Firmy je totiž kvůli novinkám u dohod přestávají využívat a brigádníky spíše nabírají „na IČO“. Celkově v ČR každopádně nyní působí skoro 1,15 milionu OSVČ, což je oproti polovině loňského roku nárůst o 26 tisíc. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), které zpracoval server Podnikatel.cz.
Co se dozvíte v článku
Počet aktivních OSVČ je opět rekordní
Počet aktivních OSVČ byl v polovině letošního roku nejvyšší v tuzemské historii. Jak ukazují data ČSSZ, ke konci letošního června v Česku podnikalo 1 147 716 OSVČ, což je o 26 tisíc více než před rokem. Zatímco v předchozích letech stály za meziročním nárůstem především OSVČ hlavní, letos zaznamenaly vyšší nárůst OSVČ vedlejší.
OSVČ vedlejších působilo k letošnímu 30. červnu celkem 471 301, což je o 16 tisíc více než v polovině roku 2023. OSVČ hlavních pak úřady v polovině letošního roku registrovaly 676 415, tedy o 10 tisíc více než před rokem. Jak v případě OSVČ hlavních, tak vedlejších jde o nejvyšší čísla v české historii.
OSVČ hlavních | OSVČ vedlejších | Celkem | |
---|---|---|---|
K 30. 6. 2024 | 676 415 | 471 301 | 1 147 716 |
K 30. 6. 2023 | 666 334 | 455 580 | 1 121 914 |
K 30. 6. 2022 | 646 926 | 453 112 | 1 100 038 |
K 30. 6. 2021 | 626 005 | 444 330 | 1 070 335 |
K 30. 6. 2020 | 612 176 | 437 739 | 1 049 915 |
K 30. 6. 2019 | 599 001 | 429 081 | 1 028 082 |
K 30. 6. 2018 | 591 004 | 417 352 | 1 008 356 |
K 30. 6. 2017 | 585 296 | 406 807 | 992 103 |
K 30. 6. 2016 | 586 769 | 403 912 | 990 681 |
K 30. 6. 2015 | 592 538 | 395 204 | 987 742 |
K 30. 6. 2014 | 600 905 | 384 322 | 985 227 |
K 30. 6. 2013 | 624 942 | 371 054 | 995 996 |
K 30. 6. 2012 | 648 492 | 363 150 | 1 011 642 |
K 30. 6. 2011 | 663 991 | 342 332 | 1 006 323 |
K 30. 6. 2010 | 649 116 | 328 507 | 977 623 |
K 30. 6. 2009 | 666 606 | 290 570 | 957 176 |
Zdroj: ČSSZ
Ve čtvrtletním srovnání pak počet OSVČ hlavních oproti březnu letošního roku vzrostl přibližně o 9 tisíc a OSVČ vedlejších o 11 tisíc. V tomto ohledu ale nejde o překvapení. Během roku totiž počty OSVČ prochází sezónními výkyvy. Na konci roku je vždy počet OSVČ hlavních nižší v porovnání s letními měsíci v roce. To je způsobeno hlavně tím, že OSVČ ke konci kalendářního roku ukončují nebo přerušují činnost. Během léta zase počty zvyšují sezónní práce. Nejvyšší počty tak zpravidla bývají ke konci září.
Kdo je OSVČ vedlejší
Z pohledu důchodového pojištění se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:
- vykonávala zaměstnání.
- měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod.
- měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou.
- vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání nebo civilní službu.
- byla nezaopatřeným dítětem.
Na data měly vliv změny u dohod
Ačkoli jsou počty OSVČ rekordní, podle zástupců podnikatelů není stávající nárůst ve skutečnosti odrazem zvýšené podnikatelské aktivity, ale spíše jde o důsledek legislativních změn u dohod o provedení práce. Jejich využití se totiž letos prodražilo (musí se u nich například platit dovolená) a navíc administrativně zkomplikovalo (nově se musí všechny dohody hlásit úřadům). Nedomníváme se, že by odstartoval podnikatelský boom. Spíše máme náznaky, že firmy i pracovníci reagují na plánované omezování dohod o provedení práce a tyto pracovníky „překlápí“ na OSVČ,
uvedl serveru Podnikatel.cz Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, s tím, že zaměstnavatelé i pracovníci hledají nejsnazší formu, jak zachovat flexibilitu a byrokratickou nenáročnost.
Stejný názor má i Kateřina Kozáková z Oddělení legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR (HK ČR). Je vysoce pravděpodobné, že část nárůstu OSVČ souvisí se změnami v oblasti dohod. Změny v úpravě dohod probíhají postupně, část začala platit již na podzim 2023 (větší administrativní nároky, nárok na příplatky za práci o sobotách a nedělích), část od 1. ledna 2024 (nárok na dovolenou), další část od 1. 7. 2024 (povinné hlášení dohodářů) a poslední (změny odvodové povinnosti), o které nebylo jisté, jak bude úprava vypadat, začne platit od ledna 2025. Změny a nejistota ohledně konečné úpravy měly dopad na rozhodování podnikatelů, jak s dohodáři naložit a dále spolupracovat,
doplnila Kateřina Kozáková.
Ostatně šetření HK ČR z jara letošního roku mezi 457 společnostmi ukázalo, že většina zaměstnavatelů počet dohod snížila. Práci přerozdělili mezi ostatní zaměstnance, najali osoby samostatně výdělečné činné nebo převedli dohody na zkrácené či plné pracovní úvazky. Počty dohodářů snižovaly nejvíce velké firmy, které mají více než 250 zaměstnanců. Nejcitlivěji reagovaly firmy působící v osobních službách, ze kterých k žádným změnám v zaměstnávání na dohody nepřikročila pouhá pětina, zatímco v ostatních odvětvích je podíl těchto firem výrazně vyšší. Zároveň je nárůst počtu OSVČ ale dlouhodobější trend a asi jej nelze přičítat pouze legislativním změnám, ale spíše dlouhodobé situaci, kdy je pro zaměstnavatele zaměstnávání spojeno s vysokou administrativní zátěží a vysokým zdaněním práce,
podotkla Kozáková.
I další data naznačují vliv změn u dohod
Že za stávajícím nárůstem stojí i změny u dohod, naznačuje i to, že oproti loňským rokům stály za zvýšení OSVČ vedlejší, tedy skupiny, které byly často zaměstnávány právě na dohody. Detailnější informace o počtu nově registrovaných podnikatelích, věku, pohlaví či předchozí pracovní aktivitě sice ČSSZ nesleduje, jak ale ukázala data společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, v prvním letošním pololetí začalo podnikat nejvíce lidí od roku 2011. Konkrétně šlo o 42 325 fyzických osob podnikatelů, což je o 12 % více než za prvních 6 měsíců loňského roku. Téměř polovina, konkrétně 49 %, všech začínajících podnikatelů v prvním pololetí byla navíc ve věkové skupině 18 až 30 let.
MPO: Objevují se nové příležitosti
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nicméně teze o dopadech změn u dohod odmítá a vidí jiné příčiny. S rozvojem moderních technologií se objevují nové příležitosti na trhu, do oblasti živnostenského podnikání vstupuje nová generace živnostníků, která aktivně využívá digitálních služeb státu, roste zájem Ukrajinců a jiných osob z dalších států. MPO průběžně pracuje na modernizaci této oblasti veřejné správy, například v roce 2023 zpřístupnilo Portál živnostenského podnikání, který umožňuje vyřídit a spravovat živnost dálkově bez fyzické návštěvy úřadu, letos uspořádalo Digitální Safari o možnostech zapojení AI do některých procesů a také proklientský přístup živnostenských úřadů, které jsou ochotné poradit a konzultovat problémy,
uzavřela Miluše Trefancová, mluvčí MPO.