Do pondělí 11. ledna 2021 se živnostníci a podnikatelé z řad OSVČ, kteří jsou neplátci DPH a mají roční příjmy z podnikání do 1 mil. Kč, mohou přihlásit k takzvané paušální dani. Budou tak platit měsíčně částku 5 469 Kč, ve které je zahrnuto minimální zdravotní pojistné ve výši 2 393 Kč, minimální sociální pojistné navýšené o 15 % ve výši 2 976 Kč a 100 Kč na dani z příjmů. Navíc jim odpadne povinnost přiznávat na třech různých formulářích daň z příjmu, sociální pojistné a zdravotní pojistné.
Co se dozvíte v článku
Daňové přiznání je zdrojem informací
Podnikatele zajímá, jakým způsobem budou moci prokazovat své příjmy u bankovních institucí, pokud nebudou podávat daňové přiznání. Daňové přiznání slouží subjektům poskytujícím úvěry při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr jako primární zdroj informace o jeho příjmech a výdajích, zejména u fyzických osob podnikatelů. Pravidla posuzování úvěruschopnosti přitom poskytovatelům úvěrů podrobně stanoví česká (zákon o spotřebitelském úvěru) i evropská legislativa (EBA/GL/2015/11, k níž se přihlásila ČNB) a používá ji při výkonu svého dohledu nad subjekty finančního trhu. Jinými doklady či prohlášeními dlužníka lze dokument daňového přiznání nahradit do jisté míry, ale konkrétní podrobnosti bude ještě potřeba vyjasnit zejména s Českou národní bankou coby orgánem dohledu.
Česká bankovní asociace má za to, že neexistence povinnosti k podání daňového přiznání poplatníka, který přistoupí do paušálního režimu, by skutečně mohla zkomplikovat nebo i omezit přístup některých klientů k úvěrům. Podle Filipa Hanzlíka, náměstka výkonné ředitelky České bankovní asociace, je důležité připomenout, že zákon o spotřebitelském úvěru ukládá (v § 86) poskytovatelům úvěrů posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.
Zákon dále výslovně uvádí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů
. Poplatníci daně by tedy museli vést evidenci nejen příjmů, ale i výdajů. Samotné příjmy bez výdajů by pro hodnocení úvěruschopnosti byly samozřejmě nedostatečné,
shrnuje Filip Hanzlík.
Na řešení banky pracují
Pokud OSVČ přejde na paušální daň nyní od 1. ledna 2021, daňové přiznání za rok 2021 by dokládal až v březnu 2022. Z toho důvodu mají banky čas na přípravu. František Bouc z tiskového střediska České spořitelny uvedl, že se budou na tuto situaci připravovat během letošního roku a věří, že najdou klientsky přívětivé řešení. Také podle Banky CREDITAS je stále rok času na doladění procesů pro tyto specifické případy. Ani v budoucnu žádné razantní změny v oblasti dokládání přiznání nepředpokládáme. Jsme klientsky přívětivou bankou, a proto určitě najdeme cestu, jak tito klienti prokážou dostatečné příjmy,
podotýká Lucie Brunclíková, ředitelka komunikace a marketingu Banky CREDITAS.
S ohledem na fakt, že ještě v letošním roce budeme postupovat podle stávající metodiky, podnikatelé tak budou dokladovat daňová přiznání za rok 2020, nemáme v tuto chvíli zpracované postupy na rok 2022. Klienty budeme o novinkách včas informovat,
dodala Petra Kopecká, External Communicaton Manager z Raiffeisenbank. Také mBank situaci sleduje a intenzivně ji řeší, ale na závěry ohledně budoucího postupu je podle tiskového mluvčího Štěpána Dlouhého v tuto chvíli brzy. V naší nabídce máme i produkty, které nevyžadují doložení příjmů ve formě daňového přiznání,
podotýká.
Způsob doložení příjmů zatím řeší ve Fio bance. Tam je při žádosti o úvěr vždy zajímají čisté příjmy, tedy příjmy po zaplacení daní. Ať už je tedy klient zaplatí stejným způsobem jako doposud nebo bude využívat paušál, pro nás by to neměl být rozdíl a nijak by je to znevýhodňovat nemělo,
doplňuje tiskový mluvčí Jakub Heřmánek.
Problémy nejsou vyloučené
V Komerční bance každou žádost o úvěrové produkty posuzují individuálně, a to především schopnost klienta plnit závazky vůči bance. Možnosti, jak přistoupit k akceptování příjmů z podnikání v roce 2022 u klientů, kteří si zvolí novou paušální daň pro rok 2021, budou detailně analyzovat. Naším cílem je nastavit takové procesy, abychom byli schopni příjmy standardně akceptovat, vzhledem k povinnostem, které nám ukládá zákon 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ale nelze vyloučit, že v individuálních případech nebude možné příjem klientů s paušální daní standardně akceptovat,
prozrazuje Michal Teubner, Brand Strategy and Communication z Komerční banky. Jana Hlaváčová, manažerka firemních úvěrů ČSOB, by klientům, kteří budou v roce 2022 zvažovat půjčku nebo hypotéku, v této chvíli zatím doporučila, aby byli připraveni doložit bance standardní daňové přiznání.
Jaké jsou další možnosti?
V ČSOB tak aktuálně řeší, jakým způsobem pro klienty s paušální daní stanoví úvěrový limit a budou zvažovat, jestli pro klienty s paušální daní navrhnou „paušální“ úvěrový limit. V Equa bank u půjček a kontokorentu žadatel nedokládá daňové přiznání, ale v žádosti o úvěrový produkt deklaruje průměrný měsíční příjem. Pokud průměrný měsíční příjem potřebují doložit, může to žadatel provést online přes PSD2 služby, kdy banka jednoduše online vyhodnotí jeho obraty na účtu, případně jim může doložit elektronické výpisy z účtu. Dokládání formou daňového přiznání tak nevyžadují.
Tento aktuálně platný princip ověřování výše příjmů budeme využívat i po zavedení tzv. paušálního režimu, tedy pro posuzování úvěrových žádostí od ledna 2021,
vysvětluje Kateřina Petko, ředitelka PR a interní komunikace Equa bank. U žádostí o hypotéku daňové přiznání standardně vyžadují a na finálním řešení pro další roky tak teprve pracují. Na základě předběžných interních diskuzí nepředpokládáme žádné znevýhodňování klientů, kteří si zvolí daňový paušál. S největší pravděpodobností budeme u klientů s daňovým paušálem vyvozovat jejich příjem z výpisů z osobního nebo podnikatelského účtu,
doplňuje dále Kateřina Petko.
Co když posíláte přiznání poštou?
Může se také stát, že OSVČ podává daňové přiznání tak, že jej odesílá poštou. Tím pádem nemá kopii daňového přiznání s razítkem finančního úřadu. Československá obchodní banka v případech, kdy klient posílá daňové přiznání poštou, vyžaduje kopii podacího lístku. Finanční úřady bez problémů vystavují ověřené opisy přijatých daňových přiznání a my tyto odpisy rovněž bez problémů akceptujeme,
říká Lucie Brunclíková.
Pokud klient Equa bank posílá daňové přiznání poštou, budou po něm požadovat doložení úhrady daně nebo vrácení přeplatku na dani od finančního úřadu výpisem z účtu. Tímto způsobem si ověříme, že částka na výpise z účtu odpovídá částce uvedené v daňovém přiznání. Na postup žádosti o úvěr to tedy nebude mít žádný vliv,
říká Kateřina Petko. V České spořitelně po klientovi požadují daňové přiznání buď v elektronické podobě s dodejkou z datové schránky, nebo v případě OSVČ fyzicky s razítkem finančního úřadu. V tomto případě bychom klienta poprosili, aby zajistil potvrzení z finančního úřadu. Doporučujeme tedy podávat DP formou datové schránky,
dodává závěrem František Bouc.
ČLÁNKY DO MAILU