Bez ohledu na to, jestli se Velikonoce slaví jako křesťanské svátky, nebo čistě jako svátky jara, je s nimi spojená řada tradičních svátečních pokrmů. A ty bezesporu patří mezi České stříbro.
Zmizelé Velikonoce
Za tradicí se tentokrát Gurmán rozjel nejprve do skanzenu – do Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem.
Když dříve na Velký pátek skončil čtyřicetidenní půst, při kterém se jedl hlavně hrách, jáhelná nebo (méně často) pohanková kaše, jahelník, zapražené polévky maštěné maximálně lněným olejem a suché vdolky, případně pomazané povidly, přicházely na řadu sváteční pokrmy. Mazanec, stejně typický pro Velikonoce jako vánočka pro Vánoce. Zelená polévka z jarních bylin. Velikonoční nádivka z masa, jarních bylinek a vajec. Jehněčí pečeně. Sladký beránek z kynutého nebo piškotového těsta. Pučálka (pražený hrách) na sladko s medem a rozinkami nebo na slano se solí a pepřem. Jidáše (sladké pečivo z kynutého těsta ve tvaru spirály) potřené medem. K jaru od dávných dob patří také vejce, obecně symbol nového života, probouzející se přírody. A stranou nezůstávají ani medové perníčky s velikonočními motivy – první zmínky o chovu včel u nás pocházejí už z 9. století a perníkáři ostatně dříve bývali největšími odběrateli medu.
Sváteční trdlo a velikonoční langoše
Výkladní skříní pražských Velikonoc je Staroměstské náměstí. Gurmán zamířil z Přerova rovnou do tohoto velikonočního supermarketu se zvědavostí, jaké velikonoční pokrmy tu ochutná. Návštěvník tady ale lehce dojde k závěru, že české Velikonoce charakterizuje hlavně trdelník neboli trdlo, jehož prodejců se tu sešlo hned několik a popravdě řečeno se zdá, že příprava trdla je v poslední době velmi dobrou živností a ještě lepším lákadlem na turisty.
Stejně tak langoše, i ty tu mají několikanásobné zastoupení, nebo hot dog, který se tu prodává i pod označením euro hot dog. Jaký je rozdíl mezi obyčejným a euro hot dogem, se Gurmán ani nepokoušel zjistit. Peče se tu maso, což je cítit už z dálky.
Gurmán se ale zaradoval, když objevil stánek s velikonočními beránky, nádivkou a jidáši. Beránek a nádivka se přece jen stále poměrně pevně drží na velikonočních jídelníčcích českých domácností, proto si Gurmán poručil raději nyní méně obvyklé jidáše s medem za dvacet korun. A byl zklamaný. V celofánovém sáčku trůnila sladká houska, přibalená k ní byla jedna porce medu v umělohmotném kelímku a celé to bylo studené, právě vytažené z lednice.
Pod umělými kvetoucími jabloněmi vysázenými na dlažbě si nikdo na „jidáších” moc nepochutná. A když se ještě lidovky vyřvávající z pódia začaly tlouci s folklórním průvodem přívrženců Hare Krišna, kteří jdou přes Staroměstské náměstí směrem do Celetné ulice svoji tradiční trasu, nabývá tento konzumní velikonoční babylon až surreálných rozměrů…
Velikonoční menu
Velikonoční vajíčkový salát s jarní cibulkou servírovaný v nedalekém Café Louvre za 59 korun (a nabízený v rámci speciálního tematického menu Velikonoční pochoutky na malý hlad) si alespoň na nic nehraje. Je čerstvý a křehká cibulka, sladká a křupavá, dokázala spolu s vajíčky trochu napravit chuť. Čtěte více: Stylová snídaně v městské kavárně s historií
Jaké české jídlo vám nejvíc chutná?
Cestou Gurmán ještě mimochodem nakoukl do pekařství Odkolek v Rytířské ulici, které se pyšní svojí tradicí od roku 1850 – a tím se stává kandidátem na České stříbro. Jak jsou tedy na tom u Odkolků s mazanci a beránky? Na první pohled dobře, nabízejí totiž mazance normální, dia i v biokvalitě. Jenže zabalené v igelitu jako krájený chléb moc lákavé nejsou. Stejně jako je pramálo lákavý beránek z velkovýroby.
Kdyby Gurmán zašel do nějaké současné „středověké” krčmy, snad by alespoň pučálku nebo nějakou tu pečeni na jídelním lístku objevil. Jenže… Čtěte více: Vydejte se s Gurmánem do středověku, máme pro vás dva tipy
Vraťte se do vlastní kuchyně
Jenže velikonoční domácí kulinářská tradice se asi nejspolehlivěji a nejchutněji udržuje doma. Mazanec, beránek nebo nádivka jsou nejlepší od babičky, tetičky či od maminky. Případně se nabízí možnost vyndat ze šuplíku staré rodinné recepty a uchýlit se s nimi do vlastní kuchyně. A pak nezapomenout k ochutnávání výtvorů pozvat sousedy. Podobný návrat k domácí tradici si také zaslouží nálepku České stříbro.