Novelou zákoníku práce se od 1. ledna 2021 upravily podmínky uvolňování zaměstnanců působících jako personál na letních táborech a nově i sportovních soustředěních. Nyní mají nárok na jeden týden placeného volna. Zaměstnavatel si může požádat o kompenzaci vyplacené náhrady mzdy Českou správu sociálního zabezpečení. Je však třeba splnit podmínky dané zákonem, a to jak ze strany zaměstnance, tak ze strany zaměstnavatele. Jejich splnění vyvolává řadu otázek.
Co se dozvíte v článku
O uvolňování zaměstnanců na tábory a sportovní soustředění informoval server Podnikatel.cz článkem Kompenzace zaměstnavatelům za uvolnění na dětské tábory a sportovní soustředění. Je zde i odkaz na vzor žádosti o kompenzaci zaměstnavatelům. Nyní se zaměříme na podmínky pro nárok na náhradu mzdy zaměstnance a následnou kompenzaci zaměstnavateli.
Placené i neplacené volno v nezbytně nutném rozsahu
V souladu s ustanovením § 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce přísluší zaměstnanci pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež, a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže. Jde o volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. To ovšem pouze za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží (podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež). Zaměstnanci přísluší za podmínek (podle § 203a zákoníku práce) pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nejvýše za 1 týden v kalendářním roce (u jednoho zaměstnavatele).
Maximálně jeden týden v kalendářním roce za náhradu
Zaměstnanec tak může být uvolněn na nezbytně nutnou dobu, maximálně na tři týdny (z toho jeden týden placený průměrným výdělkem pro pracovněprávní účely). Otázkou je, co znamená jeden týden v kalendářním roce? Jde o 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů, nikoli 7 pracovních dnů. Ale kterých 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů z maximálně možných tří týdnů? Většina odborníků se shodla na postupu, kdy jde o první z možných kalendářních dnů, kdy zaměstnanec žádá o uvolnění. Záleží tedy na zaměstnanci, od jakého data o uvolnění žádá a následně se poskytne náhrada za maximálně 7 kalendářních dnů v roce.
Například při žádosti o uvolnění na 14denní letní tábor pro děti od 19. 7. 2021 uvolní zaměstnavatel (nebrání-li tomu vážné provozní důvody a při splnění dalších podmínek daných zákonem) zaměstnance na nezbytně nutnou dobu, a to od 19. 7. do 1. 8. 2021. Za zameškané směny v průběhu prvních 7 kalendářních dnů přísluší zaměstnanci náhrada mzdy, dalších 7 kalendářních dnů bude uvolněn, ale již bez náhrady. Zaměstnavatel si následně může požádat ČSSZ o kompenzaci zaměstnanci vyplacené náhrady mzdy v souladu se zákoníkem práce.
Bezplatnou a soustavnou práci s dětmi a mládeží potvrdí pořadatel
Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu podle zmíněného ustanovení přísluší zaměstnanci pouze, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou,
- a) zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a
- b) práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností. Tuto skutečnost musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat.
Rovněž musí být zřejmé, že zaměstnanec pracoval nejméně po dobu 1 roku před uvolněním soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží (nevyžaduje se u táborů pro zdravotně postižené děti a mládež). Primárním důkazním prostředkem pro Českou správu sociálního zabezpečení bude potvrzení pořadatele dotčené akce pro děti a mládež. Lze totiž předpokládat, že zaměstnanec, který je uvolňován zaměstnavatelem k činnostem vymezených zákoníkem práce v táborech pro děti a mládež a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže, splňuje uvedenou podmínku zpravidla celoroční aktivitou přímo u pořadatele akce, na niž je uvolňován (příklad: skautský vedoucí, který jede s dětmi na tábor jako oddílový vedoucí, je ve skautské organizaci aktivně činný v průběhu celého roku),
vysvětlila pro server Podnikatel.cz Jitka Drmolová za ČSSZ.
Pokud jde o soustavnou a bezplatnou práci zaměstnance s dětmi a mládeží u jiné než pořádající organizace, je namístě předložit potvrzení od takové organizace a pro případ, že zaměstnanec vykonával takovou práci s mládeží jak pro pořadatelský, tak jiný subjekt. Nepochybně je vhodné mj. i pro zamezení pochybností nejen zaměstnavatele, ale následně v případě uplatnění žádosti o refundaci i na straně správního orgánu, předložit obdobné potvrzení i od tohoto dalšího subjektu.
Organizace, jejíž předmětem činnosti je práce s dětmi a mládeží, může dle Jitky Drmolové z povahy věci samozřejmě potvrdit jen skutečnosti, které se jí týkají (tj. povahu práce zaměstnance pro tuto organizaci). Předmětná podmínka je v ustanovení § 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce vztažena k zaměstnanci, tj. pokud zaměstnavatel posuzuje důvodnost překážky v práci vyjádřené v uvedeném ustanovení zákoníku práce a splnění podmínky pro poskytnutí pracovního volna (zaměstnanec je přitom povinen překážku v práci prokázat zaměstnavateli – § 206 odst. 2 zákoníku práce). Zaměstnavatel sám zhodnotí odůvodněnost překážky v práci a splnění dané podmínky pro poskytnutí pracovního volna, tj. to, že zaměstnanec prokázal soustavnou a bezplatnou práci s dětmi nebo s mládeží nejméně po dobu jednoho roku před uvolněním či nikoli a že prostředky, které pro účely prokázání splnění dané podmínky zaměstnanec zvolil, považuje zaměstnavatel za relevantní.
Soustavná práce rok před uvolněním v době koronavirové?
S ohledem na koronavirovou situaci řada aktivit s dětmi a mládeží v uplynulém roce neprobíhala. Nebylo možné soustavně sportovat ani realizovat další zájmové aktivity. Česká správa sociálního zabezpečení dočasné a krátkodobé přerušení činnosti, nadto v důsledku opatření orgánů moci výkonné, nepokládá, a to například též s ohledem na ustálený výklad termínu soustavnost ve vztahu k výdělečné činnosti, za překážku splnění předmětné podmínky. Podle dosavadní zkušenosti s refundační agendou dokládají zaměstnanci (prostřednictvím žádostí svých zaměstnavatelů) v naprosto převažujícím počtu případů mnohaletou práci s dětmi a mládeží (jež v době uvolnění pokračuje) a zamezení přímého fyzického kontaktu se svěřenci nadto nemusí znamenat zastavení veškerých aktivit (k oddílovým schůzkám mohlo docházet prostředky komunikace na dálku, sportovci byli tímto způsobem vedeni svými trenéry, pracovníci s dětmi a mládeží se věnovali sebevzdělávání, organizačním činnostem a např. též přípravě vlastních akcí pro děti a mládež),
uvedla Jitka Drmolová. Dodala, že příslušná OSSZ rozhodující o žádosti zaměstnavatele by tak měla za účelem prokázání splnění podmínky soustavné činnosti přistoupit k podrobnějšímu dokazování jen v případě pochybností (např. v situaci, kdy organizace či sám táborový pracovník uvádí zapojení do práce s dětmi nebo mládeží jen zhruba po dobu jednoho roku před uvolněním). Přitom slovní spojení „před uvolněním“ vykládá ČSSZ tím způsobem, že jde o dobu jednoho roku bezprostředně před uvolněním, nikoli kdykoli v minulosti.
Poskytnutí pracovního volna a vážné provozní důvody
Zaměstnavatel samozřejmě nemusí zaměstnance uvolnit, pokud mu k uvolnění v požadovaném termínu brání vážné provozní důvody (poskytnutí volna by mu způsobilo zásadní provozní problémy). Na uvolnění nemají zaměstnanci automaticky nárok. Stejně tak jsou zbytečné obavy škol a školských zařízení, že díky uvolnění nebudou mít jejich zaměstnaní pedagogové možnost vyčerpat v plném rozsahu osmitýdenní řádnou dovolenou. Nehledě na fakt, že řada pedagogů vykonává práci s dětmi a mládeží sice soustavně, ale často ne bezplatně (vedou zájmové kroužky např. v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr atd.). Navíc, pokud je zaměstnavatelem určeno na období školních prázdnin čerpání řádné dovolené (dle harmonogramu čerpání řádné dovolené), není důvod poskytovat zaměstnanci na tuto dobu pracovní volno. Zaměstnanec o uvolnění na tábor nežádá.
ČLÁNKY DO MAILU