Vlastní virtuální mobilní síť láká nejen velké firmy se silným zázemím. V České republice se po vzoru západních států začínají pomalu prosazovat i miniaturní virtuálové, které zřizují živnostníci. Například síť Connectica patří Radku Vymazalovi z Prostějova, Martin Rybníček začal svůj L-Tel provozovat v Jablonci nad Nisou.
Co je potřeba pro rozjezd
Virtuálního mobilního operátora může provozovat jak právnická, tak fyzická osoba. V druhém případě je k tomu potřeba živnostenský list na nákup zboží za účelem dalšího prodeje, licence udělená Českým telekomunikačním úřadem a pochopitelně dohoda s mobilním operátorem. Rozjezd vlastního virtuálu se tedy nezdá nijak zvlášť náročný, a to ani po finanční stránce. Poplatek za ohlášení živnosti je 1000 korun, dalších 1000 korun je potřeba zaplatit Českému telekomunikačnímu úřadu jako správní poplatek za udělení licence.
Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je podle zákona o elektronických komunikací zajišťování veřejných komunikačních sítí a poskytování služeb elektronických komunikací. Podnikat v tomto oboru může i fyzická osoba. Musí ale splňovat následující:
a) dosažení věku nejméně 18 let,
b) plná způsobilost k právním úkonům,
c) bezúhonnost,
d) předložení dokladu o tom, že nemá nedoplatky na daních nebo odvodech, poplatcích, úhradách, úplatách, pokutách a penále, včetně nákladů řízení, které vybírají a vymáhají finanční úřady.
Žadatel o poskytnutí licence se musí písemně obrátit na Český telekomunikační úřad. Oznámení se provádí vyplněním formuláře Oznámení komunikační činnosti nebo interaktivního elektronického formuláře Oznámení komunikační činnosti a jeho zasláním na odbor úřadu v oblasti, kde je žadatel místně příslušný podle místa podnikání. Úřad vydá osvědčení do jednoho týdne od doručení oznámení. Za vydání osvědčení o oznámení komunikační činnosti se vybírá správní poplatek ve výši 1000 korun,
doplňuje Martin Drtina, mluvčí Českého telekomunikačního úřadu.
Operátoři živnostníky ignorují
Největší část vstupních investic tvoří výdaje na nákup SIM karet a objemu služeb. Zde se ceny pohybují v širokém rozmezí v závislosti na tom, od koho si provozovatel toto zboží a služby kupuje. Přestože nikdo není předem vyloučen z možnosti spolupracovat přímo s mobilním operátorem, je pro menší operátory, s ohledem na náklady a další nároky, nejvhodnějším řešením využít služeb některého z agregátorů na trhu. V síti T-Mobile mají zájemci možnost využít nabídky agregátora GTS. Služby Vodafone přeprodávají Quadruple a DH Telecom. Telefónica si za partnery volí jen velké subjekty se silnou značkou. Živnostníci jsou u ní bez šance. Své služby nabízí výhradně BLESKmobilu a TescoMobile, na podzim pak rozjede spolupráci také s virtuálním mobilním operátorem společnosti ČEZ.
Mezi provozovatele virtuálních mobilních operátorů začínají pronikat živnostníci.
Záměrem naší společnosti je mít na poli virtuálních operátorů takové partnery, kteří budou schopni obsluhovat desítky či stovky tisíc zákazníků. Stojíme o dlouhodobá a stabilní partnerství. V tuto chvíli neplánujeme naši strategii měnit, neboť věříme, že je to ta nejvhodnější pro uživatele mobilních služeb,
vysvětluje Hany Farghali, mluvčí společnosti Telefónica O2. Podobně uvažují i další operátoři. Při jednáních o spolupráci přistupujeme k zájemcům individuálně a obchodní příležitost vyhodnocujeme zejména s ohledem na silné stránky daného zájemce, například kvalitu obchodní značky, existenci distribuční sítě, či existující zákaznickou bázi,
uvádí Martina Kemrová, mluvčí T-Mobile.
Cest, jak se dostat ke službám operátorů, se proto příliš nenabízí a operátoři nemají zájem s malými firmami nebo živnostníky vůbec jednat. Nejprve jsem pochopitelně zkoušel jednat přímo s operátory, ale jako soukromník jsem narazil. Proto jsem volil nákup služeb prostřednictvím GTS, kde jednání s fyzickou osobou není problém,
líčí svou zkušenost Martin Rybníček, ale zároveň dodává, že odmítnutí ze strany operátorů je logické a pochopitelné. I agregátoři ale s živnostníkem jednají až ve chvíli, kdy mají jistotu předem definovaného objemu odběru služeb. Je například nutný odběr určitého množství SIM karet.
Výhodou je, že při spolupráci s agregátory i operátory odpadá provozovatelům virtuálů nákladná investice do technického vybavení. Zjednodušeně lze říci, že virtuální mobilní operátor se dá provozovat jen s jedním počítačem a tiskárnou. Základní komunikace s klienty může probíhat například na sociálních sítích.
Connectica ani L-Tel nekopírují velké virtuály
Náklady na spuštění virtuálního mobilního operátora se běžně pohybují v řádu desítek miliónů korun. Podnikatel proto musí mít vedle potřebných finančních prostředků také zkušenosti a dobrý obchodní záměr, aby dokázal získat dostatečný počet zákazníků a vložené investice se mu vrátily. Živnostník si vstupní investice v řádech milionů zpravidla nemůže dovolit, a proto na to majitelé Connecticy i L-Telu museli jít jinak.
L-Tel nabízí čtyři tarify v rozmezí od 43 do 799 korun. Jedná se o klasické balíčky služeb obsahující určitý počet volných minut, sms zpráv a dat. Po překročení volných minut je každá další zpoplatněna 1,40 korunami, sms vyjde na 1 korunu. Uvedené ceny platí do všech stí a jsou včetně DPH. Služba je bez závazku, ale její zřízení stojí klienta 450 korun. Jdeme cestou klasických tarifních paušálů. Našemu poskytovateli platíme jen odebraný objem služeb. Větší virtuálové, jakými jsou třeba BLESKmobil nebo Mobil.cz, pro nás nejsou konkurencí, protože ti se specializují na předplacené karty,
říká Martin Rybníček, jehož L-Tel je provozován v síti T-Mobile. Tato varianta je podle něho bezpečnější, protože segment zákazníků využívající předplacené karty je přelétavý a nezaručuje pravidelné příjmy. Paušální tarify firmě dávají jistotu cash flow. Na podzim operátor chystá speciální rodinné balíčky.
Radek Vymazal také sází na jistotu paušálních tarifů, ale navíc nabízí i kombinaci s předplacenými službami. Základ jeho nabídky tvoří šest tarifů v cenách od 29 do 349 korun za měsíc. Nejdražší balíček pak obsahuje 220 volných minut a 30 sms. Volání ve vlastní síti vychází na 0,58 korun za minutu, do ostatních sítí na 1,99 korun za minutu. Jakožto fyzická osoba ručí živnostník podle zákona za případné závazky celým svým majetkem. Proto se Connectica jistí hybridním kreditovým paušálním systémem. Po vyčerpání měsíčního tarifního objemu si zákazník může další služby předplatit. Sám si pak stanoví limit, kdy bude automaticky upozorněn na jeho vyčerpání. Firmu to chrání před nedoplatky ze strany zákazníků, zákazníky samotné pak před nepříjemným překvapením po vystavení faktury. Hledal jsem hybridní systém, který zajistí kontrolu nad financemi,
vysvětluje svůj systém Radek Vymazal. I on virtuála provozuje v síti T-Mobile prostřednictvím GTS. Každý zákazník si u něj může zvolil svůj vlastní tarif na míru dle jeho vlastních potřeb.
Jak hledat a najít zákazníky
Majitel L-Telu spoléhá na své kontakty z minulosti, protože pracoval u telekomunikací. Počáteční investice ve výši 200 000 korun byla z velké části použita na reklamu a marketing. Výrazněji se prezentujeme v našem regionu, tedy na Jablonecku. Našimi zákazníky jsou ale i lidé a firmy z Chebu nebo severní Moravy, ti nás objevili díky internetové prezentaci,
uvádí Martin Rybníček. V rámci firemních klientů oslovuje společnosti, které provozují maximálně 10 SIM karet. Při větším množství už se totiž firmě vyplatí dojednat si výhodnější služby u klasického mobilního operátora.
Své služby cílím na obyčejné lidi. Virtuální mobilní operátor podle mě ani nemůže cílit na firemní klientelu. Klasičtí operátoři ho přebijí svými nabídkami šitými na míru každému lukrativnějšímu zákazníkovi, kterým větší firmy jsou,
tvrdí Radek Vymazal a dodává: Já sázím na přidanou hodnotu regionálního operátora a možnost blízkého kontaktu se zákazníkem. Dokonce jsem uvažoval i o kampani s heslem: „Znáte někoho dalšího, kdo si se svým operátorem může zajít na pivo?
L-Tel začal fungovat 1. června, Connectica o měsíc později. Oběma virtuálním operátorům je jasné, že z nich jedničky na trhu nebudou. Jejich záběr je alespoň v tuto chvíli příliš malý. Přesto ani jejich podnikání nemůže být prodělečné a tvrdí, že na trhu uspějí. Nepotřebujeme 100 000 zákazníků, protože nás je ve firmě jen pár. Je to o nastavení. Tento byznys se nám ale vyplatí, jinak bychom do něj nešli,
říká Martin Rybníček a Radek Vymazal doplňuje: Původně jsme s kolegou začínali jako poskytovatelé wi-fi služeb. Když jsme zařadili tarify, tak se z wi-fi stala až druhotná služba. Potenciál tu tedy je. Vizi máme, teď se uvidí, jak prudký bude vývoj.
ČLÁNKY DO MAILU