Už letos dobře počítejte, od příštího roku vám hrozí placení DPH

Mnohým podnikatelům hrozí, že se od ledna příštího roku stanou plátci DPH, tedy daně z přidané hodnoty. Této povinnosti se mnozí živnostníci a malí podnikatelé snaží vyhnout. Bojí se, že budou drazí a tedy méně konkurenceschopní. Pro množství podnikatelů není jednoduché vést evidenci DPH a vyplňovat daňové přiznání. Pokud by podnikatel nechtěl od ledna roku 2015 spadnout do skupiny plátců DPH, měl by si letos ohlídat své příjmy.

Ještě tento rok platí, že přihlásit se k DPH musí ten podnikatel, jehož obrat za 12 předcházejících měsíců přesáhl částku 1 000 000 korun. Tento limit se ale od 1. ledna 2015 bude snižovat na 750 000 korun. Důvodem je přijatá novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Ačkoli bude novinka platná až od příštího roku, je nutné s ní počítat už letos, a to kvůli tomu, že plátcem se stává ten, jehož obrat stanovený limit překročil právě za předcházejících 12 měsíců. Znamená to tedy, že obrat by si podnikatelé měli hlídat už od ledna tohoto roku a pokud od začátku příštího roku skutečně nechtějí být plátci daně z přidané hodnoty, nesmí v průběhu roku letošního jejich obrat přesáhnout částku 750 000 ani o jedinou korunu. Plátcem DPH se člověk podle zákona stává při překročení limitu obratu za všech předcházejících 12 měsíců, bez ohledu na účinnost zákona č. 458/2011Sb. o jednotném inkasním místě, ve kterém je tato změna limitu obratu zakotvena.

Co to DPH vlastně je?

Daň z přidané hodnoty je jedním z nejdůležitějších příjmů státní kasy. Platí ji všichni při nákupu většiny zboží a služeb. Princip daně spočívá v tom, že dodavatel, pokud je registrován jako plátce, musí odvést z obchodu část hodnoty, pokud je tento obchod předmětem daně. Naopak odběratel si za jistých podmínek může zažádat o vrácení daně, kterou při obchodu dodavateli-plátci zaplatil. Daní se tedy hrubá marže, což je ona přidaná hodnota.

V České republice jsou dvě sazby DPH. Základní je ve výši 21% a snížená, kde se aktuálně počítá s 15%. Základní sazba je uplatňována na naprostou většinu zboží a služeb. Snížená se pak odvádí u konkrétních položek, které vyjmenovává zákon. Jde například o potraviny, knihy, ubytovací služby, péči o staré nebo nemocné, kulturní činnost a tak dále. Sazby DPH se neustále mění, plánuje se také sjednocení základní a snížené sazby na jednu úroveň.

Autor: www.isifa.com

Být plátcem DPH nebo se tomu vyhnout? Podnikatel si musí vše dobře spočítat. Záleží hlavně na jeho klientech. 

Plátcem daně z přidané hodnoty se lze stát dobrovolně nebo povinně ze zákona. A to zejména už zmíněným překročením stanoveného limitu obratu. Podnikatel se musí k placení DPH přihlásit povinně do 15 dnů po skončení termínu, ve kterém byl stanovený limit překročen. Plátcem DPH se pak stává od druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém limit překročil. Po registraci na příslušném finančním úřadě je plátci DPH přiděleno takzvané daňové identifikační číslo, zkráceně DIČ. Ke správnému odvodu daně z přidané hodnoty je nezbytné vedení potřebné evidence. Nejedná se ale o daňovou evidenci. Daňová evidence a evidence k DPH nejsou totéž. Plátce DPH tedy není povinen vést daňovou evidenci a může i nadále uplatňovat paušální výdaje procentem z příjmů. Důležité je také zmínit, že pokud se podnikatel povinně nezaregistruje, finanční úřad mu udělí pokutu ve výši 10 % ze všech příjmů za období, v němž měl být plátcem DPH a nebyl.

Pochopitelně existují cesty, jak se z plátce DPH může znovu stát neplátce. Pokud se vyloučí například úmrtí nebo zánik společnosti, tak to jde zejména v případě, že obrat za 12 měsíců nedosáhl stanoveného limitu a od data registrace uplynulo 12 měsíců nebo v případě, kdy podnikatel přestane vykonávat ekonomickou činnost. I tady je ale menší zádrhel, který může řadu lidí překvapit. Po ukončení plátcovství DPH musí podnikatel vrátit DPH u majetku, který ke dni zrušení registrace má v obchodním majetku a při jeho nákupu uplatňoval odpočet DPH.

Být či nebýt plátcem?

Kolem DPH stále panuje řada mýtů. Najdou se dokonce i lidé, kteří mají pocit, že plátci DPH obchodují jen sami mezi sebou a podobně. To samozřejmě není pravda, ale z pohledu nezasvěceného se to tak může jevit, protože platí velice snadné pravidlo. Pokud podnikatel prodává převážně plátcům DPH, tak je pro něj výhodné být také plátce DPH. A naopak to platí taktéž. Pokud prodává převážně neplátcům, pak je pro něj výhodnější být také neplátcem daně z přidané hodnoty. Obchodovat, nakupovat i prodávat může kdokoli s kýmkoli. Jde jen o to, co pro koho je výhodné. DPH má totiž dopad na konečnou cenu.

Být plátcem daně z přidané hodnoty je nevýhodné v případech, kdy podnikatel cílí na soukromé osoby. Typickým příkladem je třeba poskytování kadeřnických služeb. Klientela kadeřnictví se skládá z konečných spotřebitelů, obyčejných lidí, kteří DPH ve většině případů neplatí. Nemají tedy šanci, že by jim navýšení konečné částky o DPH stát vrátil zpět. Pokud je podnikatel plátcem DPH, musí zákazníkům zvýšit ceny a tím automaticky snížuje svou konkurenceschopnost na trhu. Jednoduše řečeno, stává se dražším. Být plátcem je nevýhodné také v případě, že se na zboží nakupované od dodavatele uplatňuje snížená sazba DPH a na zboží prodávané zákazníkům zvýšená sazba DPH.

Dalším negativem je administrativní náročnost. Podnikatel plátce musí vystavovat daňové doklady pro odběratele, vést evidenci pro daňové účely a podávat přiznání k dani z přidané hodnoty a hlídat termíny pro podání daňového přiznání. Daňové doklady i evidenci je ze zákona povinný archivovat 10 let. Než se podnikatel stane plátcem, nemusí tyto záležitosti vůbec řešit.

Může tedy být plátcovství DPH pro firmu výhodné? Samozřejmě ano. Pro podnikatele je obecně výhodnější platit daň z přidané hodnoty, pokud většina jeho obchodních partnerů také patří mezi plátce. Bude si totiž moci odečítat daň za nakoupené zboží od dodavatele. V případě nákupu u neplátce se tento odpočet uplatnit nemůže. 

Nic ale není jen bílé nebo černé. Menší firmy a podnikatelé budou prakticky vždy obchodovat jak s plátci, tak neplátci. Obvykle se nákupy dělají u větších firem, které plátci DPH jsou. Roli ale hrají prodeje. Tady už je ono obchodování s plátci i neplátci velice pravděpodobné. Stát se plátcem DPH tedy může být výhodné i nevýhodné. Záleží na tom, od koho firma nakupuje a komu prodává. Je důležité pamatovat na to, že firma je plátcem či neplátcem DPH pro veškeré činnosti, které dělá.

V případě, že by se podnikateli vyplatilo být plátcem DPH, ale nedosahuje stanoveného limitu, může se registrovat i dobrovolně. Výhodné je to v případě, že podnikatel nakupuje zboží se základní sazbou DPH a poskytuje služby se sníženou sazbou. Taková praxe funguje například v oboru ubytovacích služeb, osobní dopravy nebo ve stavebnictví. V ostatních případech záleží na vlastním uvážení.