Sankce za nezaplacené faktury měly původně platit už od března letošního roku. Horní komora Parlamentu se však s tou dolní nemohla dohnout na tom, jak dlouhá má být splatnost faktur.
Poslanci do Senátu poslali návrh z dílny ministerstva spravedlnosti s 30denní lhůtou splatnosti, jenže Senát ji chtěl prodloužit až na 60 dnů. Poslanci však toto ustanovení odmítli, přehlasovali Senát a Parlament tak definitivně odklepl novelu, která by měla v Česku napomoci v postavení především drobných živnostníků.
Po uplynutí 30denní lhůty budou následovat sankce bez upozornění.
Lhůta pro splacení faktur bude tedy 30 dnů, podnikatelé si ji budou moci výjimečně prodloužit až na 60 dní a překročit ji pouze, není-li to hrubě nespravedlivé.
Na 30 dní se stanovuje i maximální ujednaná doba pro přejímku zboží nebo služeb, aby firmy ustanovení o splatnosti neobcházely. Pokud by firmy nová pravidla nerespektovaly, věřitelé dostanou nad rámec úroku z prodlení a nákladů soudního řízení také možnost požadovat minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky v paušální výši 1200 Kč. Obdobná pravidla splatnosti obsahuje i nový občanský zákoník,
říká ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Čtěte také: Lhůta pro splatnost faktur se omezí na 30 dní, zvýší se i úroky z prodlení
Ten připomněl, že nejčastěji čelí špatné platební morálce, a to hlavně ze strany velkých odběratelů, malí a střední podnikatelé. Právě je by měla novela obchodního zákoníku chránit,
doplnil Blažek.
Další změny, které mají pomoci v boji proti opožděným platbám, se týkají úroku z prodlení. Ten půjde nově účtovat bez toho, aniž věřitel závazek před vypršením lhůty dlužníkovi připomene. Navíc se má i zvýšit sazba úroku z prodlení, a to na minimálně osm procentních bodů nad referenční sazbou České národní banky. Věřitel bude mít vedle úroků z prodlení rovněž nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.
Čtěte také: Doba splatnosti faktur se omezí a zvýší se tresty za zpoždění. Čtěte jak
Pravidla o výši úroku z prodlení a o paušální sazbě nákladů na vymáhání pohledávky pak návrh neupravuje, ale předpokládá se, že ta budou upravena v nařízení vlády, kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. I nadále by tak měla zákonná výše úroku z prodlení být využitelná ve všech závazkových vztazích,
doplnili předkladatelé zákona v důvodové zprávě.
ČLÁNKY DO MAILU