V ČR působí rekordní počet OSVČ. Nemůže ale za rekord doping v podobě švarcsystému?

Počet OSVČ opět rekordní

Jak ukazují data České správy sociálního zabezpečení, ke konci září letošního roku v Česku působilo nejvíce OSVČ v historii. Rekord byl tak překonán již poněkolikáté v řadě. Konkrétně se jednalo o 1 130 853 podnikatelů. Meziročně jde o nárůst o více než 21 tisíc OSVČ.

Pokračuje tak trend, který trvá už řadu let. V posledních letech však došlo k jednomu posunu oproti předchozím rokům. Zatímco dříve stály za meziročním nárůstem především OSVČ vedlejší, nyní stojí za nárůstem OSVČ hlavní. Jak totiž ukazují dlouhodobé statistiky, v letech 2009 až 2019 byly tahouny růstu OSVČ vedlejší. Zatímco množství OSVČ hlavních klesalo až do roku 2017, počet lidí, kteří si vydělávají na vedlejšák, kontinuálně roste už od roku 2009.

Zdroj: ČSSZ

Počet OSVČ vedlejších se zvýšil na dosavadní maximum 457 917, což je meziroční nárůst o 3 tisíce. OSVČ hlavních přitom nyní podniká o 18 tisíc více než před rokem. ČSSZ jich ke konci letošního června eviduje 673 tisíc, což je největší počet v historii (dosavadní maximum bylo z roku 2011 a jednalo se o 667 tisíc OSVČ). 

Kdo je OSVČ vedlejší

Z pohledu důchodového pojištění se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:

• vykonávala zaměstnání.
• měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod.
• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou.
• vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání nebo civilní službu.
• byla nezaopatřeným dítětem.

Za nárůstem stojí podle expertů hlavně švarcsystém

Server Podnikatel.cz nicméně opakovaně upozorňuje, že za nárůstem stojí do velké míry především tzv. švarcsystém. Už v minulých letech odborníci upozorňovali, že kvůli vysokým nákladům práce se pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem často transformují do smluv mezi odběratelem konkrétní služby a jejím dodavatelem.

Podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) to má někdy podobu jasného porušení zákoníku práce. Jindy je to hůře prokazatelné obcházení zákona. Často je to ale i nejen formálně právně vyprecizovaná transformace vztahu, ale i z hlediska obsahové kvality zcela jiný vztah, kdy se obě zúčastněné strany vědomě a korektně čehosi zříkají, aby cosi jiného získaly. Švarcsystém je přirozenou reakcí na extrémní zdanění práce a rostoucí balvan administrativy, regulace a povinností spojených se zaměstnáváním pracovníků, který zaměstnavatelé musí tlačit do kopce. Je rozšířený v IT sektoru, stavebnictví, dopravě, logistice, ale například i v médiích a paradoxně i ve státní správě, doplnil pro server Podnikatel.cz Miroslav Diro, mluvčí HK ČR, s tím, že v průběhu koronavirové krize se počet vydaných živnostenských listů dokonce zvýšil, ale právě kvůli dalšímu rozšíření švarcsystému. Sotva lze předpokládat, že by nejistoty spojené s pandemií zatraktivňovaly drobné podnikání, domnívá se Diro

Úspora v provozních výdajích je podle Dira i přes možné riziko sankcí pro řadu firem klíčovým kritériem při rozhodování, jestli dát spolupráci s „ičaři“ přednost a riskovat tak obvinění ze švarcsystému. Principiální je rozdíl ve výši daní, respektive pojistného. Dokud se nesníží administrativní a regulatorní zátěž zaměstnavatelů a extrémní zdanění práce v ČR (jedno z nejvyšších na celém světě), nesníží atraktivitu švarcsystému ani intenzivní kontrolní činnost ze strany příslušných státních orgánů, podotkl Miroslav Diro

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Že za nárůstem počtu OSVČ stojí hlavně švarcsystém, si myslí i Josef Jaroš, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Obecně české pracovní právo, nevýrazné ve prospěch zaměstnance, a především vysoká cena práce, jedna z nejvyšších v Evropě, švarcsystému nahrává, uvedl serveru Podnikatel.cz Josef Jaroš.

Švarcsystému navíc podle některých ekonomů nahrály i změny u paušální daně, kterou mohou od letoška využít OSVČ s příjmy do 2 milionů korun. Pro mě jsou klíčová mezinárodní srovnání. Není žádný důvod si myslet, že Češi jsou podnikavější než jiné země s nižším podílem OSVČ – Rakousko, Dánsko , Německo. Jediné vysvětlení je daňový a odvodový režim. Zavedení paušální daně, změny v limitu DPH, plánované zvýšení nemocenské, to vše přispívá k atraktivitě OSVČ režimu, upozornil ekonom Filip Pertold, který působí na institutu IDEA na Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR a zároveň je externím poradcem ministra práce a sociálních věcí Mariána Jurečky.

Podle ministerstva švarcsystém problém není

Zatímco ekonomové a lidé z byznysu vidí za nárůstem počtu OSVČ švarcsystém, ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se domnívá, že se opravdu zvyšuje zájem o podnikání, což je dáno údajně i činností ministerstva. Vzhledem k aktuálním trendům se ministerstvo zaměřuje na digitalizaci služeb, zjednodušování podnikatelského prostředí a snižování byrokracie. Jedním z nástrojů je například Portál živnostenského podnikání, přes který lze online a snadno začít podnikat. MPO také připravuje Portál podnikatele jako střešního portálu – „one stop shop“ – vše na jednom místě s databází, která zpřehlední jednotlivé zákony z hlediska povinností podnikatelů. Podle resortu není zvýšení zájmu o podnikání způsobené švarcsystémem, dodala serveru Podnikatel.cz Petra Milcová z odboru komunikace MPO.

Švarcsystému nahrávají i změny u dohod

Dalšímu nárůstu počtu OSVČ navíc nahrávají i změny u dohod mimo pracovní poměr, které platí od října a které zaměstnávání na dohody komplikují. Řada podnikatelů tak od dohod couvá a snaží se najímat pracovníky právě tzv. na IČO. Za nárůstem počtu OSVČ může být faktické zneatraktivnění dohod o provedení práce a činností, kdy dohodáři přecházejí raději na formu OSVČ. Tedy nastává to, před čím jsme jako asociace varovali, komentoval Josef Jaroš z AMSP ČR.

Aby toho nebylo málo, další změny u dohod má přinést od července 2024 konsolidační balíček, který před několika dny schválil Senát. Podnikatelé se shodují, že pokud nabydou účinnosti, dohody zcela skončí. V takovém případě se dá očekávat další nárůst počtu formálních OSVČ. 

Přečtěte si také:

Změny u dohod z konsolidačního balíčku znamenají jejich konec, tvrdí podnikatelé