Jaké bezpečnostní hrozby letos hrozí uživatelům moderních technologií?
Tuto otázku si položila společnost Trend Micro a varování zveřejnila ve své prognóze nazvané Stírání hranic. Podle ní dojde v tomto roce každý měsíc k nějakému závažnému úniku dat a cíleným útokům na mobilní bankovnictví. Ve zprávě jsou dále zdůrazňovány kritické infrastrukturní hrozby a také nově se objevující bezpečnostní problémy související s trendy Internet of Everything (internet všeho) a Deep Web (hluboký nebo neviditelný web). Vidíme, že bezpečnostní hrozby nabývají na sofistikovanosti a rozvíjejí se obrovský tempem, což bude mít dopady na jednotlivce, podniky i vlády,
říká Raimund Genes ze společnosti Trend Micro. Rok 2014 podle něj bude pro kybernetické zločince velmi plodný – od zranitelností mobilního bankovnictví a cílených útoků, po rostoucí problémy se soukromím a potenciálem pro závažné úniky dat každý měsíc.
Hlavní prognózy pro rok 2014:
- Škodlivé a vysoce rizikové aplikace pro Android dosáhnou počtu tří milionů.
- Bankovnictví prostřednictvím mobilních zařízení bude narušováno zvýšený počtem útoků typu MITM (Man-in-the-Middle), v důsledku kterých již nebude dvojkroková verifikace poskytovat dostatečnou ochranu.
- Počítačoví zločinci budou stále více používat metody používané při cílených útocích, například výzkum otevřených aplikací a vysoce přizpůsobený spear phishing.
- Na mobilní zařízení budou ve zvýšené míře směrovány pokročilé hrozby, včetně útoků typu clickjacking nebo watering hole.
- Ukončení podpory pro oblíbené softwary jako je Java 6 nebo Windows XP vystaví miliony uživatelů PC s těmito systémy útokům.
- Veřejná důvěra, která byla podlomena odhalením sledovacích aktivit ze strany státu, bude mít za následek různé aktivity na zachování a obnovu soukromí.
- Neviditelné weby (Deep Web) budou komplikovat policejním jednotkám snahu odhalovat široce rozšířené počítačové zločiny.
Malé podniky se opět hůře dostávají k úvěrům
Větší hrozba kybernetické šikany a kriminality a problematické financování malých firem. I to jsou znaky roku 2014.
Hospodářská krize odeznívá, ale tato situace paradoxně neprospívá malým firmám. Stoupající objem zakázek totiž zvyšuje jejich nároky na provozní kapitál a vzhledem k nedostatku likvidity pak tyto malé a střední podniky jen s obtížemi financují svůj další růst. Co to znamená? Hrozí takzvaný dominový efekt, kdy se malé a střední firmy navzájem ničí prostřednictvím obchodních úvěrů a pozdního splácení. Přitom právě včasné placení závazků patří mezi menšími podnikateli k nejcennějším aspektům ekonomické důvěry. Je pravděpodobné, že malé a střední podniky budou pociťovat, že se opožďují za zbytkem zotavující se ekonomiky. Vidí, že dochází k ozdravení, a dokonce v něj mají důvěru, ale v jejich podniku se ještě neprojevilo. Nyní nastal čas, aby si udělaly jasno v investicích a při přípravě na stabilnější hospodářské podmínky hledaly příležitosti k růstu v zahraničí,
tvrdí Kateřina Benešová, ředitelka organizace ACCA, která sleduje globální ekonomické podmínky.
V poslední době je právě velikost podniku určujícím parametrem toho, jaký typ opatření pro hospodářské ozdravení podniknou. Bylo zjištěno, že malé a střední podniky, aby se zachránily, prchají před silnou konkurencí do velmi úzkých a vysoce speciálních segmentů trhu. To je logické řešení, jelikož většinou nemají kapacitu na expanzi na nové trhy nebo masivní investice do inovací a podobně. Musí dál fungovat v náročném prostředí s tlakem na ziskové marže a pohybují se tak v začarovaném kruhu. Naopak velké korporace přístup k financím mají a začínají silně investovat do výzkumu a svého rozvoje. I přes tyto tlaky ale malé a střední podniky na rozdíl od těch velkých většinou nezareagovaly na ekonomické tlaky ztrátou provozní kapacity a zdržely se propouštění zaměstnanců i kapitálových investic.
Když je restaurace dobrá, host rád zaplatí i 500 korun
Ochota utrácet v restauracích jde ruku v ruce s kvalitou předkládaných pokrmů a servisu. Polovina všech Čechů je schopna dát při návštěvě restaurace i 500 korun za jednoho strávníka, je-li s jídlem a pitím spokojena. A to bez ohledu na to, že za 500 korun se dá velmi slušně a pro mnohem více lidí uvařit v domácích podmínkách. Ukazuje to průzkum internetového rezervačního systému Restu.cz. Restauratéři pochopili, že bez dobré kuchyně a příjemného personálu to prostě nepůjde. Na druhou stranu si i hosté uvědomili, že pokud si například při slavnostní příležitosti chtějí užít opravdu dobré jídlo, bude je to stát více než oběd ve všední den,
komentuje vývoj na trhu Pavel Suchánek z Restu.cz.
Právě dobrá kuchyně hraje roli při výběru restaurace pro 74 % dotázaných. Pouze 11 % vybírá podle kvality servisu. Dalších 5 % volí restauraci podle místa, kde se nechází a 4 % se vydávají do podniků, které se pyšní speciálním a neobvyklým konceptem. Pětina všech hostů restaurací je pak ochotna zaplatit i 1000 korun a desetina pak při spokojenosti s podnikem i více. Je to mnohem větší počet lidí, než těch, pro které je hraniční suma 200 korun na hlavu. Takových je podle průzkumu jen 15 %.