Soud se totiž zabýval opatřením, které již pozbylo platnosti. Podle Ústavního soudu by ale jeho rozhodnutí mělo být mementem pro případná další omezující opatření vlády. Podle obchodníků by ale vláda měla urychleně připravit otevření obchodů a také jim nahradit škody.
Ústavní soud zrušil restrikce obchodů
Ústavní soud dnes vyhověl stížnosti 63 senátorů a zrušil část usnesení vlády o přijetí krizových opatření z 28. ledna 2021, kterými byl (až na výjimky) zakázán maloobchodní prodej a poskytování služeb. Podle soudu totiž vláda v napadených usneseních ani při jejich přijímání nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku. Základním deficitem tohoto postupu je však okolnost, že z žádného relevantního zdroje není patrné, na základě čeho vláda dospěla právě k tomuto řešení. Ani praktická nejistota a nedostatek perfektních informací neznamenají, že vláda může učinit „cokoliv“ a spoléhat se přitom pouze na instinkt či politický kompromis. Rozhodnutí vlády se totiž musí opírat o odborná doporučení, vycházející z maximální míry dostupných znalostí o dané nemoci a jejímu šíření,
uvedla Miroslava Číhalíková Sedláčková, mluvčí Ústavního soudu.
Podle soudu je nepřijatelný i způsob, jakým vláda v napadeném opatření zakázala a povolila prodej výrobků a poskytování služeb. Právním předpisem totiž nelze obecně a zcela neodůvodněně zakázat „vše“ a formou výjimek pak určité oblasti zasažené zákazem „zpětně povolit“ (opět bez jakéhokoliv odůvodnění). Jakkoliv je totiž z povahy věci zřejmé, že některé z těchto výjimek jsou skutečně nezbytné (např. prodej potravin, léků nebo pohonných hmot), vyžaduje řada jiných výjimek přesvědčivé vysvětlení, ze kterého by teprve bylo patrno, že se ze strany vlády nejedná o nepřípustnou libovůli (např. navrhovatelkou zmiňovaná květinářství nebo prodejny zbraní a střeliva). Toto odůvodnění přitom není jen nezbytným podkladem pro přezkum prováděný Ústavním soudem, nýbrž také pro společenskou akceptaci a tedy i legitimitu krizových opatření,
doplnila Miroslava Číhalíková Sedláčková.
Obchody zatím otevřít nemohou
Ústavní soud nicméně upozornil, že jeho rozhodnutí neznamená, že by obchody a služby mohly ihned otevřít. K publikaci nálezu a jeho vykonávatelnosti totiž dojde až po uplynutí platnosti napadeného krizového opatření. Jakkoliv je proto zřejmé, že vdůsledku tohoto nálezu bezprostředně nedojde „k otevření maloobchodního prodeje“, přesto však Ústavní soud považuje závěry obsažené vodůvodnění tohoto nálezu za velmi zásadní, jelikož představují jakési „memento“ pro případná další omezující opatření vlády,
upřesnila Miroslava Číhalíková Sedláčková.
K nálezu uplatnili odlišné stanovisko soudci Jaroslav Fenyk, Josef Fiala a Vladimír Sládeček.
Podle Jaroslava Fenyka Ústavní soud nahradil úvahu vlády, týkající se odborných, strategických a bezpečnostních otázek, svoji úvahou o potřebnosti či nepotřebnosti konkrétních protiepidemických opatření. Tím Ústavní soud aktivisticky vstupuje na pole politického rozhodování, které mu z hlediska Ústavy České republiky nepřísluší. Ústavní soud nemůže být zároveň soudem a zároveň zákonodárcem. Otázky, jež lze zodpovědět pouze s použitím politických kritérií, musí být rozhodnuty politickou reprezentací představovanou orgány moci zákonodárné nebo výkonné a nikoli aktivistickým přístupem Ústavního soudu,
uvedl ve svém stanovisku Jaroslav Fenyk.
Vláda nás musí odškodnit, říkají obchodníci
Rozhodnutí Ústavního soudu přivítal Svaz obchodu a cestovních ruchu ČR. V souladu s ústavními principy musí vláda přestat diskriminovat jednotlivé obchodníky podle typu prodávaného zboží a zavést taková hygienická pravidla, která umožní bezpečně otevřít všem. Uzavřené obchody jsou na otevření a dodržování všech pravidel připraveny,
komentoval Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR.
Podle Prouzy by se navíc vláda měla majitelům a provozovatelům protiústavně uzavřených obchodů veřejně omluvit a do týdne schválit systém, kterým zajistí náhradu způsobené škody ve výši sto procent průměrných tržeb za celou dobu protiústavní uzavírky.
ČLÁNKY DO MAILU