V krizi nešli do kolen, raději spustili nové projekty. V čem našli příležitost?

4. 6. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Ačkoliv více než dva měsíce omezení a nejistoty podnikání zásadně poznamenaly, každý nesčítá jen ztráty. Našli jsme i ty, kteří naopak rozjíždějí nové projekty.

Kdo, když ne já, kdy, když ne teď? Zatímco Magdaléna propojuje jógu a cestování, Lubomír s týmem zúročují své zkušenosti s HR a konstruováním virtuální reality.

Co se dozvíte v článku
  1. Sázka na smysluplnost záměru
  2. Sdílet radost mimo komfortní zónu
  3. Nejdřív obava, pak víra ve vlastní schopnosti
  4. Firmy revidují fungování, v tom je příležitost
  5. Modernizace služeb a průmyslu? HR má klíčovou roli
  6. Finální motivaci přinesla právě pandemie

Sázka na smysluplnost záměru

Magdaléna Nguyenová je učitelka jógy na volné noze. Jógu učí osm let a také ji spojuje s cestováním. I když tedy není v oboru úplný nováček, je to teprve pár dnů, co své komunitě oznámila v newsletteru letošní novinku – rozjezd malé cestovky Joy Travel. Do projektu se pustila v době, kdy zrovna z oblasti cestovního ruchu nepřicházejí příliš optimistické zprávy. Tvrdí však, že její motivací je hlavně víra ve smysluplnost jejího záměru, radost, kterou jí přináší jak učení jógy, tak cesty, které s tím spojuje. Zmiňuje i potřebu dělat věci po svém, svobodně a beze strachu. I přes veškeré predikce odborníků hledám možnosti a způsoby, kterými můžu pokračovat v cestě, na kterou jsem se vydala. Chci nacházet jednoduchost ve zdánlivé složitosti, říká Magdaléna. Přečtěte si také článek Virus přinesl do byznysu ztráty, ale i nálezy. V čem firmy pozitivně posunul?

Sdílet radost mimo komfortní zónu

Právě jednoduchost totiž označuje za hlavní vizi svého projektu. Netoužím po masách, soutěžích, prvenstvích, luxusu, turismu jako takovém. Celý projekt je postavený na józe, upozorňuje s tím, že ji baví propojovat jógu s cestováním s batohem na zádech, se surfováním, s treky, což se v její cestovce projeví. Cílí tak hlavně na ty, vysvětluje, kdo se nebojí opustit svou komfortní zónu, nepotřebují mít zorganizovanou každou minutu svého času, jsou zvídaví a chtějí objevovat.

Prozrazuje však, že oficiální slovo „klient“ jí přes jazyk zrovna moc nejde. Stále to jsem a budu já. Holka, která se raduje, když jóguje a cestuje a svou radost chce sdílet s ostatními, tvrdí s tím, že svůj styl podnikání by označila za velmi kostrbatý; učí se za pochodu. Nemám potřebu nořit se do podnikání hlouběji, propadnout světu podnikání, chci pochopit, co je potřebné pro mě, a potřebuji věřit a cítit, že to, co vytvářím, je smysluplné, popisuje svůj přístup.

Nejdřív obava, pak víra ve vlastní schopnosti

Zatímco teď už rozvíjí nový projekt, uplynulé dva měsíce přitom i pro Magdalénu znamenaly obavy, stres a propady. Zpočátku přišla o práci (když se jógová studia, kde učí, nuceně zavřela) a tím o peníze i o seberealizaci a vnitřní naplnění, které má s prací spojené. S odstupem času však vnímám, že mi uplynulé měsíce jen daly. Poznání, odvahu, víru ve své schopnosti. Přetrvalo ve mně i přesvědčení, že strach je metlou lidstva a manipulace strachem zbraní nejhoršího kalibru, vrací se ještě k období, kdy i na ni dopadla omezení a opatření týkající se podnikání při pandemii koronaviru. Více o lidech na volné noze čtěte v článku Čeští freelanceři v době koronavirové: Unikátní pohled do jejich duší a myslí.

A jsou i další příklady nových projektů, které vyrůstají v oblastech opatřeními proti koronaviru nejpostiženějších. Vedle cestování je to také kultura nebo gastronomie. Přesto se například (bráno tentokrát lokálně pragocentricky) na pražských Vinohradech otevírá nová škola tance School of Dance, za níž se svým týmem stojí Nikola Márová a Michal Štípa, taneční umělkyně a umělec s kariérou prvních sólistů Baletu Národního divadla. Nebo v Karlíně nová provozovna s jídlem v japonském stylu Onigirazu.

Firmy revidují fungování, v tom je příležitost

Jinde na pomyslné škále oborů a branží stojí technologie, které v uplynulém období zažily ve firmách boom. To je zase oblast podnikání, v níž se pohybuje zbrusu nová společnost Factory Dock, jejíž tým má předchozí zkušenosti s HR a s konstruováním virtuální reality.

Její CEO Lubomír Urbánek teď vidí podnikatelskou příležitost právě v racionálním chování firem, které současná situace nutí, aby ve svém fungování ledacos revidovaly. Z našich předchozích zkušeností víme, že firmy opomíjely, jaké jsou jejich ztráty v procesech. Nyní cítí, že jim tyto úniky brání ve správném rozhodnutí. A to o všem – o personálních změnách, zjednodušení, nebo naopak rozšíření výroby a podobně. Firmy i výrobní podniky vědí, že v době poklesu mají investovat nejprve samy do sebe a najít rezervy pro období růstu. K tomu potřebují tvrdá data a nadhled nad nimi, objasňuje s tím, že podstatou služby, kterou ve Factory Dock nabízejí, je právě virtuální simulace podniku s nejužší návazností na personalistiku. S pomocí umělé inteligence a digitálních dvojčat pomáhají firmám najít nedostatky v procesech, kvantifikovat je a navrhnout nápravu. Optimalizují ve firmách procesy ruku v ruce s řízením personálních opatření. Můžeme tak podniky připravit na pozitivní i negativní ekonomické výkyvy, a to jak náhodné, tak i očekávané, dodává k vysvětlení. Přečtěte si také článek Klobouk, nebo skleník? Podívejte se na 6 příkladů, jak se poprat s opatřeními.

Pro lepší pochopení uvádí i konkrétní příklady z praxe. Přenastavením balící linky například objevili skoro 87% rezervu v její kapacitě a výrobci rychloobrátkového zboží zase pomohli získat téměř třetinu času navíc díky optimalizaci skladu a expedice. Kde jsou procesy a lidé, tam máme uplatnění, odpovídá Lubomír na otázku, na koho jejich služby míří. Optimalizované procesy navíc spojuje s ekologií, protože takové procesy podle něj mají i nižší emise.

Modernizace služeb a průmyslu? HR má klíčovou roli

Zásadní oblastí, v níž se firmy nyní pod tlakem okolností posouvají, je HR. Technologie musely vzít v HR za své i ty společnosti, které k nim dosud přistupovaly spíš s nedůvěrou a chladně. Třeba kvůli práci na dálku. Změna probíhá posledních pár let a nyní vnímáme exponenciální růst zájmu o zaměření se na HR v číslech a souvislostech, potvrzuje Lubomír.

Firmy podle něj chtějí vědět, co přinese koruna vložená do rozvoje, kolik musí investovat a co mají dělat, aby dosáhly svých cílů, ať už je to změna technologií, nový provoz, změna sortimentu, nové logistické centrum nebo příprava pro vstup investora. To vše je navázáno na lidi a jejich schopnost práce, připomíná a poukazuje na klíčovou roli HR v celkové modernizaci průmyslu a služeb (Průmyslu 4.0). HR specialisté by měli být součástí příprav krátkodobých i dlouhodobých plánů firem. Vždyť nové technologie a nové stroje vyžadují proškolené pracovníky, dobře nastavené směny, přesně popsané kompetence. A to je čistá personalistika, na jejíchž bedrech bude ležet symbióza člověka a stroje. Firmy to samozřejmě vidí, a ty, které budou v tomto ohledu důsledné a rychlé, budou mnohem odolnější vůči výkyvům a rizikům, objasňuje.

Finální motivaci přinesla právě pandemie

Když Lubomír nakonec rekapituluje, co jim poslední dva měsíce při práci na projektu daly a vzaly, jako omezení vidí zpětně hlavně dočasnou nemožnost osobně se setkávat s potenciálními zahraničními partnery. Ale tak to podle něj měli v podnikání všichni, podmínky byly rovnocenné. Na druhou stranu tvrdí, že jim právě uplynulé dva měsíce daly motivaci svou myšlenku dotáhnout a službu rozšířit o řešení nových podmínek (jako je třeba střídání směn) ve výrobních podnicích, velkých logistických firmách i v e-shopech – a tím ve firmě získali i nové kompetence. Dva poslední měsíce nám také daly prostor v detailu dokončit vše, co souvisí s důvěrou a bezpečností dat, která nám klient svěřuje, připojuje k výčtu zisků.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).