Uvolňování zaměstnanců na tábory a sportovní soustředění bude jednodušší

Celý postup se výrazně zjednoduší a zefektivní. Částka v požadované výši bude zaměstnavateli vyplacena, případně bude použita na úhradu dlužných pohledávek zaměstnavatele v oblasti sociálního pojištění (bez zdlouhavého řízení). Jestliže ale bude zaměstnavateli zasláno oznámení o záporném výsledku jeho žádosti o úhradu náhrady mzdy nebo platu (úhrada nebude poskytnuta vůbec nebo nebude poskytnuta v požadované výši), bude moci požádat o vydání rozhodnutí. Podáním této písemné žádosti bude teprve zahájeno řízení podle správního řádu. 

Novela zákoníku práce

Současně se novelizuje zákoník práce. Od 1. ledna 2024 bude upraven § 203a, kde se přesouvá stávající úprava obsažená v § 203 odst. 2 písm. h). 

Nová právní úprava s krátkým komentářem dle zmíněného pozměňovacího návrhu.

§ 203a Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež

(1) Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu přísluší zaměstnanci

• a) k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež a jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní,
• b) k činnosti oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů a středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež a
• c) k obdobným činnostem na sportovních soustředěních dětí a mládeže, a to v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce.

Za účelem větší míry srozumitelnosti a přehlednosti je text rozčleněn do písmen.

(2) Pracovní volno zaměstnanci přísluší,

• a) nebrání-li tomu vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele a
• b) zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží; tato podmínka se nevyžaduje, jde-li o tábory nebo sportovní soustředění pro zdravotně postižené děti a mládež.

Splnění podmínek dokládá zaměstnanec potvrzením od příslušného subjektu. Soustavnou prací s dětmi a mládeží je práce v rámci určité více nebo méně formalizované struktury a pro kterou je typické, že vymezené aktivity (např. sportovní aktivity určitého druhu, aktivity zaměřené na ochranu přírody) jsou realizovány opakovaně. A to podle předem daného harmonogramu práce, z něhož plyne konání akcí (oddílových schůzek, sportovních tréninků, výprav apod.). Opakovaně znamená alespoň dvakrát za měsíc, s výjimkou období školních prázdnin. Práce s dětmi a mládeží není soustavná, je-li vykonávána nahodile, jednorázově či příležitostně. 

Podmínka soustavné celoroční práce nemůže být splněna pouhou každoroční účastí na dětském táboře anebo obdobné akci. Prací s dětmi a mládeží není např. administrativa, propagace, údržba sportoviště, úklid, řízení motorového vozidla apod. Podmínka bezplatnosti nejméně po dobu 1 roku před uvolněním ale neznamená, že uvolněný zaměstnanec musí činnost, pro kterou byl uvolněn, tj. na táboře či soustředění, vykonávat bezplatně. 

3) Za dobu čerpání pracovního volna přísluší zaměstnanci za podmínek a v rozsahu uvedených v odstavcích 4 a 5 náhrada mzdy nebo platu, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou,

• a) zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a
• b) práce s dětmi a mládeží tvoří podstatnou část její hlavní činnosti.

Tuto skutečnost je zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat. Veřejným rejstříkem zde nejsou myšleny pouze veřejné rejstříky upravené zákonem o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů. Jde o kterýkoliv veřejný rejstřík (registr), kde se zapisují právnické osoby. Podmínka zápisu ve veřejném rejstříku nejméně po dobu 5 let před konáním akce je splněna i prostřednictvím doby, po kterou byl v rejstříku zapsán právní předchůdce pořadatelské právnické osoby. Pokud je pořadatelem akce fyzická osoba, přísluší zaměstnanci pracovní volno, avšak nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu (ani kdyby byla tato osoba zapsána ve veřejném rejstříku).

(4) V kalendářním roce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu za počet hodin pracovního volna odpovídající délce jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (dále jen „roční limit“); tato náhrada se poskytuje od započetí prvního čerpání pracovního volna v kalendářním roce. Při změně délky stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku se počet hodin zbývajících do ročního limitu vyjádří stejným poměrem k nové délce stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby.

Opouští se koncept poskytování náhrady mzdy nebo platu nejvýše za dobu 1 týdne, neboť v praxi toto ustanovení činilo značné výkladové a aplikační problémy (např. pokud zaměstnanec čerpal pracovní volno postupně, mnohdy to vedlo k tomu, že obdržel náhradu mzdy/platu za 7 pracovních dní). Nově se počet hodin, za které zaměstnanci v kalendářním roce maximálně přísluší náhrada mzdy nebo platu, odvíjí od jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby. Náhrada se poskytuje od započetí čerpání pracovního volna v daném kalendářním roce, nelze určit jiný začátek čerpání. Při změně týdenní pracovní doby je určující aktuální týdenní pracovní doba v době čerpání pracovního volna.

(5) Náhrada mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci ve výši průměrného hodinového výdělku, nejvýše však ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy v národním hospodářství na přepočtené počty zaměstnanců zveřejněné Českým statistickým úřadem za první až třetí kalendářní čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy podle věty první vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů; částka se zaokrouhlí na desetihaléře směrem nahoru.

Hodinový limit úhrady průměrné hodinové mzdy se zjistí jako 1/174 z průměrné mzdy v národním hospodářství, kdy jedna stočtyřiasedmdesátina představuje průměrný počet pracovních hodin v průměrném kalendářním měsíci zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin zjištěný jako násobek průměrného počtu týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném kalendářním roce podle § 356 odst. 2 zákoníku práce, tedy 4,348 a stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin. 

6) Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu podle jiného právního předpisu; nehradí se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený v odstavcích 3 až 5. Zaměstnavatel musí doložit poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její poskytnutí.

(7) Za děti a mládež se pro účely tohoto ustanovení považují fyzické osoby mladší než 26 let.

Náhrada mzdy/platu při snížení či zvýšení úvazku

Důvodová zpráva k novele zákona uvádí i praktické příklady nároku na náhradu mzdy při změně týdenní pracovní doby (TPD):

• Zaměstnanec se stanovenou týdenní pracovní dobou (TPD) v délce 40 hodin čerpá v lednu pracovní volno v rozsahu 20 hodin a obdrží tak náhradu za 20 hodin. Vyčerpal tak ½ své 40hodinové TPD (50 procent). Následně se mu změní TPD na 20 hodin týdně, a tudíž při dalším čerpání dostane náhradu mzdy za 10 hodin, což činí zbývající ½ jeho aktuální 20hodinové TPD.
• Zaměstnanec s kratší 20hodinovou TPD čerpá v lednu pracovní volno v rozsahu 40 hodin (jede na cca 2 týdny na tábor). Obdrží tedy náhradu v rozsahu 20 hodin, kdy takto vyčerpal celou svou 20hodinovou TPD (100 procent). Následně se mu v březnu změní TPD na 40 hodin týdně, avšak při dalším čerpání pracovního volna v červenci již žádnou náhradu nedostane.