Povodně, které Česko postihly v květnu a v červnu, způsobily nemalé škody firmám i soukromým osobám. Mnozí podnikatelé zvažují příspěvek na odstranění ničivých následků povodní, jiní už dokonce přispěli. Ne všechny dary ale mohou být uplatněny do daňově uznatelných výdajů. O daňových úlevách pro samotné poplatníky, jimž se velká voda nevyhnula, informovalo i Ministerstvo financí.
Nepeněžní plnění, tj. věcný dar nebo služba je daňovým výdajem poplatníka
Pokud poplatník poskytl pomoc na odstraňování následků povodní formou nepeněžitého plnění, může související výdaje považovat za daňově uznatelné podle § 24 odst. 2 písm. zp zákona o daních z příjmů. Nerozhoduje přitom, zda šlo o hmotný dar (např. vysoušeče, potraviny), nebo jiné plnění (zapůjčení nákladního automobilu s řidičem, poskytnutí ubytování v ubytovně či hotelu atd.). Příjemcem daru může být fyzická i právnická osoba. Čtěte více: Daňově uplatnitelné dary a jejich rozlišení od skryté reklamy
Důležitá je skutečnost, že poskytnutí nepeněžitých darů obecně podléhá dani z přidané hodnoty. Pokud je z obchodního majetku plátce DPH poskytován věcný dar na charitativní účely, např. na zmírnění následků povodní, potom je jeho poskytnutí zdanitelným plněním a musí být odvedena daň na výstupu. Vyplývá to z ustanovení § 13 odst. 4 písm. a zákona o dani z přidané hodnoty,
vysvětluje Jan Molín, daňový poradce a analytik společnosti Mivo. Dodává, že předmětem daně je poskytnutí majetku, jen pokud byl při pořízení tohoto majetku (nebo jeho části) uplatněn nárok na odpočet (nebo byl-li majetek pořízen vlastní činností, byl uplatněn odpočet u plnění použitých k vytvoření tohoto majetku). Základem daně bude v případě věcného daru cena obvyklá ke dni uskutečnění plnění, případně výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží (§ 36 odst. 6) a dokladem doklad o použití (§ 29).
Peněžní dary nejsou daňově uznatelné. Snižují základ daně
Naopak při poskytnutí peněžních darů je nutné postupovat v souladu s § 15 odst. 1 (fyzické osoby) a § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů (právnické osoby). Znamená to, že poplatníci využijí finanční dar jako položku snižující základ daně ve svém daňovém přiznání. To by ostatně šlo i při poskytnutí nepeněžního daru. Ovšem zvláštní úprava pro nepeněžní dary k odstraňování následků živelních pohrom a jejich plné zahrnutí do nákladů je pro poplatníky bezesporu výhodnější. Čtěte více: Podnikatelské dary postiženým povodní snižují základ daně
Maximální částka, o kterou je možné snížit základ daně, činí u fyzických osob 10 % základu daně a v případě právnických osob až 5 % ze základu daně sníženého o odčitatelné položky podle § 34.
Pomoc zaměstnavatele formou půjčky
Zaměstnavatel může poskytnout svým povodní postiženým zaměstnancům bezúročnou nebo nízkoúročenou půjčku. Na straně zaměstnance je úrokové zvýhodnění plynoucí z této půjčky osvobozeno až do výše 200 tisíc korun, pokud jde o půjčku na překlenutí tíživé životní situace. Při půjčce na bytové potřeby až do výše 1 milionu korun. Čtěte více: Dary fyzických osob v daňovém přiznání
Daňové úlevy pro povodní postižené poplatníky
Obdobně jako v letech 2002 a 2009 zaujalo vstřícný postoj vůči postiženým poplatníkům i Ministerstvo financí. Vydalo sdělení, jímž informuje o možnosti využití dalších daňových úlev, jako je například odložení termínu pro podání daňového přiznání, odložení plateb, snížení sankcí vyměřených za nesplnění povinnosti v důsledku povodní apod. Je však důležité neprodleně oznámit místně příslušnému finančnímu úřadu, v jaké situaci se poplatník nachází. Z procesního hlediska doporučujeme sepsání protokolu o ústním jednání, ze kterého bude patrné, že byl finanční úřad se situací seznámen a jaká dohoda byla uzavřena ohledně dalšího postupu při plnění daňových povinností,
doporučují v pravidelně vydávaných Finančních aktualitách daňoví odborníci ze společnosti KPMG.
Česká daňová správa ve svém sdělení informuje, že:
- správci daně budou postupovat vstřícně a ve vzájemné součinnosti s povodněmi či záplavami postiženými fyzickými a právnickými osobami,
- předpokladem k takovému postupu je neprodlené oznámení o postižení povodní nebo záplavou místně příslušnému finančnímu úřadu,
- postižení povodněmi či záplavami mohou požádat svého správce daně o prodloužení lhůty k podání daňového přiznání,
- v případě pozdního podání daňového přiznání správce daně přihlédne k vzniklým a oznámeným okolnostem a upustí od zvýšení daně za pozdní podání přiznání,
- v případě hrozícího prodlení s placením daní a záloh na daň, je možné podat žádost správci daně o posečkání s placením daně z příjmů nebo o její zaplacení ve splátkách. Správce daně může zálohy na daň na žádost stanovit jinak, popřípadě zcela od nich upustit,
- povodněmi či záplavami postižené fyzické a právnické osoby budou osvobozeny od správních poplatků souvisejících s úkony v daňovém řízení,
- poskytnuté dary, o které je možné snížit základ daně, lze poskytnout povodněmi či záplavami postiženým osobám prostřednictvím pořadatelů veřejných sbírek,
- finanční a jiné dary poskytované v souvislosti s postižením povodněmi jsou osvobozeny od daně darovací. (Jde o úplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely a bezúplatnému nabytí majetku z veřejných sbírek),
- případné sankce plynoucí z neplnění placení daní budou povodněmi či záplavami postiženým osobám prominuty dle pokynu D-330,
- Ministerstvo financí může na žádost povodněmi či záplavami postižené osoby zcela nebo částečně prominout daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí při řešení důsledků živelních pohrom a jiných mimořádných hromadných událostí z důvodu odstranění tvrdosti,
- obec při řešení důsledků živelních pohrom může zcela nebo částečně osvobodit od daně z nemovitostí na svém území obecně závaznou vyhláškou nemovitosti dotčené živelnou pohromou, a to nejdéle na dobu 5 let, přičemž toto osvobození lze stanovit také za již uplynulé zdaňovací období. Obecně závazná vyhláška, kterou obec osvobození stanoví, musí být vydána tak, aby nabyla účinnosti do 31. 3. roku následujícího po zdaňovacím období, v němž k živelní pohromě došlo. Pokud poplatník uplatňuje nárok na uvedené osvobození za již uplynulé zdaňovací období, případně na aktuální zdaňovací období, avšak po termínu pro podání daňového přiznání, uplatní nárok na osvobození v dodatečném daňovém přiznání,
- částka daru formou dárcovské SMS (DMS) nepodléhá DPH,
- informace pro poplatníky daně silniční – vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice, jsou předmětem daně bez ohledu na to, zda jsou nebo mohou být skutečně používána k podnikání. Aby nebyla předmětem daně silniční, musí být vyřazena z registru silničních vozidel.
ČLÁNKY DO MAILU