Pochopil konečně stát, že nemůže aktivní osoby za jejich snahy a ekonomické aktivity trestat vysokými odvody a značnou administrativou? Všechny OSVČ pocítí úlevu už při vyplňování daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2008, kdy ve formuláři přiznání nenajdou kolonku minimálního základu daně, a tak zaplatí daň jen z toho, kolik opravdu vydělaly. Dalším krokem je změna Zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, podle které se mění posuzování hlavní a vedlejší samostatné činnosti. Od roku 2009 nemusí OSVČ pro prokázání vedlejší činnosti dokládat výši příjmů ze zaměstnání.
Krok dopředu nebo zpět?
Připomeňme si jen, že se pouze vracíme k původním standardům. Novinky pro rok 2009 nejsou žádné převratné změny v rámci jakékoli reformy.
Pro připomenutí postačí jen malé ohlédnutí do éry Špidlovy vlády, která se rozhodla lidi, kteří podnikají, pořádně podusit. Byl zaveden, pro mnohé likvidační, minimální základ daně, s jediným argumentem: Proč podnikatel, který nevydělává, dál podniká? A když podniká, tak má i na to, zaplatit daň. Nesporně byli i podnikatelé, pro které toto platilo, ale také to zasáhlo mnoho drobných podnikatelů, kteří sotva uživili sebe a svou rodinu, od státu nic nežádali, ale neměli už na to platit státu víc. Sítem pro podnikatele, kteří si chtěli jen trochu přivydělat k výplatě, bylo zavedení minimální zálohy na důchodové pojištění i z vedlejší činnosti. Čtěte více: Daníme příjmy za rok 2008: konečně bez minimálního základu
Důchodové pojištění a podnikání zaměstnanců jako vedlejší činnost
Od ledna 2009 se mění důvody pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Podle § 9 zákona o důchodovém pojištění se samostatná výdělečná činnost považuje za vedlejší činnost, jestliže OSVČ v kalendářním roce vykonává zaměstnání. Přičemž zaměstnáním je výkon činnosti, která zakládá účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Více čtěte o vedlejší samostatné výdělečné činnosti v Zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, § 9 odst. 6.
Dosud, tj. do 31.12.2008, byla pro posouzení hlavní a vedlejší činnosti zaměstnané OSVČ rozhodující výše příjmů v zaměstnání. Za OSVČ vykonávající vedlejší činnost se považovala osoba, jejíž příjem ze zaměstnání činil v kalendářním roce alespoň dvanáctinásobek minimální mzdy, tj. v současnosti 96 000 Kč. Čtěte více: Počítáme náhradu mzdy při pracovní neschopnosti krok za krokem
Změna platí od roku 2009, zaměstnaní podnikatelé budou muset ještě letos naposledy požádat ve mzdové účtárně svého zaměstnavatele o Potvrzení o době trvání a výši příjmů ze zaměstnání, které předloží příslušné správě sociálního zabezpečení. Od roku 2009 již podnikatelé nebudou muset dokazovat výši příjmů, postačí doložit, že byli ve zmíněném roce zaměstnáni. Čtěte více: 1600 korun – nový výše zálohy zdravotního pojištění pro OSVČ
Včasné oznámení se projeví na zálohách
Jestliže chce být OSVČ od 1.1.2009 považována za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost z důvodu zaměstnání, musí to oznámit Okresní či Pražské správě sociálního zabezpečení, a to nejpozději s Přehledem o příjmech a výdajích za rok 2009, což je až po podání daňového přiznání za rok 2009, tedy v roce 2010. Samostatná výdělečná činnost bude pak i pro účely placení záloh považována za vedlejší činnost, a to zpětně. Čtěte více: Novinky v Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ
Včasné oznámení o souběhu podnikání a výkonu zaměstnání se vyplatí. Vyhnete se vysokým zálohám na pojistném. Česká správa sociálního zabezpečení totiž bude automaticky nahlížet na všechny OSVČ pro účely placení záloh na důchodové pojištění v roce 2009 jako na OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, a to do doby, než obdrží zmíněné oznámení o výkonu zaměstnání.
Může se tedy stát, že budou podnikateli vyměřeny zálohy na pojistné na rok 2009, jako by měl podnikání za svou hlavní činnost, i když je souběžně s podnikáním zaměstnán. Správa sociálního zabezpečení bude totiž čekat na potvrzení o zaměstnání. Obdobně to bylo i v roce 2004 se zavedením povinnosti podávat Potvrzení o době trvání a výši příjmů ze zaměstnání, kdy někteří podnikatelé, kvůli neinformovanosti, museli zaplatit vyšší zálohy na pojistné.
Máte pocit, že stát podnikání jako vedlejší činnost podporuje?
Vedlejší činnost OSVČ a účast na důchodovém a nemocenském pojištění
Na důchodovém pojištění je účastna OSVČ, která vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a její příjem z této vedlejší samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů dosáhl rozhodné částky. Rozhodná částka pro rok 2009 bude 56 532 Kč. OSVČ vykonávající vedlejší činnost je také v kalendářním roce účastna důchodového pojištění, pokud se k účasti na důchodovém pojištění dobrovolně přihlásila. Z uvedeného vyplývá, že při podnikání jako vedlejší činnosti, si může člověk v roce 2009 vydělat až 4712 Kč měsíčně a nemusí platit důchodové pojištění. Čtěte více: Víte na co platíte sociální pojištění? Na důchod
Pro OSVČ, které vykonávají vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, bude minimální záloha na pojistné, po podání Přehledu za rok 2008, 688 Kč. Podnikatel je povinen platit zálohy, pokud se přihlásí k účasti na pojištění na rok 2009 nebo dosáhl v roce 2008 příjmů po odpočtu výdajů alespoň 51 744 Kč.
Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného bude činit 50 % z rozdílu příjmů a výdajů připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc podle Přehledu za rok 2008. Pro OSVČ vykonávající vedlejší činnost bude minimální vyměřovací základ 2356 Kč.
Účast na nemocenském pojištění je pro všechny OSVČ dobrovolná. Minimální pojistné nemocenského pojištění v roce 2009 bude 56 Kč měsíčně u OSVČ bez ohledu na to, zda je samostatná výdělečná činnost hlavní či vedlejší. Pro odvod pojistného na nemocenské pojištění platí od ledna 2009 nové číslo bankovního účtu. Rovněž se mění i variabilní symbol, kterým bude rodné číslo OSVČ. Čtěte více: OSVČ 2009: změny hlavně v sociálním zabezpečení
Nezapomeňte také na změnu povinností vůči ČSSZ.
Zdravotní pojištění a vedlejší činnost OSVČ
Zdravotní pojištění je do jisté míry k OSVČ přívětivější. Podnikatel, který je zaměstnán a své podnikání má jako vedlejší činnost, platí pojistné na zdravotní pojištění z vyměřovacího základu, který je určen z rozdílu příjmů a výdajů z podnikání. Nemusí přemýšlet, kdy už musí platit zálohy a v jaké výši. OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost nemá stanovené minimální zálohy na pojistné. Čtěte více: Počítáme daně a vyplňujeme přehledy pro pojišťovny
Daň z příjmů a vedlejší činnost
Z hlediska daně z příjmů u osob, které zároveň podnikají a jsou zaměstnané, je nutné připomenout, že nemohou žádat svého zaměstnavatele o vyúčtování záloh na daň z příjmů. OSVČ požádá o Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a vyplňuje si sama nebo s pomocí daňového poradce daňové přiznání. Čtěte více: Daň z příjmů 2009: Mnoho povyku pro nic
ČLÁNKY DO MAILU