Ne vždy se vyplatí mít své povinnosti vůči státu splněné co nejdříve. Pokud jste totiž podali již daňové přiznání k dani z příjmů a vyšel vám přeplatek na dani, budete muset o vrácení přeplatku požádat znovu. Už několik let po sobě totiž stále “haprují” lhůty v daňovém řádu.
Máte přeplatek? Přiznání nechte na později
Kdo podal přiznání v lednu a má přeplatek, musí žádost o jeho vrácení podat znovu.
Kdo už v lednu podal daňové přiznání a vyšel mu přeplatek na dani, bude si o něj muset znovu požádat. V daňovém řádu jsou již několik let totiž v kolizi lhůty, které se týkají daňového přiznání a žádosti o přeplatek. § 155 daňového řádu totiž uvádí, že žádosti o vrácení přeplatku mohou úřady vyhovět jen tehdy, jestliže existuje vratitelný přeplatek do 60 dnů ode dne podání žádosti. Samotná daň je však splatná ve lhůtě 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (pokud bylo daňové přiznání podáno opožděně, je vyměřena až k datu, kdy správci daně skutečně přiznání došlo). Finanční úřad tak může dle daňového řádu vyměřit daň nejdříve k poslednímu dni lhůty pro podání daňového přiznání, tedy k 1. dubnu 2016.
Pokud jste však podali přiznání již v lednu, nevejdete se do zmíněné lhůty 60 dní a vaši žádost o vrácení přeplatku úřad zamítne a budete si muset požádat o přeplatek znovu. Žádost o přeplatek přitom tvoří součást daňového přiznání a v případě brzkého podání si tak podání žádosti budete muset zopakovat. Samotný přeplatek na dani můžete kromě vrácení rovněž použít na nedoplatek jiné daně. Abyste ale mohli o vrácení vůbec požádat, musí přeplatek činit nejméně 100 korun. Jestliže podáte přiznání a žádost ve správné lhůtě, přeplatek vám finanční úřad pošle do začátku května.
Nedoplatek stačí uhradit do začátku dubna
V případě, že vám na daních stát nic vracet nebude, podání přiznání v lednu ničemu nebrání. Každopádně u nedoplatků platí, že lhůta pro jejich uhrazení je stejná jako pro po podání přiznání, letos tedy do pátku 1. dubna. S přiznáním se navíc můžete beztrestně o několik dní opozdit. Podle daňového řádu totiž začíná nabíhat penále až od 6. dne a činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, maximálně ale 5 % stanovené daně (s tím, že tato částka nesmí být vyšší než 300 000 Kč). V případě, že výše pokuty nepřekročí 200 korun, správce daně penále nepředepíše. Podnikatel se tak ještě vyhne pokutě, když přiznání podá 8. dubna.
Čtěte více: Připravili jsme pro OSVČ ucelený kalendář daně z příjmů a pojistného v roce 2016
Majitelé zpřístupněných datových schránek musí na přiznání elektronicky
Ohledně pokut se ale musí mít na pozoru OSVČ se zpřístupněnou datovou schránkou. Pokud totiž učiní podání přiznání jinak než elektronicky, automaticky obdrží penále 2000 korun. V roce 2015 platila výjimka a tyto OSVČ mohly využít tzv. e-tiskopis. Mohly tedy podat přiznání datovou zprávou bez uznávaného elektronického podpisu a dodatečně ho do 5 dnů potvrzovat v listinné formě e-tiskopisem. V roce 2016 to však již u daně z příjmů není možné.
Čtěte více: Majitelé zpřístupněných datových schránek už e-tiskopis nevyužijí, až na DPH
Opozdit se můžete nejen s přiznáním, ale i s doplatkem daně, protože úroky z prodlení začínají nabíhat až pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti. Nejpozději ve čtvrtek 7. dubna (pondělí 11. července) by tak měl mít finanční úřad doplatek daně na svém účtu. Kdo nezvládne daň doplatit ani do pěti dnů, začne se mu počítat úrok z prodlení. Jeho výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. V současné době tak činí 14,05 %. Úrok z prodlení se nepředepíše a podnikatel ho nemusí zaplatit, pokud souhrnná výše úroku nepřesáhne u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.
ČLÁNKY DO MAILU