Jednou z možností, o které se hovoří, je, že by OSVČ už neplatily zdravotní a sociální pojištění z polovičního vyměřovací základu, ale z celého. Server Podnikatel.cz připravil shrnutí, jak se měnilo zdanění OSVČ od vzniku České republiky.
Co se dozvíte v článku
Jak vypadá zdanění OSVČ v současnosti
OSVČ hrají v tuzemské ekonomice dlouhodobě významnou roli. Aktuálně v tuzemsku působí více než 1,1 milionu OSVČ, přičemž podnikání jako hlavní činnost má 650 tisíc z nich. Nyní pro OSVČ platí 15% sazba daně z příjmů, přičemž základem daně jsou příjmy snížené o výdaje. Místo reálných výdajů lze využít tzv. výdajové paušály:
| Výše paušálu | Typ činnosti | Maximální limit |
| 30% paušální výdaj | Pronájem majetku zařazeného v obchodním majetku | 600 000 Kč |
| 40% paušální výdaj | Jiné podnikání | 800 000 Kč |
| 60% paušální výdaj | Podnikání na základě živnostenského oprávnění | 1 200 000 Kč |
| 80% paušální výdaj | Činnosti zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy z řemeslné živnosti | 1 600 000 Kč |
Základ daně pak OSVČ mohou snížit odčitatelnými položkami. Samotnou daň pak snižuje základní sleva na dani ve výši 30 840 Kč, případně další slevy a daňové zvýhodnění na dítě.
OSVČ rovněž musí platit zdravotní a sociální pojištění. Zdravotní pojištění činí 13,5 % a sociální 29,2 %. Platí se z 50 % vyměřovacího základu (příjmy – výdaje). V obou případech musí OSVČ hradit minimální zálohy. U zdravotního pojištění jsou letos ve výši 2722 Kč, u sociálního pro OSVČ hlavní 2944 Kč a pro vedlejší výdělečnou činnost 1178 Kč.
Od roku 2021 lze využít paušální daň
Od roku 2021 navíc mohou OSVČ, které splňují podmínky, vstoupit do paušálního režimu a vyřešit tak své daňové povinnosti jednou platbou měsíčně. Zároveň OSVČ pak nemusí podávat daňové přiznání a přehledy pro zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení.
Paušální daň se v roce 2023 platí ve třech různých pásmech na základě předchozích příjmů a výdajového paušálu, do kterého OSVČ spadá. V prvním pásmu se platí 6208 Kč (minimální částka zdravotního pojistného, 1,15násobek minima sociálního pojistného a daň ve výši 100 Kč). V druhém pásmu OSVČ hradí 16 000 Kč a v třetím 26 000 Kč.
Přečtěte si také:
Velký manuál k paušální dani: Kolik činí, jaké jsou podmínky a dokdy se přihlásit?
Odvody OSVČ se možná zvýší
Stávající nastavení odvodů OSVČ se však možná brzy změní. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvedl, že vláda zvažuje, že by se odvody OSVČ zvýšily. Konkrétní plán nicméně Stanjura zatím nepředstavil.
Až do roku 2008 platily OSVČ progresivní daň
Od vzniku České republiky v roce 1993 prošlo zdanění OSVČ řadou změn. V roce 1993 platily pouze tři výdajové paušály (50, 30 a 20 %) a daň byla klouzavě progresivní. Sazby vypadaly následovně:
| Základ pro výpočet daně (od v Kč) | Základ pro výpočet daně (do v Kč) | Daň z příjmů FO… | …ze základu daně přesahujícího (V Kč) |
|---|---|---|---|
| 0 | 60 000 | 15 % | 0 |
| 60 000 | 120 000 | 9000 Kč + 20 % | 60 000 |
| 120 000 | 180 000 | 21 000 Kč + 25 % | 120 000 |
| 180 000 | 540 000 | 36 000 Kč + 32 % | 180 000 |
| 540 000 | 1 080 000 | 151 200 Kč + 40 % | 540 000 |
| 1 080 000 | nekonečno | 367 200 Kč + 47 % | 1 080 000 |
V prvopočátcích se slevy na dani uplatňovaly pouze na zdravotně postižené zaměstnance (roční sleva na dani na poplatníka se zavedla až v roce 2006) a snižování daňové povinnosti probíhalo především skrze nezdanitelné části a snížení základu daně. Základní nezdanitelná část na poplatníka činila 20 400 Kč, 9000 Kč ročně si OSVČ mohly odečíst za dítě a 12 000 Kč ročně za manželku (manžela), pokud neměl/a vlastní příjmy přesahující 20 400 Kč. Částeční invalidé si mohli snížit základ daně o 6000 Kč a lidé plně invalidní o 12 000 Kč.
Dříve OSVČ platily pojistné z 0,35násobku vyměřovacího základu
Zároveň v té době ale platilo, že zaplacená sociální a zdravotní pojištění byla daňově uznatelná jako výdaj. Minimální záloha na zdravotní pojištění mezi lety 1993 a 1995 činila 297 Kč měsíčně (sazba byla 13,5 %). U sociálního pojištění byla sazba 36 % (v letech 1994–95 se snížila na 30,2 a následně pak až do roku 2008 na 29,6 %), ale nebylo původně stanoveno minimální pojistné. Vyměřovací základ pro zdravotní i sociální pojištění se do roku 2003 násobil koeficientem 0,35, od té doby až do současnosti pak činí 0,5.
V roce 2004 došlo k zavedení institutu minimálního základu daně, který platil až do konce roku 2007. Další parametry se sice během let také měnily, ale takto nastavený systém zdanění OSVČ vydržel až do velké reformy veřejných financí v roce 2008. Tehdy se zavedla jedna sazba daně 15 %, zrušila se daňová započitatelnost sociálního a zdravotního pojištění, zvýšily se slevy na dani a vytvořil se koncept, který s určitými změnami vydržel až do současnosti.
Mělo by se zvýšit zdanění OSVČ?
Výdajové paušály také prošly řadou změn
Co se týče výdajových paušálů, až do roku 2005 mohli zemědělci využívat 50% paušál, lidé živící se autorskými honoráři 30% paušál a živnostníci, notáři, daňoví poradci, lékaři, umělci, sportovci, znalci, tlumočníci apod. pak 25% paušál. Podnikatelé působící v pronájmu mohli uplatnit paušál ve výši 20 %. V půlce roku 2005 však vláda pod vedením Jiřího Paroubka (ČSSD) podala návrh novely zákona o daních z příjmů, která mimo jiné počítala se zvýšením těchto paušálů. Původní návrh ministerstva financí, kterému šéfoval Bohuslav Sobotka (ČSSD), sice počítal s jednotným paušálem 50 % (20 % u některého typu nemovitostí), ale sám Sobotka již při prvním čtení zákona avizoval, že je ochoten v tomto ohledu jednat o větší diferenciaci paušálů podle jednotlivých profesí.
Rozpočtový výbor, jehož členem byl mimo jiné pozdější ministr financí Miroslav Kalousek, poté přišel s pozměňovacími návrhy na větší diferenciaci paušálů. Pro zemědělce navrhl paušál 80 %, pro řemeslné živnosti 60 %, pro neřemeslné živnosti 50 %, pro autory, notáře a další svobodná povolání 40 % a pro příjmy z pronájmu paušál 30 %.
Tato struktura paušálů byla posléze i přijata a schválena, a to i opoziční ODS. Ta sice v Poslanecké sněmovně navrhovala sazby paušálů ve výši 65 % a 50 %, avšak tyto pozměňovací návrhy nebyly přijaty. Přesto ODS novelu zákona o daních z příjmů podpořila.
Paušály v této podobě vydržely až do roku 2009, kdy jejich zvýšení odhlasovala Poslanecká sněmovna navzdory odporu úřednického ministra financí Eduarda Janoty. Zákon ale nakonec prošel a díky němu si řemeslné živnosti mohly odečíst 80 % výdajů jako zemědělci, neřemeslné živnosti a autoři, lékaři a svobodná povolání 60 %. U příjmů z pronájmu zůstal paušál na 30 %. Takto strukturované paušály však platily pouze pro zdaňovací období roku 2009. Od roku 2010 totiž klesly paušály podnikatelům působícím podle zvláštních předpisů, autorům a svobodným povoláním zpátky na 40 %.
Ze zastropováním přišla jako první vláda ODS
K roce 2013 za vlády Petra Nečase (ODS) a ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) pak došlo k prvnímu zastropování výdajových paušálů. Mezní příjem, ze kterého se zastropování počítalo, činil 2 miliony Kč. Zastropování se však týkalo jen dvou paušálů, 40%, tedy příjmů z jiného podnikání než ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a než z živnostenského podnikání, a 30% paušálu z příjmů z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku. Kromě zastropování výdajových paušálů schválila Nečasova vláda rovněž odnětí možnosti pro OSVČ s paušály využít slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě.
Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) pak od roku 2015 stanovila limit i pro zbylé dva paušály a v roce 2017 pak zastropování snížila na 1 milion Kč mezního příjmu. Zároveň s tím se ovšem OSVČ s paušály vrátila možnost využití daňového zvýhodnění na dítě a slevy na manželku (manžela). V roce 2019 se zastropování vrátilo na 2 miliony korun, přičemž možnost využít zvýhodnění či slevu na manžela/manželku zůstala. A takto vypadají výdajové paušály až do současnosti.
ČLÁNKY DO MAILU