Věda a výzkum vévodí v Praze a v Jihomoravském kraji. Tyto oblasti mají totiž největší podíl zaměstnaných ve vědě a výzkumu. Není to překvapivá informace, v těchto místech se nachází mnoho vysokýych škol a různých výzkumných a vývojových organizací. Naopak nejhůře jsou zastoupeny ve vědě a výzkumu Karlovarský a Ústecký kraj. Vyplývá to z analýzy regionálních rozdílů, kterou uveřejnil Český statistický úřad.
Výsledky statistického zkoumání jsou logické. Nová vědecká a výzkumná pracoviště se umisťují do blízkosti zdrojů kvalifikovaných pracovních sil, tedy tam, kde jsou vysoké školy.
Přilákat vědecká a výzkumná pracoviště a jejich osazenstvo nemusejí nutně jen vysoké školy. Důležité jsou ale také kromě vysokých škol i finance, které ten který kraj investuje do vědy a výzkumu. Největší výdaje má Středočeský kraj, který vydává na vědu a výzkum 2,64 procenta svého regionálního hrubého domácího produktu. Za ním je Praha s 1,9 procent regionálního HDP a třetím je Jihomoravský kraj s 1,25 procent regionálního HDP. Na konci tohoto žebříčku je kraj Karlovarský s výdaji na vědu a výzkum ve výši 0,13 procenta regionálního HDP. Ostatně v deseti našich krajích výdaje na vědu a výzkum nedosahují ani jedno procento z regionálního HDP.
Pro financování i provádění vědeckých, výzkumných a vývojových prací se používá dělení na podnikatelský sektor (soukromé zdroje a podniky), vládní sektor (veřejné zdroje), sektor vyššího školství (VOŠ a VŠ) a soukromý neziskový sektor. Podnikový sektor je ve financování vědy a výzkumu nejvíce zastoupen na Vysočině. Po ní následují Pardubický a Středočeský kraj. V místech sídel tradičních vysokých škol dominuje ve vědě a výzkumu sektor vyšších škol. Vládní sektor je nejvíce alokován v Praze. Druhou příčku zaujímá Jihočeský kraj. Sektor vyššího školství podporuje nejvíce vědu a výzkum v krajích Jihomoravském a Plzeňském. Podíl neziskového sektoru na financování vědy a výzkumy není příliš výrazný.