Ve hře je nový zaměstnanecký benefit. Předdůchod

Zajímavou aktuálně zvažovanou právní úpravou je zavedení „předdůchodů“. Jedná se o předčasné důchody pro lidi s namáhavými profesemi. Na konkrétní podobě předdůchodů se prozatím pracuje. Zjevně jde o reakci na neustálé prodlužování věku potřebného pro odchod do důchodu. Každému musí být jasné, že zaměstnanci ve fyzicky náročných profesích nebudu schopni pracovat téměř do sedmdesáti. Čtěte také: Říkají jí Malá důchodová reforma. Ovšem s velkými změnami

Za předdůchody bojují odbory

Pracovníci určitých profesí by odcházeli do důchodu o jeden až pět let dříve, než stanovuje zákon. Zaměstnavatel by jim spořil na zvláštní účet u penzijního fondu částku ve výši dvou až tří procent mzdy (nad rámec mzdy). Z této částky by se předdůchody i vyplácely.

Nutno podotknout, že původcem myšlenky zavedení předdůchodů v rámci penzijního připojištění se státním příspěvkem byly odbory. Jsme rádi, že při jednání RHSD (Rada hospodářské a sociální dohody) se podařilo dosáhnout shody obou sociálních partnerů o potřebě jejich zavedení, a že předseda vlády Petr Nečas a ministr práce sociálních věcí Jaromír Drábek jejich zavedení přislíbili, uvedl pro server Podnikatel.cz Vít Samek, vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Odbory jsou také účastníkem jednání Pracovní skupiny RHSD pro důchodovou reformu, na jejíž půdě se toto řešení aktuálně připravuje. Věcné řešení má být předloženo do poloviny září v podobě pracovního návrhu paragrafovaného znění novely zákona o doplňkovém penzijním spoření. Předdůchody by pak měly být realizovány novelou uvedeného zákona, která by nabyla účinnosti rovněž k 1. lednu 2013.

Důchodová kalkulačka

Spočítejte si, kdy půjdete podle malé důchodové reformy do důchodu, včetně možnosti odchodu do předčasného důchodu v rámci důchodového systému.

Kdo bude mít nárok na předdůchod?

O které zaměstnance se bude jednat, mělo podle prvotních návrhů záležet na rozhodnutí zaměstnavatele. Původně měl sám určit jednotlivé profese kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem. Aktuální situace je jiná. Okruh profesí nebude záviset na vůli zaměstnavatele, ale s ohledem na požadavky ministerstva financí, by jasně vyplýval přímo ze zákona. Půjde o zaměstnání zařazená na základě příslušných hygienických předpisů do III. a IV. kategorie rizika. Jinými slovy, tento výjimečný institut se bude potenciálně týkat cca 350 až 400 000 zaměs­tnanců. Umožní jim s využitím vyšších daňově účinných příspěvků zaměstnavatelů, popř. všech dalších úspor zaměstnanců získaných v doplňkovém penzijním spoření (včetně příspěvků odvedených v rámci penzijního připojištění se státním příspěvkem) vyplácet po dobu 1 až 5 roků před dosažením zákonem stanoveného důchodového věku předčasný starobní důchod, uvádí Vít Samek za ČMKOS. Čtěte také: Už žádné flákání, když budete na pracáku. Pracovat bude každý

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Zaměstnanci pracující v namáhavých profesích se tím mohou vyhnout nedostatečnému sociálnímu zabezpečení v době, kdy jsou zpravidla vyloučeni z trhu práce. Samozřejmě také sankcím, v podobě trvale kráceného důchodu, čerpáním předčasného starobního důchodu vypláceného z průběžného důchodového systému.

Musí jít o rizikovou práci, profese nerozhoduje

Zajímalo nás, které konkrétní profese jsou řazeny mezi III. a IV. kategorie rizika. Odpověď není jednoznačná. Podle vyjádření Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně se při zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Hodnocenými faktory jsou hluk, vibrace, prach, chemické látky, fyzická zátěž, pracovní poloha, zátěž chladem, zátěž teplem, práce s biolog. činiteli a také psychická zátěž (pro psychickou zátěž se např.do kat. třetí zařazují práce vykonávané pouze v nočních směnách).

O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Návrh předkládá zaměstnavatel. Laicky řečeno nezáleží na tom, jakou profesi člověk vykonává, ale za jakých podmínek. Nehodnotí se tedy profese, ale práce. Je ale pochopitelné, že u některých profesí je větší pravděpodobnost zařazení prací do kategorie III. a IV. (tzv.rizikové) než u jiných, vysvětluje vedoucí odboru hygieny Miroslav Doležal. Dodává, že například v riziku hluku pracují často stolaři a dělníci v dalších odvětvích průmyslu, zpracovávajícího dřevo. Hlukem a prachem jsou exponováni častěji pracovníci textilního průmyslu. Ve strojírenském průmyslu se častěji vyskytuje riziko svářečských dýmů, jako specifického druhu prašnosti, dále hlučnosti a chemických látek. Pracovníci některých zdravotnických profesí jsou zařazeni v riziku biologických činitelů (infekční oddělení, patologie, mikrobiologické laboratoře). V hlubinných dolech je zase typické riziko prachu, hluku a nepříznivých mikroklimatických podmínek. Ale do rizikové kategorie může být zařazena i práce některých zaměstnanců jakéhokoliv podniku a naopak ne každý zaměstnanec ve stolárně, nemocnici nebo v dole vykonává rizikovou práci, podotýká Miroslav Doležal. Čtěte také: Snížení paušálů nebo limitu pro DPH. Příležitost pro účetní a poradce

Když příspěvek zaměstnavatelů, tak s daňovým zvýhodněním

Pokud budou předdůchody zavedeny, pravděpodobně se systém rozběhne postupně. Ne všichni zaměstnavatelé si jej budou ihned moci dovolit. Na druhé straně se s ohledem na daňové zvýhodnění příspěvků odváděných na tyto předdůchody jistě stane zajímavým zaměstnaneckým benefitem umožňujícím zvyšovat konkurenceschopnost zaměstnavatele, tak jak se ukazuje i dnes při využívání současných možností poskytování příspěvků zaměstnavateli na penzijní připojištění se státním příspěvkem, míní Vít Samek. Dodává, že odbory by uvítaly jakékoliv jiné výhodnější řešení. Zejména v rámci průběžně financovaného solidárního důchodového pojištění. Je ale zřejmé, že takové řešení v současné době není reálně dosažitelné. Čtěte také: Zápočťák i u dohod. Nový zákoník práce přinese vrásky účetním

K předdůchodům se vyjádřil i předseda představenstva Hospodářské komory hlavního města Prahy, Martin Dvořák: Myslím si, že odpovědnost za důchody by měl mít z valné většiny stát, respektive také ten, kdo si spoří a připravuje se na důchod. Vtahovat do toho třetí stranu není ideální, ale neříkám, že je to špatné. Doplňuje, že když se řekne A, musí se říct i B. Znamená to, že v okamžiku, kdy by měl zaměstnavatel přispívat dobrovolně, je otázka, co by to pro něj znamenalo. Jaké by to mělo dopady do určitého daňového zvýhodnění. Správná motivace by tedy měla být v možnosti daňového zvýhodnění.