Čekal jsem v článku spíš odpovědi nežli filipiku na téma "já byl byl lidi tak bohatý, jen kdybych nemusel platit ty daně".
Spravedlivost progrese můžete shledávat v různých věcech.
1. Můžete přestat zaměňovat množství peněz a "užitek". Zkusme příklad: Rozdíl mezi auty za 200 tisíc a 400tisíc je mnohem větší, nežli mezi auty na 400tisíc a 600tisíc. Přestože je rozdíl v obou případech 200tisíc, v prním případě z těch 200tisíc mám mnohem větší užitek. Podobně je to s většinou dalších věcí - zboží, bydlení, dovolená, atd.atd. Obecně přijímaná ekonomická teorie říká, že užitek roste pomaleji nežli finanční hodnota.
Progresivní daň je tedy pokus, aby všichni platili tentýž užitek - což můžeme velmi velmi hrubě aproximovat třeba tím, že do miliónu platíš 20% a nad milión 30% - a můžeme začít diskutovat o konkrétních hranicích a konkrétních procentech.
2. Můžete argumentovat tím, že bohatší lidé více využívají služeb státu (policie, silnice, školství atd.), tedy by za to mohli více zaplatit.
3. Můžeme si uvědomit, že historický důvod všech těchto zdanění a redistribuce je v tom, aby bohatí měli docela dobrou jistotu, že umřou v klidu stářím a ne že jim zchudlý dav napíchá hlavy na kůly.
Argumentace spravedlností míjí podstatu: Rozdělení "vítěz bere 100%, poražený 0%" není ani více ani méně spravedlivé nežli "vítěz bere 65%, poražený bere 35%".
Velká část diskuse o zdanění příjmu a majektu je přitom paradoxní: Nejbohatší dnes daně neplatí, střední třída v podstatě financuje stát. Místo, aby střední třída bojovala za to, aby se o placení daní podělili i bohatí, tak místo toho bojuje o snížení daní a redukci státu. Na redukovaný stát přitom doplatí právě střední střída, která se nemůže dovolit vlastní ochranku a nemůže si dovolit vlastní vymahače práva a nemůže si dovolit armádu právníků u každé kupní smlouvy a nepodaří se jí individuálně vyjednat lepší cenu na školné nebo na zdravotní pojištění a naspořených peněz se v důchodu nenají atd.atd.