V Česku působí nejvíce OSVČ v historii, mohou za to podnikatelé na vedlejšák

Celkem v Česku podniká jako OSVČ 1 028 082 lidí, což je nejvíce od vzniku ČR. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), které zpracoval server Podnikatel.cz. Podle odborníků stojí za rekordním počtem živnostníků především růst ekonomiky a také situace na trhu práce.

V Česku je nejvíce OSVČ v historii

Ačkoli média před několika dny s odkazem na společnost Bisnode hlásala, že počet živnostníků poklesl, realita je přesně opačná. Jak ukazují data ČSSZ ke konci června letošního roku, v Česku aktuálně působí nejvíce OSVČ v historii. Konkrétně jde o 1 028 082 lidí. Meziročně jde o nárůst skoro o 20 tisíc podnikatelů. Důvodem, proč se data Bisnode a ČSSZ liší, je to, že Bisnode počítá i neaktivní OSVČ, kterých je více než milion. Data ČSSZ oproti tomu berou v potaz jen ty OSVČ, které opravdu aktuálně podnikají.

Za historickým zápisem především stojí OSVČ vedlejší, kterých meziročně přibylo 12 tisíc a jejich počet je teď rovněž nejvyšší v historii (419 081 OSVČ vedlejších). OSVČ hlavních nyní v ČR působí 599 tisíc. Oproti loňsku i minulému čtvrtletí se sice jejich počet zvýšil, stále ale zaostává za jejich „zlatými léty“ mezi roky 2004 až 2012. V těchto letech neklesalo množství OSVČ hlavních pod 600 tisíc.

Zdroj: ČSSZ

Stávající rekord navíc nemusí být poslední. Dlouhodobé statistiky totiž naznačují, že na konci letošního září se množství OSVČ ještě zvýší. Trendem posledních let je, že ke konci března se vždy počet OSVČ sníží oproti konci předchozího roku, aby se následně jejich počet k 30. červnu a následně i 30. září zase zvýšil.

Napjatý pracovní trh a ekonomická situace nahrává OSVČ

Co se týče důvodů růstu počtu OSVČ, především těch vedlejších, které stojí za nynějším maximem, tak ty zůstávají stejné jako v předchozích letech. Jedná se především o růst ekonomiky a rekordně nízká nezaměstnanost. Napjatá situace na trhu práce umožňuje přivýdělek pro řadu zaměstnanců, kteří si vedle hlavního zaměstnání doplňkově organizují ještě živnostenské podnikání, uvedl serveru Podnikatel.cz Miroslav Beneš, mluvčí Hospodářské komory ČR (HK ČR). Za hlavní důvod považujeme ekonomickou situaci. Ta je příznivá jak pro živnostníky, kteří mají živnost jako hlavní zdroj svých příjmů, ale také pro zaměstnance, kteří si často zřizují živnost vedle svého zaměstnání a snaží se tak realizovat i v jiných oblastech a učí se tím podnikat, připojil se Zdeněk Tomíček, místopředseda představenstva pověřený vedením Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Podobný názor jako podnikatelské asociace má i ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Za narůstajícím počtem OSVČ s vedlejší činností stojí čím dále více napjatější podmínky na trhu práce, které vytvářejí vhodný prostor pro zakázky a příležitosti. Řada zaměstnanců si proto může zřídit „živnost na vedlejší činnost“, kterou uspokojuje poptávku po chybějící profesi, potvrdila serveru Podnikatel.cz Miluše Trefancová, mluvčí MPO.

Být na volné noze je „trendy“

Roli ale hrají i další faktory. Podle Miroslava Beneše mohou stát za zvýšeným počtem OSVČ i vysoké náklady práce v případě pracovněprávního vztahu. Proto se často pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem transformují do smluv mezi odběratelem konkrétní služby a jejím dodavatelem. Někdy to má podobu jasného porušení zákoníku práce, jindy je to hůře prokazatelné obcházení zákona, často je to ale i nejen formálně právně vyprecizovaná transformace vztahu, ale i z hlediska obsahové kvality zcela jiný vztah, kdy se obě zúčastněné strany vědomě a korektně čehosi zříkají, aby cosi jiného získaly, doplnil Beneš.

Růstu počtu OSVČ nahrává podle Beneše i posun ve společenském vnímání výdělečných a odpočinkových aktivit a také nové uspořádání hodnot. Ideálem mnoha zejména mladších nebo hmotně zajištěných lidí je pozice „freelance“, a to ve smyslu nikoliv soustavně vykonávat nějakou ekonomickou aktivitu, ale jen tu a tam v míře nezbytně nutné, aby mohly být primárně vykonávány alternativní aktivity (život v komunitě, zábava, meditace…), domnívá se Beneš.

Čtěte také: Proč jít na volnou nohu? Protože budete šťastnější

Také Radomil Bábek, šéf Podnikatelských odborů, vidí za nárůstem počtu OSVČ i společenský vliv. Mladí lidé podle něj nemají potřebu nechat se zaměstnat, protože spousta zaměstnavatelů je ráda přijme do volného pracovního vztahu. Mnoho mladých lidí tak pracuje na různých projektech, zpracovává jako OSVČ pro firmy nejrůznější agendy, přičemž to tak funguje především v oboru IT. „Ke své práci tito lidé potřebují jen notebook, mobil a internet. A tak se švarcsystém stal potichu, ale jistě, všeobecně přijímanou realitou dneška. Podnikatelské odbory to ale podporují, protože každý má podle nás právo pracovat v takovém režimu, který jemu vyhovuje, a stát do toho nemá zasahovat,“ podotkl Bábek.

Za nárůstem stojí hlavně ženy

Zapomínat se ovšem nesmí také na to, že velký podíl na nárůstu počtu OSVČ mají v posledních letech ženy. Jak ukázala před rokem srovnávací analýza AMSP ČR a ministerstva průmyslu a obchodu, počet žen v podnikání se od roku 2011 do 2017 zvýšil oproti mužům desetinásobně. Za posledních šest let (2011–2017) byl absolutní nárůst počtu žen podnikatelek 54 063, zatímco u podnikatelů mužů šlo jen o nárůst o 5541. V roce 2017 pak činil absolutní nárůst počtu žen podnikatelek 7858, zatímco mužů podnikatelů přibylo 5734.

Z analýzy dále vyšlo, že na jednoho muže v roce 2017 připadalo v průměru 1,5 živnostenských oprávnění, na jednu ženu to bylo 1,3 oprávnění. Zatímco u mužů je živnost volná zastoupena přibližně polovinou, u žen to jsou dvě třetiny. Stejně tak ženy mají dvojnásobně větší podíl vůči mužům ve vázané činnosti. Naopak u mužů je třetinově zastoupena živnost řemeslná, zatímco u žen je to jen 16 %.

Posledních šest let jsou ženy v zakládání nových živností o řád aktivnější než muži. Drobné služby, malý obchod, poradenství nebo vzdělávací podnikatelská činnost se začíná stávat doménou začínajících podnikatelek, které se prosazují na bázi důslednosti, zdravé rafinovanosti a nadšením pro věc. Hlavním důvodem vstupu žen do podnikání je jednak snaha o vlastní nezávislost a vyváženost rodinných příjmů, řada z nich ale začíná podnikat, protože jim zaměstnavatel neumožní pružnější pracovní dobu, například po mateřské, uzavřel Karel Havlíček, dřívější předseda AMSP ČR a nynější ministr průmyslu a obchodu.

Čtěte více: Za vším hledej ženu, i za rekordním počtem lidí podnikajících na vedlejšák