Dosažení zisku dnes už není jediným cílem podnikání, i když pro běžnou firmu je to cíl hlavní. Firmy kladou čím dál větší důraz také na společenský rozměr podnikání (etiku podnikání nebo společenskou odpovědnost), více si uvědomují svou odpovědnost za zaměstnance a jejich pracovní podmínky, věnují se dárcovství nebo dobrovolnictví a podobně. Paralelně s běžnou ekonomikou se však i v Česku rozvíjí sociální ekonomika, jejímž primárním cílem je začlenění do společnosti a podpora lidí nějakým způsobem znevýhodněných na trhu práce. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je zakládání sociálních firem. Čtěte více: Podstata společenské odpovědnosti je v podnikatelské etice
Znevýhodnění neznamená vyloučení
Sociální firma je podnikatelský subjekt, součást sociální ekonomiky, který vytváří pracovní příležitosti pro osoby znevýhodněné na trhu práce (tj. osoby zdravotně postižené nebo sociálně znevýhodněné) a k práci jim poskytuje potřebnou pracovní a psychosociální podporu. To ovlivňuje její strukturu, vnitřní postupy a způsob řízení. Zároveň je to však firma, která působí na běžném trhu a je konkurenceschopná, podniká však za sociálním účelem a klade velký důraz na etiku podnikání. Pro sociální firmu je podstatná také reinvestice zisku zpět do podnikání.
| Sociální firma | Běžná firma | |
|---|---|---|
| Zřizovatel | Právnická nebo fyzická osoba | Právnická nebo fyzická osoba |
| Právní statut | V Česku není legislativně vymezen; zakladatel musí být oprávněný k podnikání a přijmout veřejný závazek ve formě poslání, jež naplňuje definici sociální firmy | Založení dle obchodního respektive živnostenského zákona |
| Účel založení | Podnikat a zaměstnávat osoby znevýhodněné na trhu práce i osoby bez znevýhodnění; integrace znevýhodněných; zisk prostředků pro veřejně prospěšné aktivity | Podnikání za účelem dosažení zisku |
Zdroj: www.socialnifirmy.cz
Vedle zaměstnanců nějakým způsobem znevýhodněných zaměstnává sociální firma také zaměstnance bez jakéhokoliv znevýhodnění. Podle standardů platných pro sociální firmy je poměr znevýhodněných zaměstnanců v sociální firmě při přepočtu na plné úvazky minimálně 25 procent, maximálně 55 procent. Pracovní podmínky však musí být pro všechny zaměstnance rovnocenné, všichni pracují na základě řádně uzavřené smlouvy a za přiměřenou odměnu. Pro zdravotně nebo sociálně znevýhodněné zaměstnance může být sociální podnik mezistupněm a odrazovým můstkem na přechod do otevřeného trhu práce.
Minimálně musí mít sociální firma 50 procent příjmů ze svého podnikání; díky práci se znevýhodněnými skupinami obyvatel a častému navázání na neziskové organizace může získávat také podporu z veřejných domácích nebo evropských zdrojů (ze strukturálních fondů), relevantní je také podpora od sponzorů nebo firemních dárců, prostor firmy poskytují i dobrovolnické práci.
Zaměstnavatel, který zaměstná osobu znevýhodněnou na trhu práce, může také získat od místně příslušného úřadu práce podporu na zřízení a provoz tohoto pracovního místa. Osobám znevýhodněným na trhu práce se věnuje zákon o zaměstnanosti (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění) v paragrafu 67 a následujících. Definuje osoby znevýhodněné na trhu práce, chráněné pracovní místo a chráněnou dílnu i příspěvky na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Zároveň se sociální firmy zapojují do spolupráce s organizacemi, které se zdravotně handicapovaným nebo sociálně znevýhodněným lidem (například bývalým uživatelům návykových látek, bezdomovcům nebo lidem po výkonu trestu) věnují. Právě občanská sdružení nebo obecně prospěšné společnosti, které znevýhodněné lidi podporují, také často sociální firmy přímo provozují:
- Sananim, který se věnuje prevenci, péči a léčbě závislostí na nealkoholových drogách – sociální firma Café Therapy
- Fokus Praha, zaměřený na podporu lidí se zkušeností s duševní nemocí – sociální firma Jůnův statek, sociální firma Zahrada
- Rozmarýna, jež pomáhá ohroženým dětem a mladým lidem – sociální firma Café Rozmar
- Náruč, která se snaží o začlenění znevýhodněných skupin občanů a podporu jejich aktivního života v místní komunitě i mimo ni – sociální firma Modrý domeček
- Máme otevřeno? zaměřené převážně na podporu lidí s mentálním postižením nebo autismem – kavárna Vesmírna
Sociální ekonomie:
- je založena na principu solidarity
- vytváří vysoce kvalitní pracovní místa a kvalitnější život a nabízí rámec vhodný pro nové formy podniku a práce
- hraje důležitou úlohu v místním rozvoji a v sociální soudržnosti
- je sociálně odpovědná
- je faktorem demokracie
- přispívá ke stabilitě a pluralitě ekonomických trhů
- odpovídá prioritám a strategickým cílům EU: sociální soudržnost, plná zaměstnanost a boj proti chudobě a vyloučení ze společnosti, participativní demokracie, lepší řízení a trvale udržitelný rozvoj
Zdroj: www.socialnifirmy.cz
Se sociálními cíli v ostré konkurenci
Přesto, že jsou pro sociální podnik důležité jeho sociální cíle, využívá k jejich realizaci zisk z podnikatelské činnosti. I pro sociální podnik je tedy nutné držet krok s konkurencí. Se snahou o naprostou soběstačnost je pro nás nezbytné se s konkurencí z řad běžných podnikatelů srovnávat a držet trend v oboru,
potvrzuje pro business server Podnikatel.cz Jan Karel za pražský Therapy restaurant, café & shop. Fakt, že sociální firmy velmi pečlivě sledují konkurenci, potvrzuje také Markéta Würtherlová, ředitelka rozvoje organizace Fokus Praha a spoluzakladatelka Platformy sociálních firem ČR. Čtěte více: V Café Therapy láká denní menu víc než spartánská snídaně
Běžná ekonomika se má od té sociální co učit
Etičtější podnikání, sociální a enviromentální odpovědnost, podpora rozvoje místní komunity jsou podle mínění Markéty Würtherlové oblasti, v nichž se může běžná ekonomika od té sociální inspirovat.
V Česku však podle Karla nejsou podmínky pro vznik a fungování sociálních firem stále vyhovující. Rozhodně zde nejsou příznivé podmínky pro vznik a fungování sociální firmy. Státní správa nemá vůbec zakotven tento pojem a tudíž nikterak neulevuje těmto firmám. Nevyhovujících aspektů je příliš, proto tedy není jednoduché vybrat konkrétní,
uvádí Jan Karel.
S tím, že podmínky pro sociální podnikání nejsou v Česku vyhovující, souhlasí i Markéta Würtherlová: Není vybudovaná infrastruktura pro podporu rozvoje sociálního podnikání,
říká pro server Podnikatel.cz. (Již loni proto vznikla Výzva k podpoře sociálního podnikání v ČR.) V České republice přitom existuje potenciál pro vnik dalších sociálních firem. Velký potenciál je zejména uvnitř neziskového sektoru, tj.organizací, které hledají pracovní uplatnění pro znevýhodněné, se kterými pracují; ty však by potřebovaly podporu,
uvádí s odkazem na zmíněnou chybějící infrastrukturu.
Založit sociální firmu v Česku není jednoduché. Problém není v samotném právním aktu založení, ale v nedostatku poradenských a konzultačních služeb a v nedostatku financí pro rozjezd. Citelně také chybí osvěta, protože se o sociálním podnikání se u nás neví,
dodává Petra Francová, ředitelka obecně prospěšné společnosti Nová ekonomika. Také ona vidí v Česku potenciál pro vznik nových sociálních firem. Pro lidi se znevýhodněním je obtížné získat zaměstnání jako takové a práce v sociální firmě je pro ně možností, jak vykonávat plnohodnotné zaměstnání. Je jim přitom poskytována podpora, aby práci zvládali a cítili se v ní dobře. Nejedná se o pouhé zaměstnávání znevýhodněných, ale o jeho vyšší kvalitu,
objasňuje.
Příklad Velké Británie: sociální firmy šetří státu peníze
Sektor sociálních firem může šetřit státní peníze směřované do sociálních dávek, zdravotní péče a sociálních služeb. Úspory v jednotlivých oblastech se ve Velké Británii pohybují v jednotkách až desítkách milionů liber (zdroj: http://socialfirmsuk.co.uk/). Velkou Británii, kde je sektor sociálního podnikání velmi rozvinutý a také podporovaný vládou, uvádějí Markéta Würtherlová i Petra Francová jako příklad dobré praxe.
Na oblast sociálního podnikání lze také získávat podporu za strukturálních fondů, jak server Podnikatel.cz informuje Štěpánka Filipová, vedoucí oddělení styků s veřejností a tisková mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). V roce 2009 MPSV nastavilo podmínky pro finanční podporu projektů zaměřených na sociální podnikání. Podporu je možné získat z Integrovaného operačního programu a Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost,
říká Filipová. Jednotlivé výzvy jsou zaměřené na podporu vzniku a rozvoje nových podnikatelských aktivit zaměřených na sociální podnikání, současně umožňují sociálně vyloučeným osobám, nebo osobám ohroženým sociálním vyloučením vstup na trh práce, do podnikatelského prostředí a do společnosti. Žadatel o dotaci může na realizaci svého podnikatelského záměru získat nevratnou dotaci ve výši maximálně 200 000 € (cca 5,2 mil. Kč), což je limit podpory v režimu de minimis,
dodává Filipová. Zároveň tvrdí, že sociální ekonomiku MPSV vnímá jako jednu z moderních cest řešení problémů nezaměstnanosti, sociálního vyloučení či ohrožování životního prostředí. Dále připomíná také projekty, které ministerstvo realizuje z prostředků Evropského sociálního fondu, např. projekt Tematické síťe pro rozvoj sociální ekonomiky TESSEA, která slouží jako sjednocující platforma všech aktérů v oblasti sociálního podnikání v ČR.
Bude rok 2010 zlomový?
Rok 2010 je Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Přístup na trh práce osobám vzdáleným tomuto trhu – koncept aktivního začleňování je také v této souvislosti jednou z priorit národního programu České republiky. Mezi navrhovanými opatřeními je mj. podpora sociálního podnikání v Česku. Na realizaci navržených opatření by se měly podílet Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu (posledně jmenované ministerstvo server Podnikatel.cz také požádal o vyjádření k článku, do uzávěrky však jeho odpovědi neobdržel), Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, úřady práce, finanční úřady, oblastní inspektoráty práce, kraje a obce. Blýská se tedy sociálnímu podnikání v Česku na lepší časy?
ČLÁNKY DO MAILU