Zákoník práce v současné době práci z domova vůbec neřeší. Takzvaný home office lze vykonávat v souladu s ustanovením zákoníku práce o práci mimo pravidelné pracoviště zaměstnavatele. V situaci, kdy řada zaměstnanců práci z domova již vykonává, ať už trvale nebo dočasně v rámci koronavirových opatření, je tato úprava přinejmenším nedostatečná.
Co se dozvíte v článku
Práce mimo pracoviště zaměstnavatele
Nemusí se jednat jen o práci z domova. Pracovat mimo pracoviště zaměstnavatele je možné z jakéhokoliv místa, například u zákazníka apod. V § 317 zákoníku práce se píše, že na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, se vztahuje tento zákon s tím, že
- a) se na něj nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
- b) při jiných důležitých osobních překážkách v práci mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak nebo jde-li o náhradu mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě (zde se náhrada mzdy nebo platu poskytuje podle rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit – takzvaný fiktivní harmonogram směn),
- c) mu nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.
Pracovní doba zaměstnanců pracujících z domova
Jak uvádí zákon, zaměstnanec si práci mimo pracoviště zaměstnavatele sám rozvrhuje (nevztahuje se na něj úprava rozvržení pracovní doby). Doporučuje se však dohodnout (ideálně písemně), v jakém rozmezí si může pracovní dobu sám rozvrhovat. Jde o to, aby zaměstnanec záměrně nepracoval například o víkendech nebo v noční době s nárokem na příplatky. V dohodě je vhodné sjednat pevné denní časové úseky, kdy zaměstnanec bude zaměstnavateli k dispozici, například i z důvodu možnosti poskytování stravenkového paušálu (odpracovaná směna pro možnost osvobození na straně zaměstnance, odpracování alespoň tří hodin pro daňovou uznatelnost příspěvku na straně zaměstnavatele).
Možnost nařídit práci z domova
Již v měsíci únoru 2021 byl vládě předložen návrh zákona. Vláda však vyslovila nesouhlasné stanovisko. Zde se píše, že navržená právní úprava není komplexní a vyvolává řadu otázek a nejasností, na které nelze ani výkladem najít odpověď. Takto významná změna zákoníku práce by měla projít řádným meziresortním připomínkovým řízením a měla by na ní panovat shoda sociálních partnerů, tedy zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců.
Zřejmě nejdiskutovanějším bodem zmíněného návrhu zákona byla možnost sjednání práce z domova, její nařízení či vyhovění žádosti zaměstnance o úpravu místa pracoviště. Návrh zákona kalkuloval se všemi možnostmi.
- Dohoda o výkonu práce mimo pravidelné pracoviště uzavřená mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zde by byla možnost takovou dohodu vypovědět se 14denní výpovědní dobou, eventuálně do 48 hodin v případě, kdy zaměstnanec opakovaně nebo zvlášť hrubým způsobem poruší své povinnosti.
- Nařízení práce z domova zaměstnavatelem na nezbytně dlouhou dobu, pokud je to nutné z vážných provozních důvodů nebo v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů či živelní události. Eventuálně pro opatření nařízená orgánem veřejné moci. V uvedených případech není možné vykonávat práci na pracovišti. V rámci ochrany zaměstnance by zaměstnavatel povinně informoval o důvodech pro nařízení výkonu práce mimo pracoviště.
- Na základě žádosti zaměstnance, jestliže jde o druh práce, který může být vykonáván mimo pracoviště. Zaměstnavatel by měl takové žádosti vyhovět alespoň v rozsahu poloviny týdenní pracovní doby. Povinnost zaměstnavatele vyhovět žádosti však není absolutní. Zaměstnavatel by mohl tuto žádost odmítnout z vážných provozních důvodů nebo z důvodu faktické nemožnosti výkonu práce mimo pracoviště.
Právo zaměstnance na vypnutí
Návrh zákona mimo jiné upravuje pracovní dobu zaměstnance pracujícího z domova tak, že jasně vymezuje dobu práce a odpočinku, respektive odděluje život pracovní a soukromý. Což může být právě při výkonu práce z domova komplikované. Zvažuje se proto zavedení takzvaného práva „být offline“. Zaměstnanec si v rámci home office rozvrhuje práci sám, pokud se vzájemně nedohodnou na pracovní době. Avšak zaměstnavatel by dle návrhu zákona nemohl požadovat práci zaměstnance v noční době (tedy v době mezi 20:00 a 6:00 hodinou), o sobotách, nedělích a po dobu svátků.
Na změny si ještě počkáme
Především v době, kdy jsou podporovány flexibilnější formy práce, by měla být zákoníkem práce stanovena jasná pravidla. Zdaleka nejde jen o možnost nařízení či právo zaměstnance na práci z domova. Vyřešena by měla být i odpovědnost za škodu a úhrada zvýšených nákladů zaměstnance v jeho domácnosti, které přímo souvisí s výkonem práce mimo pracoviště. Ve zmíněném návrhu novely zákona se pro administrativní zjednodušení kalkulovalo se sjednáním paušální částky, přičemž tato možnost je již v současnosti využívána. Nicméně je zřejmé, že se ani popisovaný návrh novely zákoníku práce své účinnosti nedočká. Úprava home office bude úkolem pro novou vládu.
ČLÁNKY DO MAILU