V rámci sociální reformy s plánovanou účinností od roku 2012 se mění způsob způsob i výše vyplacených dávek pro osoby zdravotně postižené i podmínky jejich zaměstnávání. Předně se slučuje se institut chráněné dílny s institutem chráněného pracovního místa a mění se výše příspěvků na provozní i mzdové náklady. Omezena bude i částka povinného podílu OZP formou odebírání výrobků a služeb nebo zadávání zakázek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % OZP. Čtěte souhrn připravovaných změn. Čtěte také: Změna letního času. Další povinnosti pro zaměstnavatele
Změny v poskytovaných dávkách
Mění se dávky poskytované osobám zdravotně postiženým (OZP). Jedná se o sloučení několika dávek do příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku.
- Příspěvek na mobilitu – opakovaná a nárokovou dávka pro osoby starší jednoho roku, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace. Výše příspěvku na mobilitu bude v kalendářním měsíci činit 400 korun.
- Příspěvek na zvláštní pomůcku – jednorázová a nároková dávka, která bude určena osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžkým sluchovým nebo těžkým zrakovým postižením nebo těžkým mentálním postižením. Dávka bude zaměřena na pomoc v oblasti pomůcek (sebeobsluha, získávání informací), zakoupení nebo úpravy vozidla a úpravy bytu.
Speciální průkaz pro OZP
Od roku 2012 by měly být dávky vypláceny prostřednictvím speciálního průkazu OZP, tzv. karta sociálních systémů. Tato karta nahradí současný „papírový“ průkaz osoby se zdravotním postižením (TP, ZTP a ZTP/P). Bude sloužit nejen ke komunikaci se státní správou a prokázání, že jde o OZP např. zaměstnavateli, ale i jako obdoba platebních karet. Jak upozorňuje ministerstvo práce a sociálních věcí, karta nebude žádným způsobem vázána na soukromý účet klienta. Dosavadní papírové průkazy budou postupně nahrazeny novými kartami sociálních systémů (tzv. sociální karty) s tím, že jejich platnost zůstává zachována. Čtěte také: Činnost jednatele eseróčka se v roce 2012 mění. Tady je přehled změn
Tvůrci zákona počítali i s případem, kdy příjemci dávek nebudou ochotni využívat pouze bezhotovostní čerpání. Pro ty je ponechána dosavadní možnost hotovosti bez využití elektronických funkcí karty. Ostatní mohou dávky vybírat u bankomatu nebo prostřednictvím karet nakupovat přímo v obchodě. Ovšem osud sociálních karet je stále nejistý. A to zejména kvůli spornému tendru na jejich zajištění a provoz. Čtěte také: Libovolná varianta „rodičáku“ i pro OSVČ bez nemocenského
Chráněná pracovní místa v roce 2012
Významné změny čekají zaměstnavatele osob se zdravotním postižením. Zejména se jedná o:
- sjednocení institutu chráněné pracovní dílny s institutem chráněného pracovního místa. To by mělo přispět ke zjednodušení dosavadní právní úpravy a snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů. Jde totiž v podstatě o totožné nástroje, jejichž prostřednictvím pracovní místa pro OZP vytváří
- omezení maximální částky příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů již zřízeného nebo nově vytvořeného pracovního místa na 48 000 Kč ročně
- zamezení tzv. přefakturace - bude zaveden limit, do kterého budou moci tito zaměstnavatelé své výrobky nebo služby pro účely plnění povinného podílu poskytovat. Mělo by se jednat o omezení objemu odebraných výrobků nebo služeb částkou 36násobku průměrné mzdy (cca 840 tisíc Kč) za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením. Stanovení horní hranice by mělo zamezit negativnímu jevu přefakturace odebíraných výrobků či služeb. Zaměstnavatelé OZP tedy budou povinně evidovat identifikační údaje odběratele a cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek
- zavedení finanční spoluúčasti zaměstnavatele na vynaložených mzdových nákladech při zaměstnávání více než 50 procent zaměstnanců se zdravotním postižením. Důvodem je zneužívání příspěvku. Měsíční výše příspěvku je stanovena na 75 procent skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, maximálně však 8 tisíc korun. Vynaložené mzdové náklady budou sníženy o srážky ze mzdy určené k uspokojení plnění zaměstnavatele nebo k uspokojení závazků zaměstnance. Typickým příkladem zneužívání je fiktivní školení zaměstnanců ve prospěch zaměstnavatele nebo povinné placené členství zaměstnanců ve sdruženích založených zaměstnavatelem
- po 12 měsících provozování chráněných pracovních míst bude příspěvek navýšen o částku odpovídající vynaloženým dalším nákladům spojeným se zaměstnáváním OZP. Maximální navýšení bude činit 2000 korun měsíčně, tedy 24 000 korun za rok na jednoho zaměstnance se zdravotním postižením.
Uvedené nižší částky byly v původním návrhu novely zákona, ale v rámci pozměňovacího návrhu došlo k jejich zvýšení,potvrdil Petr Sulek u tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.
Novela zákona také nově definovala chráněné pracovní místo. Jde o pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu 3 let. Chráněným pracovním místem může být i pracovní místo, které je obsazeno osobou se zdravotním postižením, pokud je vymezeno v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a úřadem práce. Dohoda se uzavírá na dobu 3 let. Čtěte také: Začala platit další část malé důchodové reformy. Čtěte, jaké změny přináší