Ještě než začnete utrácet za vánoční dárky, pošlete svému finančnímu úřadu zálohu na daň z příjmů. Je to povinnost, která se týká většiny podnikatelů a nelze se jí vyhnout. Zálohu by měl mít správce daně připsanou na účtu už příští pondělí, pro jistotu pak už tento pátek.
Povinnost platit zálohu na daň z příjmů mají ti, kteří museli při odevzdání posledního daňového přiznání zaplatit více než 30 000 korun. Pokud se poslední výše daně pohybuje mezi 30 000 a 150 000 korunami, platí se záloha pololetně. V případě, že daň byla vyšší než 150 000 korun, jsou plátci předepsány zálohy čtvrtletní. V obou případech platí, že blížící se záloha je splatná do 15. prosince.
V případě pololetních splátek činí záloha 40 % poslední daně z příjmů a zaokrouhluje se na celé stokoruny nahoru. Při čtvrtletních splátkách se finančnímu úřadu posílá vždy čtvrtina částky poslední předepsané daně. I v tomto případě se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Daňový řád říká, že za poslední známou daň se pro výpočet periodicity a výše záloh považuje také částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém, případně dodatečném, přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po dni podání do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti.
Je nutné pamatovat na to, že kalendářní rok 2014, pokud není totožný se zdaňovacím obdobím podle § 17a písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, se člení na zbývající část předchozího zdaňovacího období, počínající dnem 1. ledna 2014 a část následujícího zdaňovacího období, končící dnem 31. prosince 2014, jehož začátek připadá na jiný den než 1. leden 2014, a přitom se jedná buď o první den účetního období hospodářského roku (§ 17a písm. b) zákona), nebo rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva (§ 17apísm. c) zákona) anebo první den účetního období, které je delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců (§ 17a písm. d) zákona).
Psali jsme: Víte, jak správně platit daň z příjmů a jak na zálohy?
Pokud měl člověk předepsány zálohy, ale během roku podnikání ukončil, nemusí už tuto svou povinnost dál plnit. A to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností. Tyto skutečnosti – zejména ukončení činnosti, z níž plynuly zdanitelné příjmy nebo zaniknutí zdroje zdanitelných příjmů, poplatník oznámí správci daně podle zvláštního právního předpisu.
Daňové zálohy mohou být poměrně velkou jednorázovou finanční zátěž. Je proto potřeba s nimi dopředu počítat. A stejně tak by se nemělo zapomínat ani na to, že při opožděné nebo neúplné platbě hrozí pokuta. Přestože jsou stanoveny pevné termíny pro platbu záloh, nenabíhá úrok z prodlení automaticky prvním dnem po splatnosti. Úrok z prodlení se počítá za každý den prodlení, avšak až pátým pracovním dnem po dni splatnosti až do dne platby včetně. Teoreticky je tedy možné spoléhat na to, že peníze odešlete až v pondělí 15. prosince a ony budou během příštího týdne přičteny na účet správce daně.
Mohlo by vás zajímat: Nová čísla účtů finančních úřadů i ID datových schránek
Záloha se stejně jako daň považuje za uhrazenou zaplacením v hotovosti finančnímu úřadu, zaplacením poštovní poukázkou (daňovou složenkou), případně odepsáním z bankovního účtu. Datum odepsání z bankovního účtu jako datum zaplacení zálohy na daň lze považovat pouze tehdy, jedná-li se o účet vedený u banky v České republice a v českých korunách. V ostatních případech se za zaplacení zálohy na daň považuje datum připsání částky na bankovní účet finančního úřadu.