Neleží mi nikde, jsou mi v podstatě lhostejní. Pokud zadávám práci, je mi jedno, v jakém poměru živnostník je. Trvám na dodržení temímu, kvalitě práce, záruce na práci či zboží v souladu se zákoníkem a platném dokladu o uhrazení. Jsem asi sociopat, ale mne fakt nezajímá, že dotyčný dílo plichtí mezi směnami a že šéf nedal dovolenou a že má výdaje vyšší než plat ze zaměstnání, proto ještě melouchaří, a tak dále. Buď dělám věc pořádně, nebo se na to vykašlu a nehraju si na ... druh živnosti si doplňte sám.
OSVČ jsem takto v odhadu možného stavu rozdělila, protože jsou tak rozděleni i v článku.
A za mne osobně - pokud bude paušál povinný, zavírám živnost v pohodě to do důchodu doklepu na pracáku. Na předčasněj už odškrabáno i odplaceno mám, chybí jen věk. Znamenalo by to totiž, povinný paušál, že důchod a veškeré nárokové dávky by se pro OSVČ hlavní počítaly z minima.
Ještě k těm věčně uskuhraným objektivními potíženi saturovanejm vedlejšákům. Vlastnictví živnostenského oprávnění skýtá všem bez rozdílu naprosto shodná práva a přístup na trh. Tak i povinnosti by měly být shodné. A to fakt nemám na mysli minimální výši odvodů.