Vlákno názorů k článku V čem tkví spravedlnost progresivního zdanění? od Petr - Čekal jsem v článku spíš odpovědi nežli filipiku...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 28. 4. 2010 9:57

    Petr (neregistrovaný)
    Čekal jsem v článku spíš odpovědi nežli filipiku na téma "já byl byl lidi tak bohatý, jen kdybych nemusel platit ty daně".

    Spravedlivost progrese můžete shledávat v různých věcech.

    1. Můžete přestat zaměňovat množství peněz a "užitek". Zkusme příklad: Rozdíl mezi auty za 200 tisíc a 400tisíc je mnohem větší, nežli mezi auty na 400tisíc a 600tisíc. Přestože je rozdíl v obou případech 200tisíc, v prním případě z těch 200tisíc mám mnohem větší užitek. Podobně je to s většinou dalších věcí - zboží, bydlení, dovolená, atd.atd. Obecně přijímaná ekonomická teorie říká, že užitek roste pomaleji nežli finanční hodnota.

    Progresivní daň je tedy pokus, aby všichni platili tentýž užitek - což můžeme velmi velmi hrubě aproximovat třeba tím, že do miliónu platíš 20% a nad milión 30% - a můžeme začít diskutovat o konkrétních hranicích a konkrétních procentech.

    2. Můžete argumentovat tím, že bohatší lidé více využívají služeb státu (policie, silnice, školství atd.), tedy by za to mohli více zaplatit.

    3. Můžeme si uvědomit, že historický důvod všech těchto zdanění a redistribuce je v tom, aby bohatí měli docela dobrou jistotu, že umřou v klidu stářím a ne že jim zchudlý dav napíchá hlavy na kůly.

    Argumentace spravedlností míjí podstatu: Rozdělení "vítěz bere 100%, poražený 0%" není ani více ani méně spravedlivé nežli "vítěz bere 65%, poražený bere 35%".

    Velká část diskuse o zdanění příjmu a majektu je přitom paradoxní: Nejbohatší dnes daně neplatí, střední třída v podstatě financuje stát. Místo, aby střední třída bojovala za to, aby se o placení daní podělili i bohatí, tak místo toho bojuje o snížení daní a redukci státu. Na redukovaný stát přitom doplatí právě střední střída, která se nemůže dovolit vlastní ochranku a nemůže si dovolit vlastní vymahače práva a nemůže si dovolit armádu právníků u každé kupní smlouvy a nepodaří se jí individuálně vyjednat lepší cenu na školné nebo na zdravotní pojištění a naspořených peněz se v důchodu nenají atd.atd.
  • 28. 4. 2010 10:17

    Petr (neregistrovaný)
    Ještě doplním jedno možné vysvětlení - převlečený apel na slušnost: Platí ten, kdo si může dovolit platit.
  • 28. 4. 2010 10:46

    Mastodont (neregistrovaný)
    Ti opravdu bohatí posílají děti do soukromých škol a mají vlastní ochranku, takže bod 2 je lehce mimo :)
  • 28. 4. 2010 13:21

    Daniel Morávek
    Dobrý den,
    díky velice za názor. Nicméně dovolím si vám ve většině věcí oponovat.

    1) Jestliže už argumentujete kardinalistických přístupem k užitku (tedy jeho měřitelností a klesajícím mezním užitkem), je nutné dodat věc b), a to, že užitek je subjektivní veličina. S hlediska daní tak tato argumentace postrádá smysl. Z 400 000 Kč příjmů může mít někdo stejný užitek jako někdo jiný z 20 000 Kč. Užitek s částky 200 000 Kč může mít každý člověk jiný a snažit se zdanit všechny stejným užitkem by znamenalo každého se ptát, nakolik si svých 200 000 Kč cení. Žádná aproximace v podobě daňové progrese z toho nevyplývá.

    2) Přesně naopak, bohatí využívají služeb státu rozhodně méně (viz to, co jste psal i vy v posledním odstavci) - raději si sami zaplatí soukromé školy, lékaře či ochranku.

    3) Zde jedině se dá souhlasit, ale nejde argument pro progresivní zdanění, nýbrž pro to, aby i bohatí platili daně

    Ad poslední odstavec: Problém ani tak není ve střední třídě jako v politicích, pro které je jednodušší zdanit střední neorganizovanou vrstvu společnosti, než silné (hlavně lobbysticky) nadnárodní koncerny a velké firmy.

    S pozdravem
    Daniel Morávek
  • 28. 4. 2010 15:11

    Petr (neregistrovaný)
    Ad 1: (Skoro) Všichni uznávají, že "užitek" existuje a že roste pomaleji nežli finanční částka - tedy pokud chápu vaši odpověď, tak ani vy to nerozporujete. Fakt, že se "nedá přesně vyjádřit", nijak nebrání tomu, abychom se to aspoň nepokusili aproximovat. Hodnota "výhledu z okna" se také nedá přesně vyjádřit a přesto ji realitní trh denně zkouší aproximovat. Hodnota "čistého vzduchu" se také nedá přesně vyjádřit, ale přesto existuje (v čase proměnliný) společenský konsensus, kolik je ještě v pořádku do vzuchu vypoštět a kolik už ne. Můžete zkusit chápat progresi jako společenský (politický) konsensus závislosti užitku a absolutní částky.

    Ad 2: Bohužel jste špatně četl, co píšu. Říkám "bohatší", nikoliv "bohatí". Ti nejbohatší platí daně z důvodu číslo tři. Nějaká ta střední třída platí vyšší progresi nežli chudí, protože právě pro ni tu jsou fungující soudy a fungující dálnice a policie a školství a zdravotnictví a kanalizace a tak.

    Ad poslední odstavec: Vycházíte zde implicitně z toho, že současné zdanění střední třídy je spravedlivé a tedy zvýšení daní je jejich neférové ždímání. Bylo by dobré tuto vaši premisu zdůraznit a být připraven ji zdůvodnit. - Naprosto s vámi souhlasím, že problém je v neschopnosti/neochotě zdanit ty nejbohatší. Jako příslušník střední třídy sebou ovšem odmítám nechat manipulovat ve směru "je potřeba snížit daně a přestat dávat peníze sockám". Naopak, ve svém vlastním zájmu říkám "daně je potřeba zvýšit a zejména těm bohatým, abychom to my, střední třída, nefinancovali sami".
  • 28. 4. 2010 21:02

    pepiczech (neregistrovaný)
    N2jak si neuvědomujete, že ti jak říkáte bohatší, ale i ti bohatí více nakupují, čímž opět dávají státu více na DPH, dani z PHM, dani z nemovitostí a dalších daních a poplatcích a't se jedná o cokoli, takže jste trochu mimo člověče.
    Už mne nebaví jak furt všichni křičí seberme těm co mají víc víc než doposud ať se mi co máme málo máme lépe. Jděte makat lidi a dělejte něco pro to, abyste měli za pár let lepší plat. Jenže to jsou lidi moc pohodlní. Ráno si odpíchnou, odpoledne po osmi hodinách si odpíchnou a dost.


    Přeji hezký den všem lenochům co jen umí natahovat ruku a když něco dostanou, tak ani neumí poděkovat
  • 15. 5. 2010 1:08

    Pavel2 (neregistrovaný)
    Proč jako? Ti nejbohatší z velký většiny nedělají, jen vysávají ekonomiku přes různý fondy a spekulace, tak proč by na ně meli chudí dělat?
  • 31. 5. 2010 16:36

    Kraah (neregistrovaný)
    Vysávají? Proboha, JAK? Vždyť ti nejbohatší právě naopak TVOŘÍ ekonomiku, oni dělají nejvíc pracovních míst, oni z daní odvedou víc než všichni jejich zaměstnanci dohromady, díky nim fungují desítky rodin. To na co narážíte - tuneláře, zloděje a jiné Kožené - ti jsou ke škodě i těm bohatým, protože právě na nich parazitují nejvíce. Zajímavé je, že si lidé prostě neuvědomí, že bez "bohatých" bude země v háji ... Celkově je současná situace tragikomická, krize se u nás projevila jako u exportní ekonomiky v jediném případě a to v tom, že naši exportéři nemají komu prodávat. Banky nekrachly, odliv kapitálu kvůli špatným investicím (viz problémy Islandu) taky nenastaly, takže jediná relevantní podpora našemu hospodářství spočívá v tom, že se podpoří exportéři/výrobci. Prostě ti bohatí. Krachlý člověk je smutný, krachlý bohatý je tragédie, protože za ním je desítka "chudších". A co se nestane, u nás jsou spíš tendence je ještě víc okrádat, dávat důchodcům, kteří si určitě koupí auta, elektroniku a zájezdy místo podpory "bohatším", kteří nebudou muset propouštět a normální lidé budou moct utrácet jako před krizí ... Česká logika in progress. Komunistické myšlení, kdy za problémy mohou jen ti bohatí je šílené.
  • 29. 4. 2010 19:22

    jezevec (neregistrovaný)
    pokud nezadrátujete hranice jako komunisti, a nezačnete na nich lidi střílet - jak zabráníte tomu, aby ti bohat(š)í neutekli platit své daně jinde; v tom horším případě neutekli i utrácet své peníze jinde?
  • 7. 5. 2010 23:19

    Dan Prokop (neregistrovaný)
    Dane, já souhlasím v těch prvních dvou bodech s Petrem.

    V tom prvním myslím argumentuje jasně i v téhle odpovědi - myslím, že subjektivností užitku jsi tu argumentaci nenapadl. Spíš se dá myslím namítnout, že i kdybychom tuhle ideu přijali - tak redistribuce peněz od někoho, komu působí menší užitek, někomu, komu působí větší užitek, nemusí být (z tvého hlediska) spravedlivá a už vůbec ne motivující.

    U druhého bodu, je ten rozdíl mezi nejchudší vrstvou a střední a střední vyšší vrstvou jasný. Když si odmyslíš dávky, tak je asi dost zřejmé, že střední vrstva využívá služeb státu (školství, dopravní infrastruktura, atd.) více. A nevěřím, že ty bys argumentoval tak, že právě díky tomu, že nejchudší vrstvy čerpají moc dávek, tak bychom mít rovnou daň a nechat tu redistribuci v systému dávek.

    Ale hlavně bych chtěl dodat možnost 4, která tady ještě nepadla:

    Ta tvoje argumentace spravedlivosti rovné daně a nespravedlivosti progrese apriory vychází z předpokladu, že žijeme v čistě meritokratické společnosti. Tj. že ten výdělek odpovídá (nebo zhruba odpovídá) tomu, jak se člověk snaží, jak je talentovaný atd. To je řekl bych dost ideologický předpoklad a nemyslím si, že by byl úplně pravdivý.

    Učitel na střední škole se může snažit jak chce a plat přes 30 tisíc hrubého mít nebude. Člověk, který se narodí do rodiny, kde si nemůže dovolit jít na vš či třeba i sš, je taky omezen přes jakoukoli snahu a talent. Když se někdo narodí v Mostě, tak má taky menší šance, než v Praze. Takových příkladů je nespočet.

    Nechci, aby to vyznívalo jako příliš levicová argumentace. Je mi jasný, že levice tohodle argumentu účelově zneužívá. Přes to všechno si myslím (a na "meritokratičnost" společnosti existují ukazatele, které například rozdíl mezi náma a USA potvrzujou), že například v ČR existuje prostě dostatek systémových narušení toho tvého ideální meritokratického prostředí, které spravedlivost mírné progresivní daně ospravedlňují.

    Počítám, že s tím nebudeš souhlasit, ale stačí mi, když pochopíš, co myslím. A můj názor taky je, že glosa, která má být víc než provokativní píchnutí, by měla diskusi se třemi body, které zmiňuje Petr, a s tím mým čtvrtým obsahovat. Jinak je nebezpečí, že to jsou stejně zjednodušující ideologické výkřiky, jakejch se dopouští naše levice.

    DP
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).