Útoky na mobilní bankovnictví, největší kybernetická hrozba tohoto roku

6. 1. 2014
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autor: 258398
Kybernetičtí zločinci budou letos líčit hlavně na mobilní bankovnictví. Uživatelé mobilů se systémem Android budou ohrožováni třemi miliony škodlivých aplikací.

Jaké bezpečnostní hrozby letos hrozí uživatelům moderních technologií?

Tuto otázku si položila společnost Trend Micro a varování zveřejnila ve své prognóze nazvané Stírání hranic. Podle ní dojde v tomto roce každý měsíc k nějakému závažnému úniku dat a cíleným útokům na mobilní bankovnictví. Ve zprávě jsou dále zdůrazňovány kritické infrastrukturní hrozby a také nově se objevující bezpečnostní problémy související s trendy Internet of Everything (internet všeho) a Deep Web (hluboký nebo neviditelný web). Vidíme, že bezpečnostní hrozby nabývají na sofistikovanosti a rozvíjejí se obrovský tempem, což bude mít dopady na jednotlivce, podniky i vlády, říká Raimund Genes ze společnosti Trend Micro. Rok 2014 podle něj bude pro kybernetické zločince velmi plodný – od zranitelností mobilního bankovnictví a cílených útoků, po rostoucí problémy se soukromím a potenciálem pro závažné úniky dat každý měsíc.

Hlavní prognózy pro rok 2014: 

  • Škodlivé a vysoce rizikové aplikace pro Android dosáhnou počtu tří milionů. 
  • Bankovnictví prostřednictvím mobilních zařízení bude narušováno zvýšený počtem útoků typu MITM (Man-in-the-Middle), v důsledku kterých již nebude dvojkroková verifikace poskytovat dostatečnou ochranu. 
  • Počítačoví zločinci budou stále více používat metody používané při cílených útocích, například výzkum otevřených aplikací a vysoce přizpůsobený spear phishing. 
  • Na mobilní zařízení budou ve zvýšené míře směrovány pokročilé hrozby, včetně útoků typu clickjacking nebo watering hole. 
  • Ukončení podpory pro oblíbené softwary jako je Java 6 nebo Windows XP vystaví miliony uživatelů PC s těmito systémy útokům. 
  • Veřejná důvěra, která byla podlomena odhalením sledovacích aktivit ze strany státu, bude mít za následek různé aktivity na zachování a obnovu soukromí.
  • Neviditelné weby (Deep Web) budou komplikovat policejním jednotkám snahu odhalovat široce rozšířené počítačové zločiny.

Malé podniky se opět hůře dostávají k úvěrům


Autor: www.isifa.com

Větší hrozba kybernetické šikany a kriminality a problematické financování malých firem. I to jsou znaky roku 2014. 

Hospodářská krize odeznívá, ale tato situace paradoxně neprospívá malým firmám. Stoupající objem zakázek totiž zvyšuje jejich nároky na provozní kapitál a vzhledem k nedostatku likvidity pak tyto malé a střední podniky jen s obtížemi financují svůj další růst. Co to znamená? Hrozí takzvaný dominový efekt, kdy se malé a střední firmy navzájem ničí prostřednictvím obchodních úvěrů a pozdního splácení. Přitom právě včasné placení závazků patří mezi menšími podnikateli k nejcennějším aspektům ekonomické důvěry. Je pravděpodobné, že malé a střední podniky budou pociťovat, že se opožďují za zbytkem zotavující se ekonomiky. Vidí, že dochází k ozdravení, a dokonce v něj mají důvěru, ale v jejich podniku se ještě neprojevilo. Nyní nastal čas, aby si udělaly jasno v investicích a při přípravě na stabilnější hospodářské podmínky hledaly příležitosti k růstu v zahraničí, tvrdí Kateřina Benešová, ředitelka organizace ACCA, která sleduje globální ekonomické podmínky.

V poslední době je právě velikost podniku určujícím parametrem toho, jaký typ opatření pro hospodářské ozdravení podniknou. Bylo zjištěno, že malé a střední podniky, aby se zachránily, prchají před silnou konkurencí do velmi úzkých a vysoce speciálních segmentů trhu. To je logické řešení, jelikož většinou nemají kapacitu na expanzi na nové trhy nebo masivní investice do inovací a podobně. Musí dál fungovat v náročném prostředí s tlakem na ziskové marže a pohybují se tak v začarovaném kruhu. Naopak velké korporace přístup k financím mají a začínají silně investovat do výzkumu a svého rozvoje. I přes tyto tlaky ale malé a střední podniky na rozdíl od těch velkých většinou nezareagovaly na ekonomické tlaky ztrátou provozní kapacity a zdržely se propouštění zaměstnanců i kapitálových investic.

Když je restaurace dobrá, host rád zaplatí i 500 korun

Ochota utrácet v restauracích jde ruku v ruce s kvalitou předkládaných pokrmů a servisu. Polovina všech Čechů je schopna dát při návštěvě restaurace i 500 korun za jednoho strávníka, je-li s jídlem a pitím spokojena. A to bez ohledu na to, že za 500 korun se dá velmi slušně a pro mnohem více lidí uvařit v domácích podmínkách. Ukazuje to průzkum internetového rezervačního systému Restu.cz. Restauratéři pochopili, že bez dobré kuchyně a příjemného personálu to prostě nepůjde. Na druhou stranu si i hosté uvědomili, že pokud si například při slavnostní příležitosti chtějí užít opravdu dobré jídlo, bude je to stát více než oběd ve všední den, komentuje vývoj na trhu Pavel Suchánek z Restu.cz.

Právě dobrá kuchyně hraje roli při výběru restaurace pro 74 % dotázaných. Pouze 11 % vybírá podle kvality servisu. Dalších 5 % volí restauraci podle místa, kde se nechází a 4 % se vydávají do podniků, které se pyšní speciálním a neobvyklým konceptem. Pětina všech hostů restaurací je pak ochotna zaplatit i 1000 korun a desetina pak při spokojenosti s podnikem i více. Je to mnohem větší počet lidí, než těch, pro které je hraniční suma 200 korun na hlavu. Takových je podle průzkumu jen 15 %.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).