Vypadalo to, že její kariéra je dopředu daná. Vystudovala obchodní akademii, a poté obor Zdanění a daňová politika na Vysoké škole ekonomické. Během studií už pracovala a po škole mohla dál pokračovat v klidné kancelářské práci. Ještě než získala inženýrský titul, začala si ale uvědomovat, že jí kariéra daňové poradkyně nebude naplňovat a bude hledat jinou cestu uplatnění. Proto se rozhodla využít příležitosti a po absolvování VŠE odjela na půl roku do USA. Tam načerpala nejen nové síly, ale hlavně nápad, se kterým se nadšeně vrátila zpátky do České republiky. V létě loňského roku pak její život nabral úplně jiný směr. Takto se dá ve zkratce shrnout zásadní období života Petry Stoklasové, mladé podnikatelky, která se chce prosadit v oboru, jež sama objevila.
Jako majitelku psa Petru v Americe zaujalo, že kromě běžných granulí a konzerv je lokálním trendem čerstvá vařená strava pro psy, která je navíc po všech stránkách vyvážená a velmi kvalitní. Rozhodla se proto dostat toto krmivo i na český trh. Rozhodnutí navíc podpořila osobní zkušenost s její fenkou Lexi, která trpěla alergiemi a pomohl jí od nich právě přechod na doma připravenou vařenou stravu. Načetla jsem spoustu knih a článků o správné výživě psů a přesvědčila se, že je to dobrá cesta. Důkazem byla moje fenka, která po domácí stravě hezky prospívala. Domácí příprava vyváženého krmiva je ale náročná na čas i odborné vědomosti a tak je nákup profesionálně předem připraveného krmiva šancí pro ty, kteří svým pejskům chtějí dopřát to nejlepší, ale jsou z různých důvodů odkázáni hlavně na tolik propagované granule. Já byla a jsem přesvědčená, že s tímto krmivem musím na trhu uspět. Jako čerstvá absolventka školy jsem ale neměla prostředky a tak bylo nutné o tom přesvědčit i investory,
říká Petra Stoklasová, jednatelka společnosti Health4Dog.
S jejich sháněním neměla velký problém. Spolupráci nabídl její dlouholetý známý, který byl rovněž zapálený pejskař a byl nadšený podpořit dobrý byznys plán s potenciálem. Ten se Petře podařilo zpracovat tak, že byl pro a dokonce do projektu přivedl ještě dalšího společníka. Několik měsíců jsme řešili celou strategii. Bavili jsme se o tom, zda vůbec máme šanci uspět, jak celou firmu pojmout a tak dále. Protože jsme naší myšlence věřili, rozhodli jsme se investovat do startu podnikání poměrně dost peněz. Vzhledem k časovému vytížení mých společníků zbyla většina exekutivy na mě. Společně řešíme pouze důležitá strategická rozhodnutí,
komentuje podnikatelka a dodává: Jsem ráda, že jsme firmu rozjeli právě tímto způsobem. Je to pro mě velká výzva, protože nesmím zklamat. Kdybych investovala vlastní peníze a nedařilo se mi, tak to sice bude mrzet, ale nějak se s tím vyrovnám. Takhle ale vím, že se musím snažit, aby se investorům jejich prostředky vrátily. Považuji to za obrovskou motivaci.
Skočila po hlavě do neznámé vody
O tom, že ji čekají bezesné noci a každý sebemenší úspěch bude po zásluze „odměněn“ řadou problémů, na začátku neměla ani tušení. Nejen, že se vrhla na podnikání v oboru, který pro ni byl úplně neznámým, ale navíc si otevřela firmu, která úředníkům nepasovala do žádné z dosavadních škatulek. A jak známo, české úřady jsou v některých ohledech zkostnatělé a novoty přijímají jen velmi neochotně. Její krmivo pro psy značky Health for dog je úplně jiné než to, které je běžně na trhu. Nevyrábí se z takzvaných vedlejších živočišných produktů, ale z kvalitních surovin splňujících nejpřísnější nároky a kvalitativně je na úrovni lidské stravy, ale se všemi prospěšnými hodnotami pro psa. Vybudování provozovny a splnění zákonných požadavků pro výrobu krmiv to byl ale zpočátku velký oříšek. Začali jsme na Státní veterinární správě a postupně absolvovali velké kolečko po mnoha dalších institucích. Někde mi nebyli schopni ani sdělit jejich požadavky a raději mě poslali o další dveře dál. Projekt byl pro ně příliš nestandardní. Například jsme bojovali s tím, jaké kontrole budeme podléhat. Vzhledem k tomu, že používáme suroviny, které jsou v kvalitě pro lidskou spotřebu, snažili jsme se, aby se na nás vztahovala stejná pravidla, jako pro jiné potravinářské provozy, to byl ale pro většinu institucí velký oříšek. Ve většině případů mě od mého plánu spíše odrazovali, než abych nacházela spojence, kteří se mi budou snažit cestu usnadnit,
líčí Petra Stoklasová.
Další problém projektu bylo vytvoření správně vyvážených receptur. Ačkoli si Petra sehnala a načetla řadu informací, zjistila, že ideálního složení krmné dávky bez pomoci odborníka nedocílí. Obrátila se proto na asi nejpovolanější osobu v Česku, doktorku Evu Štercovou z Fakulty veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. A měla obrovské štěstí. Paní doktorka byla z jejího nápadu nadšená a pustila se do návrhu několika receptur krmiva. To se pak testovalo na psech svých, svých známých i ve dvou útulcích, kterým po určitou dobu dodávali krmivo zdarma. A protože jde o směsi připravené z kvalitních surovin a v přísných hygienických podmínkách, ochutnávali jej všichni ti, kteří se na rozjezdu firmy Health for dog podíleli. S návrhem technologie a vůbec výběrem správných surovin jsme si skutečně vyhráli. Kladli jsme důraz na použití surovin v co možná nejvyšší kvalitě. Zde jsme se opravdu snažili nejít cestou snižování nákladů, ale použít suroviny, které odpovídají živinovým potřebám psů a zároveň jim chutnají. Ve správném výběru surovin nám pomáhaly průbežné laboratorní zkoušky a občas i vlastní testování. Byla to poměrně velká alchymie. Postupně jsme naše krmivo i jeho přípravu vyladili do ideální podoby a získali schválení od všech potřebných institucí,
vzpomíná Petra Stoklasová na to, co vyplňovalo celou druhou polovinu loňského roku.
K výrobě si pronajala prostory bývalé závodní kuchyně, které musela nechat zrekonstruovat a upravit pro své potřeby. Petra neměla zkušenost s provozem tohoto typu, ale protože její psí krmení vzniká v kuchyni, která odpovídá požadavkům na jiné potravinářské provozy, vložila důvěru do své provozní s mnohaletou praxí z nemocniční vývařovny. Na začátku se ale i v tomto ohledu musela poprat se svou neznalostí a také neochotou. Zjistila jsem, že v Česku není moc firem, kterým nadiktujete své požadavky a ony vám provoz sestaví na míru. Překvapilo mě to, že vlastně firmám nabízíte práci, za kterou jim zaplatíte, ale oni se na vás vykašlou. Nebo jsem na ně alespoň já neměla štěstí. Měla jsem pocit, že ze mě jako z mladé holky, která ani nevěděla, co je konvektomat, mají jen srandu. Někde se se mnou vůbec nezdržovali, jinde měli pocit, že ze mě kvůli nezkušenosti mohou jen vytáhnout peníze. Nakonec jsem měla velké štěstí a zaměstnala bývalou vedoucí provozu nemocniční vývařovny, která celý náš provoz uchopila a postavila. Mockrát jsem měla pocit, že po každém jednom úspěšném kroku vpřed zákonitě následuje deset vzad,
říká podnikatelka.
Nakonec se ostrý provoz rozjel až v tomto roce. V nabídce jsou zatím tři druhy krmiva ve třech různých baleních. Do budoucna firma plánuje rozšíření nabídky o další druhy krmiv a vývoj receptur, které budou vhodné i pro štěňata a starší psy.
Se zbožím za zákazníky až do parku
Žádné začátky podnikání nejsou jednoduché, ale nejtěžší chvíle má nadšená podnikatelka teprve před sebou. Přestože nemá žádnou přímou konkurenci, bude muset o přidané hodnotě svého zboží přesvědčit své potenciální zákazníky. Problém vidím hlavně v tom, že přicházíme s něčím úplně novým a budeme muset přesvědčit majitele psů, kteří v současné době věří doporučení svých veterinářů, jenž tvrdí, že granulovaná strava je ta nejlepší varianta pro jejich psa. Jako nejtěžší vidím skutečnost, přesvědčit pejskaře, že nabízíme velmi kvalitní alternativu granulovaného krmiva, která ale má obrovskou přidanou hodnotu. Doufám, že nám v přesvědčování pomůže poctivá práce na našich produktech, o které se nebojíme otevřeně mluvit a umožníme zákazníkovi nahlédnout, jak vypadá naše provozovna nebo jaké jsou skutečné výsledky provedených laboratorních analýz na našich produktech. Myslím si, že většina velkovýrobců krmiv si toto dovolit nemůže. Věříme také pozitivním ohlasům od našich prvních zákazníků,
říká Petra Stoklasová. Co se jí osvědčilo v tuto chvíli, to je přímé oslovování zákazníků v pejskařských lokalitách. (poznámka redakce: Tento rozhovor vznikl poté, co autor při venčení svého psa dostal od zástupkyně firmy letáček a ochutnávkovou porci.) Na osobní kontakt hodně dám. Není nic lepšího než si se zákazníkem popovídat a nabídnout mu ochutnávku ve chvíli, kdy je „zaměstnán“ svým psem. Zažili jsme už mnoho překvapených reakcí a jsem ráda, že i pozitivních zpětných vazeb,
dodává podnikatelka s tím, že se pochůzky po parcích například velmi dobře odráží v návštěvnosti webu.
Protože je ve světě byznysu nováček, nesází v otázce marketingu vše na jednu kartu a chce si postupně vyzkoušet nejrůznější formy propagace. Nehodlá hned na začátku investovat do jedné velké kampaně, když nemá jistotu, zda na její cílovou skupinu zabere. Místo toho si chce sama vyhodnotit, jak se osvědčí online reklama, PR články, rozhovory a tak dále.
Kde si naopak věří, to je kvalita finálních produktů vyráběných z vybraných surovin. Maso například získává od dodavatelů, kteří zásobují běžné restaurace a nejednou se setkala s usmívajícími se i nechápavými tvářemi, když řekla, že objednávku dělá kvůli psům. To se samozřejmě odráží i na ceně čerstvého krmiva. Petra Stoklasová ale věří, že si tato jedinečná psí strava najde svého zákazníka, který ocení její kvalitu. Je pravdou, že jsme profilovaní na lidi, kteří chtějí svým psím mazlíčkům dopřát to nejlepší a ocení kvalitu, která je ale doprovázena vyšší cenou. Naše vize ale není snižovat kvalitu produktů na úkor ceny. Chceme se profilovat hlavně kvalitou a vytvořit si menší, ale stálý okruh zákazníků. Věřím, že vzhledem k potenciálu, který Česká republika, jako pejskařský stát, nabízí, budeme nacházet stále více nadšenců, kteří chtějí své pejsky krmit zdravě,
přemýšlí začínající podnikatelka.
Start: Začněte podnikat s Podnikatel.cz
Být šéfem není jednoduché
Jak se její firma uchytí, o tom rozhodnou další měsíce, ale už teď zjistila, že podnikání není cesta růžovým sadem. A pokud ano, tak je nutné pamatovat na to, že růže mají trny. Ještě před rozjezdem firmy mě rozčilovaly řeči mých známých i mého společníka. Pochybovali o tom, zda manažersky obstojím, když nemám žádné valné zkušenosti s vedením a rozjezdem firmy. Mrzelo mě to, a o to víc jsem se snažila dokázat, že na to mám. Až v průběhu dalších měsíců jsem pochopila, jak je to náročné. Každý den řeším věci, se kterými se setkávám poprvé a někdy si nejsem jistá, jestli bylo mé rozhodnutí správné. Jako nejtěžší vidím práci s lidmi, ať už se subdodavateli nebo zaměstnanci. Zjistila jsem, že ne každý odvede svou práci dokonale. Měla jsem problémy s techniky, malíři a na počátku i smůlu na zaměstnance. Musela jsem odhodit plnou důvěru a začít výsledky práce pečlivě kontrolovat a většinu věcí udělat sama. Každopádně je to asi nejlepší škola života,
vypravuje Petra Stoklasová.
Svět byznysu Petru v mnohém překvapil. Soudí, že vysoká škola je fajn, ale nabízí především teoretické vědomosti. Nejvíc si váží toho, že se při studiu naučila vyhledávat a používat zdroje a získala všeobecný přehled. Přiznává, že při sestavování byznys plánu zapomněla na všechny vzorce rentability a poučky, které kdy slyšela a řídila se selským rozumem. Velkou výhodu má v tom, že se orientuje v daňové a účetní problematice, což je pro mnohé lidi důvod, proč s podnikáním ani nezačnou. Firma je hodně časově náročná. Někdy si ani nestíhám uvědomovat, kolik času mi bere. Jsem ale přesvědčená, že to, co děláme, má smysl. Pracujeme na konkrétním cíli a baví nás to natolik, že to velké sousto zvládneme. Věřím, že se prosadíme,
zakončuje Petra Stoklasová.