financování bytové potřeby.
Dle sdělení ministerstva financí ovšem úroky z úvěru použitého na splacení úvěru, kterým bylo refinancováno splacení původního úvěru, již odčitatelné nejsou. Neodpovídají totiž vymezení účelu pro bytovou potřebu dle taxativního výčtu bytových potřeb § 15 odst. 3 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů.
A co z toho pro poplatníka vyplývá? Nezdanitelnou částkou jsou úroky z úvěru použitého na refinancování jiného úvěru, ovšem úroky z dalšího úvěru při opětovném refinancování nikoliv. Čtěte více: Musí zaměstnavatel provést odpočet úroků z úvěru na bydlení?