Změny exekučního řádu, které má přinést novela občanského soudního řádu z dílny ministerstva spravedlnosti, se exekutorům příliš nezamlouvají. S některými body sice souhlasí, jiné však označují za nesystematické a za krok zpět. Exekutorům se hlavně nelíbí, že by měli přijít o sepisování exekutorských zápisů, které jim generují nemalé příjmy. Nově by toto právo měli pouze notáři. Čtěte také: Jak postupovat při „zapřené“ exekuční srážce z platu
Exekutoři nechtějí přijít o zápisy
Poslanecká sněmovna má na stávající schůzi projednat novelu občanského soudního řádu, která má mimo jiné také pozměnit celý exekuční proces. Změn je poměrně dost a některé z nich se exekutorům zrovna nezamlouvají. Konkrétně se jedná například o zrušení exekutorských zápisů, které by nově mohli sepisovat pouze notáři. Podle exekutorů může tato novinka poškodit věřitele a zpomalit celý exekuční proces.
V exekutorském zápise se dlužník při půjčce rovnou zavazuje, že v případě včasného neuhrazení svého dluhu může věřitel na dlužníka nechat nařídit exekuci i bez předchozího soudního řízení. Jedná se opatření, které je v praxi hodně využívané. Podle exekutorů neexistují pádné argumenty, proč by tuto činnost měli do budoucna provádět pouze notáři.
Exekutoři dále argumentují tím, že poplatky za sepsání exekutorského zápisu jsou mnohem nižší než soudní poplatek za podání žaloby a odměna advokáta. Exekutoři mají zkušenosti s formulací exekutorských zápisů a disponují většími kapacitami a flexibilitou, čímž zvyšují komfort při poskytování těchto služeb. Výrazně omezovat možnosti využití tohoto nástroje, který dlouhodobě funguje, je naprosto nesystematickým krokem zpět,
domnívá se soudní exekutor Tomáš Vrána z Exekutorského úřadu Přerov.
Stejný názor mají i další exekutorské úřady. Čeští občané mají při zajištění svých pohledávek svobodnou volbu, a pokud bude jejich půjčka podmíněna a posílena zárukou, je jedno, zda ji s nimi sepíše exekutor či notář. Vždy si vyberou toho, kdo jim tuto službu poskytne pružně a kvalitně,
uvedl už dříve soudní exekutor Jan Grosam. Podle Grosama navíc možnost volby způsobu řešení pohledávek rozhýbala v posledních letech vymahatelnost práva. Čtěte také: Tomio Okamura: Zastřel svého exekutora?
Podle ministerstva jde o logické kompetenční vymezení
Podobný pohled na věc mají také firmy, které se specializují na vymáhání pohledávek. Podle Vladimíra Vachela, jednatele společnosti EOS KSI Česká republika, totiž umožňují právě exekutoři zápisy efektivně využívat, jelikož mají na rozdíl od notářů větší flexibilitu a jsou dlužníkovi blíže. Přínos exekutorských zápisů lze spatřovat ale i na straně dlužníka, neboť často právě jen díky nim byl věřitel ochoten poskytnout dodatečnou výhodu splátek závazku,
dodal Vachel.
Názor tvůrců novely se však liší. Předkládané změny podle nich vychází z toho, jakým způsobem by měly být principiálně rozděleny jednotlivé činnosti v oblasti práva mezi jednotlivé právnické subjekty. Hlavní činností advokátů by mělo být poskytování právní pomoci, notáři by se měli kromě svého působení v dědickém řízení především soustředit na sepisování veřejných listin a soudní exekutoři by se měli věnovat zejména nucenému výkonu rozhodnutí,
uvádí se v důvodové zprávě k zákonu.
Jak dále tvrdí autoři zákona, náležitosti notářských zápisů v podstatě odpovídají náležitostem zápisů exekutorských, takže by neměl být žádný podstatný rozdíl v kvalitě služby poskytnuté notáři nebo soudními exekutory. Podle ministerstva spravedlnosti, které novelu připravilo, se proto jedná hlavně o kompetenční záležitosti v rámci právního prostředí. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil již při předložení zákona vládě uvedl, že se neobává toho, že by notáři sepisování zápisů nestíhali.
Nemalou roli hrají v postoji exekutorů navíc zřejmě i finanční prostředky, které díky exekutorským zápisům získávají. Exekutorských zápisů se ročně sepíší desítky tisíc, přičemž každý vyjde na několik tisíc korun. Čtěte také: Novela exekučního řádu nahrává dlužníkům na úkor věřitele
Slučování exekucí se exekutorům také nezamlouvá
Novela zákona ale obsahuje podle exekutorů i další negativní změny. Jedná se prý o slučování exekucí proti stejnému dlužníkovi nebo o absenci odpovídajících změn exekučního tarifu. Jak uvádí Tomáš Vrána z Exekutorského úřadu Přerov, hlavně automatické spojování exekucí proti témuž dlužníkovi by mohlo u jednoho exekutora způsobit nepřehledná a hlavně nekonečná řízení. Postoupení exekuce exekutorovi, který je v evidenci první v pořadí, navíc deformuje věřitelovo právo volby exekutora a zkomplikuje řízení administrativními formalismy,
vysvětluje Vrána.
Tomu však oponují tvůrci zákona, podle kterých je smyslem této novinky zajistit, aby exekuční řízení vedená proti jednomu dlužníkovi byla koncentrována k rukám jednoho exekutora. Ten má podle ministerstva spravedlnosti relevantní informace o dlužníkovi, a není tak nutné, aby si stejné informace zjišťovali i ostatní exekutoři. Navíc kumulace věřitelů v jednom řízení by měla snížit celkové náklady exekuce.
Často se totiž v současnosti stává, že na dlužníky s více dluhy je uvaleno více exekucí. Dluhy si přitom rozdělí mezi několik exekutorů, z nichž každý požaduje dluh včetně navýšení. Může se tak snadno stát, že ačkoli je věřitel stejný (například dopravní podnik při jízdách bez jízdenky), celkové částky se vyšplhají kvůli poplatkům více exekutorům na několikanásobnou hodnotu. Čtěte také: Hádka exekutorů. Nedokážou se shodnout, zda má zabavovat věci tzv. místní exekutor
Soudní nařizování exekuce už možná nebude třeba
Některé změny v novele se však exekutorům zamlouvají, jde například o vypuštění soudního nařizovaní exekucí, které by podle exekutorů mohlo vést ke zrychlení jednoho exekučního řízení až o šest měsíců. Co nejrychlejší průběh exekučního řízení je vždy v zájmu všech zúčastněných stran, proto tento bod novely považuji za velmi praktický a přínosný,
říká Tomáš Vrána.
Za pozitivní exekutoři označují také nový způsob exekuce správou nemovitosti. Kromě prodeje dražbou by měl být zaveden exekuční prostředek, který umožní využít zisk z nájmu nemovitosti. Dále zákon počítá s tím, že by šla dražit členská práva v bytových družstvech. To by mohlo pro věřitele znamenat a několikanásobný výtěžek. V neposlední řadě by mělo již snížit nejnižší podání při dražbě nemovitostí v případě předchozích neúspěchů s prodejem této nemovitosti. Okolo 50 % dražených nemovitostí si totiž dnes nenajde své kupce ani při opakované dražbě, tj. za polovinu odhadní ceny,
uzavírá Vrána.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU