V jakém rozsahu musí účetní jednotky sestavovat výkazy?

Kategorie účetních jednotek

Zákon o účetnictví rozděluje účetní jednotky do čtyř kategorií – mikro, malé, střední a velké. Mezi mikro účetní jednotky spadají potom takové, které k rozvahovému dni nepřekračují alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot, kterými jsou:

• Aktiva celkem 9 000 000 Kč
• Roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč
• Průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10

U malé účetní jednotky jsou hraniční hodnoty trochu větší a stejně jako v případě mikro účetních jednotek nesmí malá účetní jednotka překračovat alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:

• Aktiva celkem 100 000 000 Kč
• Roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč
• Průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50

Za střední účetní jednotku je považována taková účetní jednotka, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:

• Aktiva celkem 500 000 000 Kč
• Roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč
• Průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250

Za velkou účetní jednotku je považována ta účetní jednotka, která k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:

• Aktiva celkem 500 000 000 Kč
• Roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč
• Průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250

Za velkou účetní jednotku se dále považují subjekty veřejného zájmu a vybrané účetní jednotky.

Definice základních pojmů

Aby bylo možné účetní jednotky správně zařadit, je zapotřebí definovat, co je rozuměno aktivy, čistým obratem a průměrným počtem zaměstnanců. Tyto definice jsou obsaženy v zákoně o účetnictví. Za aktiva je považován úhrn aktiv, který se zjišťuje z rozvahy účetní jednotky.

Roční úhrn čistého obratu představuje výši výnosů sníženou o prodejní slevy, dělenou počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobenou 12. Z této definice tak vyplývá povinnost přepočtu při kratším, nebo naopak delším účetním období.

Průměrným počtem zaměstnanců se pro účely zákona o účetnictví rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.

Posouzení kategorie účetní jednotky

Účetní jednotky musí správně určit, do které kategorie patří. V návaznosti na to se také mění povinnosti spočívající například v rozsahu sestavování účetních výkazů. Pokud se jedná o nově vzniklou účetní jednotku, o jejím zařazení se rozhodne podle předpokladu, do jakého by byla účetní jednotka zařazena.

V případě, že účetní jednotka bude ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích překračovat definované limity, nebo naopak je překračovat přestane, změní od počátku následujícího účetního období zařazení do kategorie účetních jednotek. Ke změně kategorie účetní jednotky dojde bezprostředně v následujícím účetním období.

Účetní závěrka

Účetní jednotky sestavují v případech stanovených zákonem o účetnictví účetní závěrku. Účetní závěrka je tvořena jako nedílný celek účetních výkazů, mezi které patří rozvaha, výkaz zisků a ztrát a příloha, která doplňuje informace v rozvaze a výkazu zisků a ztrát. Některé účetní jednotky musí sestavovat také přehled o peněžních tocích a přehled o změnách ve vlastním kapitálu.

Mikro účetní jednotky pak sestavují v rámci účetní závěrky rozvahu, výkaz zisků a ztrát a přílohu. Rozvahu pak mohou sestavit v tzv. zkráceném rozsahu. Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách ve vlastním kapitálu sestavovat nemusí. Mikro účetní jednotky také nemusí zveřejňovat výkaz zisků a ztrát do sbírky listin.

U malých účetních jednotek se při sestavování účetní závěrky také posuzuje, zda účetní jednotka podléhá povinnému auditu. Pokud se jedná o malou účetní jednotku, která nepodléhá auditu, může sestavit účetní závěrku ve zkráceném rozsahu. Stejně jako mikro účetní jednotka není povinna zveřejňovat výkaz zisků a ztrát a nemusí sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách ve vlastním kapitálu. Naopak auditovaná malá účetní jednotka musí sestavit účetní závěrku v plném rozsahu a sestavit výroční zprávu.

Střední účetní jednotky podléhají povinnému auditu vždy a účetní závěrku sestavují v plném rozsahu. Zároveň se jich týká povinnost sestavit přehled o peněžních tocích a přehled o změnách ve vlastním kapitálu. Stejně tak tomu je i v případě velkých účetních jednotek.

Povinnost auditu

Účetní jednotky také musí sledovat, zda nemají povinnost ověření účetní závěrky auditorem. Tato povinnost se týká těch účetních jednotek, které překračují následující hraniční hodnoty:

• Aktiva celkem 40 000 000 Kč
• Roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč
• Průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50

Pozor však na to, že povinnost ověření se u akciových společností a svěřenských fondů řídí překročením jednoho limitu, u ostatních společností musí být překročeny limity dva. Překročení limitů se posuzuje k rozvahovému dni za předcházející účetní období.