Ministerstvo tak upřesnilo svůj původní návrh, který čelil v připomínkovém řízení velké kritice. Nicméně i nad stávajícím plánem změn kroutí zástupci podnikatelů hlavou.
Co se dozvíte v článku
Ministerstvu se nezamlouvá stávající judikatura
U návrhu novely soudního řádu správního došlo k vypořádání připomínek a návrh by měl nyní zamířit na vládu. Jak ukazuje vypořádání podmínek a změna samotného materiálu, ministerstvo spravedlnosti upřesnilo svůj původní návrh, aby podnikatelé či občané, kteří prohrají soudní spor s úřady, například s finanční správou, vítězné straně platili náhradu nákladů řízení.
V rámci judikatury se totiž ustálil pojem „náklady nepřevyšující náklady běžné úřední činnosti“, do nichž patří i úkony správního orgánu v soudním řízení správním. Zároveň judikatura dovodila, že náhradu nákladů souvisejících s běžnou úřední činností nelze přiznat, protože jsou tyto náklady hrazeny správním orgánům ze státního rozpočtu. Pokud tedy správní orgán u soudu uspěje, vznikne mu sice právo na náhradu nákladů, které vynaložil, současně jsou ale tyto náklady zároveň poníženy o náklady nepřevyšující náklady běžné úřední činnosti. A protože správnímu orgánu zpravidla jiné náklady nevznikly, nebyla mu náhrada nákladů řízení přiznána vůbec.
Náklady půjde stanovit paušálem
Nově měla být dle ministerského návrhu správnímu orgánu přiznávána náhrada nákladů řízení, bude-li ve věci úspěšný, a nemělo být přitom rozlišováno, jde-li o náklady nepřevyšující výši běžné úřední činnosti. Jediným kritériem pro posouzení, zda mu bude náhrada jím vynaložených nákladů řízení přiznána, bude to, zda jde o náklady, které byly vynaloženy důvodně. Jde tedy o shodné kritérium, které již nyní platí při přiznávání náhrady nákladů řízení, byl-li ve věci úspěšný účastník, který je fyzickou nebo právnickou osobou,
psalo ministerstvo spravedlnosti v původní důvodové zprávě.
Součást návrhu tvořilo i doplnění, že v případě, kdy budou jako důvodně vynaložené náklady správního orgánu shledány i náklady na zastoupení, bude jejich náhrada přiznána v paušální výši stanovené zvláštním právním předpisem.
Prohrajete spor, zaplatíte úředníkům náklady na cestovné
Původně návrh však čelil v připomínkovém řízení velké kritice ze strany podnikatelských asociací. Ministerstvo na to zareagovalo a upřesnilo, že „jen“ chce, aby i ve správním soudnictví byla nezastoupenému účastníkovi a správnímu orgánu přiznávána náhrada důvodně vynaložených hotových výdajů, a to buď v prokázané výši, nebo v paušální výši stanovené prováděcím předpisem. Konkrétně by tak podnikatelé či občané museli úřadům v případě porážky u soudu zaplatit dle ministerstva spravedlnosti například náklady na poštovné, hovorné, zhotovení kopií nebo cestovné.
Jak nyní píše ministerstvo v důvodové zprávě, návrhem údajně reaguje na nález Ústavního soudu z rok 2014. Argument, ze kterého dosavadní rozhodovací praxe správních soudů vychází, a to, že je úkolem správního orgánu obhájit si své rozhodnutí, totiž obstojí kupř. ve vztahu k nákladům na zastoupení správního orgánu advokátem, avšak již neobstojí ve vztahu k hotovým výdajům, neboť tyto náklady správnímu orgánu v rámci řízení vznikají při výkonu jeho procesních práv a povinností, přičemž jediný způsob, jak se těmto nákladům vyhnout, je rezignovat na výkon svých procesních práv a povinností,
dodává upravená důvodová zpráva.
Ostatních nákladů se změny týkat nemají
Pokud jde o náhradu jiných nákladů řízení, předpokládá navrhovaná úprava zachování dosavadní rozhodovací praxe, kterou ve vztahu k těmto jiným nákladům řízení zakotvuje výslovně do zákona tak, že právo na náhradu jiných nákladů než hotových výdajů správnímu orgánu náleží jen z důvodů hodných zvláštního zřetele, tedy tehdy, jde-li o náklady, které převyšují náklady běžné úřední činnosti, a tehdy, jde-li o výjimečný případ, jehož okolnosti odůvodňují i přiznání náhrady nákladů nepřevyšujících náklady běžné úřední činnosti. Typickým příkladem mohou být zneužívající žaloby, které neusilují o ochranu veřejných subjektivních práv, ale jejichž cílem je zahltit žalovaný správní orgán i správní soud,
konkretizovalo ministerstvo.
Podnikatelům se změny stále nezamlouvají
Ani stávající upřesnění změn se však zástupcům podnikatelů nezamlouvá. Například Hospodářská komora ČR (HK ČR) během mezirezortního připomínkového řízení upozorňovala na to, že obrana před orgány veřejné moci by neměla být zatěžována rizikem finančního dopadu na potenciálně poškozeného. Na tomto přístupu se nezměnilo nic a náš názor nadále přetrvává. Navržená změna bohužel mění zavedenou praxi. Výše hotových výdajů žalovaných správních orgánů je jednou částí problému, druhou zásadnější část tvoří zvýšená a zbytečná administrativní zátěž, kterou změna vyvolá při uplatňování, řešení i úhradě nákladů, jak na straně správních orgánů, tak i na straně soudu,
komentovala pro server Podnikatel.cz právní expertka HK ČR Radka Mašková.
Daňový poradce a vedoucí Sekce správy daní a poplatků při Odborném kolegiu Komory daňových poradců ČR Tomáš Hajdušek zase upozorňuje na zvolenou formulaci „důvodně vynaložených hotových výdajů“. V daňových sporech může jít především o otázku cestovních náhrad pracovníků Odvolacího finančního ředitelství, např. při cestě z Brna na Krajský soud v Ústí nad Labem. Byl to totiž stát, který rozhodl o koncentraci odvolacího řízení do Brna. I nadále si myslíme, že není spravedlivé, aby náklady na tuto koncentraci nesl v případě daňových sporů daňový subjekt. Určitě to budeme namítat a bude záležet na tom, jak se k této otázce postaví soudy a jak pojem „důvodně vynaložené hotové výdaje“ vyloží,
uzavřel Tomáš Hajdušek.
Změny mají platit od roku 2025
Návrh novely nyní míří na vládu. Pokud bude schválen Vládou ČR i Parlamentem ČR, měl by nabýt účinnosti na začátku roku 2025.
ČLÁNKY DO MAILU