Praha má nejvíce podnikatelů a jejich počet stále roste

Nejvíce podnikatelů má Praha, a to jak v absolutních číslech, tak v poměru k obyvatelům. Na druhém konci spektra se nachází Vysočina, Ústecký a Moravskoslezský kraj. Poslední dva regiony navíc trápí vysoká nezaměstnanost a situace se zde bude zřejmě ještě zhoršovat. Celkově pak počet podnikatelů oproti posledním statistikám opět vzrostl, ale platí pořád stejná písnička s názvem “švarcsystém”, která k datům připojuje velký otazník. Čtěte také: Za švarcsystém hrozí pokuta až 300 000 korun. Jak se mu vyhnout a přesto ušetřit?

Praha je centrum podnikání v Česku

Co do absolutního počtu podnikatelů vládne Česku “překvapivě” Praha, ekonomicky nejsilnější region. V hlavním městě ke konci září celkově podnikalo 414 496 lidí. S velkým odstupem se na druhém místě umístil Středočeský kraj s 260 181 pod­nikateli a třetí pozici obsadil Jihomoravský kraj (243 551 podni­katelů). Naopak nejméně firem a OSVČ se nachází v Karlovarském kraji (65 785 podni­katelů), na Vysočině (87 230 podni­katelů) a v Pardubickém kraji (94 892 podni­katelů). Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které má server Podnikatel.cz k dispozici.

Aby se však jednalo o relevantní srovnání, je třeba vzít spíše v potaz počet podnikatelů vzhledem k populaci v kraji, jelikož v každém regionu bydlí jiné množství občanů. Podíváme-li se pak na množství podnikatelů na 1000 obyvatel v jednotlivých regionech, výsledné pořadí se výrazně promění. První sice zůstává Praha, kde podniká skoro každý třetí občan (331,31 podnikatele na 1000 obyvatel), ale na druhém místě vystřídal střední Čechy Liberecký kraj (226,29 podnikatele na 1000 obyvatel). Regionem s třetí největší koncentrací podnikatelů se stal Karlovarský kraj (214,02 podnikatele na 1000 obyvatel), kterému přitom v absolutních hodnotách patřilo poslední místo.

Také na druhém konci pomyslného žebříčku nezůstal kromě jednoho kraje kámen na kameni. Nejhůře si vede Vysočina, kde podniká zhruba každý šestý člověk (169,44 podnikatele na 1000 obyvatel). Jen těsně za ní se pohybuje s 170,63 podni­katele na 1000 obyvatel Moravskoslezský kraj a velký odstup nemá ani třetí od konce Ústecký kraj (174,36 podnikatele na 1000 obyvatel). Zajímavostí je relativní počet podnikatelů ve Středočeském kraji, kde podniká pouze 207,01 podnikatele na 1000 obyvatel, což činí vůči výsledkům v Praze poměrně velký rozdíl. Tento výsledek ovlivňuje právě Praha, do které mnoho lidí z středních Čech cestuje za prací a za podnikáním. Čtěte také: Středočeský kraj má vysoký počet bankrotů, je proto jeden z nejproblémo­vějších

Zdroj: MPO

Moravskoslezský a Ústecký kraj čekají zlé časy

Statistiky týkající se počtu podnikatelů z velké části kopírují (nepřímo úměrně) data o nezaměstnanosti, tedy kde méně podnikatelů, tam vyšší nezaměstnanost. V říjnu celková nezaměstnanost stagnovala na zářijových hodnotách 8,5 %, v listopadu se pak o jednu desetinu procenta ještě zvýšila. Nejvyšší byla v krajích, kde nachází i relativně málo podnikatelů. V Ústeckém kraji dosáhla 12,8 % a v Moravskoslezském 11,4 %. Naopak nejnižší nezaměstnanost vykazuje již dlouho Praha (4 %) a Středočeský kraj (6,9 %).

Podle odborníků tvoří hlavním problémem Ústeckého kraje velký podíl absolventů učebních oborů bez maturity a vůbec celková vzdělanostní struktura regionu. Stejně jako v Moravskoslezském kraji pak regionu škodí dřívější jednoznačné zaměření na těžařský a hutnický průmysl, který prosadil minulý režim. Například Ostravsko mohou za několik desítek let potkat ještě větší problémy, jakmile mu dojdou už veškeré zásoby uhlí. Řada velkých firem v kraji má totiž byznys postavený právě na těžbě uhlí a reálně bych tak hrozilo ukončení jejich činnosti v tomto místě. Počet firem by tak mohl ještě více klesnout a počet nezaměstnaných se dále zvýšit. Čtěte také: Proud investic k pokrytí nezaměstnanosti Ústeckého kraje nestačí.

Zástupci firem a institucí Moravskoslezského kraje se proto nedávno sešli, aby prodiskutovali dlouhodobou perspektivu kraje. Pokud nezahájíme těžbu v Dole Frenštát, a to neuděláme bez připravené státní energetické koncepce, která bude určovat směr dalších záměrů v oblasti uhelné politiky státu, tak tady budeme těžit už jen zhruba dvacet let, komentoval Ján Fabián, ředitel pro rozvoj a strategii společnosti OKD, která v regionu černé uhlí těží.

Všichni diskutující se shodli, že se musí nejprve rozhodnout, co se udělá s uhlím, které leží pod Beskydami. Hlavním odvětvím v kraji by mělo zůstat i v následujících letech hutnictví a strojírenství. Je nezbytné ovšem hutnictví výrazně modernizovat a ekologizovat hutní procesy. Klíčové pro region je rovněž strojírenství ve všech svých odvětvích zejména špičkové know-how uplatnitelné na světových trzích, uvedli účastníci konference ve svých závěrech.

Počet podnikatelů dále roste

Co se týká statistik za celou Českou republiku, počet podnikatelů roste už sedmnáctým rokem za sebou a ani letos se tento trend nijak nezměnil. Zatímco v polovině letošního roku registrovalo ministerstvo průmyslu a obchodu 2 205 777 pod­nikatelů, na konci září jich bylo již 2 221 775 (tedy o 15 998 více). Přibylo hlavně podnikatelů fyzických osob, jejichž množství se za tři měsíce zvýšilo o 11 832 na stávajících 1 901 823. Počet právnických osob pak narostl o 4 166 na 319 952. Pozadu nezůstali ani cizinci, který v Česku k 30. září podnikalo 90 427 (o 982 více než na konci června). Čtěte také: V Česku podniká rekordní počet lidí. Stojí za rozmachem podnikání švarcsystém?

Řada odborníků však varuje před přehnaným optimismem nad těmito čísly, jelikož podle nich stojí za nárůstem počtu podnikatelů především švarcsystém. Tedy že majitel propustí zaměstnance a najme je zpátky jako OSVČ na živnostenské oprávnění. Díky tomu pak ušetří na povinných odvodech na pojistném. Státním orgánům se však švarcsystém těžko dokazuje, jelikož jeho jednoznačná definice neexistuje a hranice mezi ním a pracovním poměrem bývá značně tenká. Často proto nelze jednoznačně říci, jak daný právní vztah kvalifikovat. Vzhledem k absenci přesné definice proto mají konečné slovo úřady, přesněji řečeno inspektoráty práce, na jejichž posouzení primárně záleží.

Foto: www.isifa.com