Stavební firmy vnímají nedávné povodně jako příležitost k získání nových zakázek. Ucházet se o ně chce 90 % všech firem, které ve svém průzkumu oslovila výzkumná společnost CEEC Research. Na opravách budov a dopravní infrastruktury se po velké vodě chtějí podílet hlavně velké společnosti. Podíl středních a malých firem, které se chtějí do těchto zakázek zapojit je menší. Zájem má 56 % podniků, je to dáno jejich regionální specializací. Podílet se na opravách chtějí přímo nebo i formou subdodávek pro větší společnosti.
Zástupci velkých společností se přitom domnívají, že práce bude hlavně pro malé firmy. Z pozitivního dopadu mohou těžit zejména menší stavební firmy, ale i firmy působící v oblasti infrastrukturních a vodohospodářských staveb,
uvádí Radim Martínek, finanční ředitel společnosti VCES. Při opravách soukromého majetku se pak výrazně zapojí i živnostníci. S tím ale souvisí problém, že v době maximálních letních nasazení budou tito drobní a mnohdy šikovní živnostníci na větších stavbách chybět,
upozorňuje Tomáš Kočí, ředitel společnosti Kočí.
Likvidace povodňových škod na stavbách přináší příležitost i pro dodavatele stavebního materiálu. Zvyšuje se prodej všeho stavebního materiálu, například sanačních omítek, ale také prostředků na vysoušení staveb nebo desinfekci.
Povodně situaci ve stavebnictví neřeší
Na první podleh by se mohlo zdát, že stavařům nastaly zlaté časy. Jenže peníze investované do oprav, ať už půjdou ze státní pokladny nebo ze soukromých kapes, obor nezachrání. Pouze mu to krátkodobě pomůže. A to hlavně malým firmám, které by si mohly vylepšit meziroční obrat až o 16 %.
Povodně přinesly stavebníkům práci, ale také starosti. Pokud půjdou po zakázkách bez rozmyslu, mohou mít potíže se zákonem.
Že půjde jen o krátkodobý pozitivní vliv, to dokazují čísla. Roční obrat českého stavebnictví je více než 400 miliard korun. Vláda rozhodla uvolnit pouze několik miliard a ani připočtením investic ze soukromých zdrojů se nijak vysoko nedostaneme. Po nutných opravách bude důležité podporovat dlouhodobé kroky, v rámci kterých se stát bude chovat racionálně a vytvářet efektivní, smysluplné rozvojové investiční programy. Ty by měly cílit na dobudování potřebné infrastruktury, zejména dopravní a energetické, ale také na energetické úspory v souvislosti s renovací budov,
prohlašuje ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.
Stavební firmy to dobře vědí a proto se budou snažit získat pro sebe co největší počet zakázek. Právě teď je důležitý proaktivní přístup firem, samostatné vyhledávání zákázek, především na profilech zadavatelů a ve Věstníku veřejných zakázek. Skoro polovina velkých firem už do postižených oblastí poslala svou vysoušecí a odklízecí techniku. Je to z jejich strany dobrý marketingový tah s cílem získat zakázky v první vlně rekonstrukcí.
Hrozí zneužití velké části peněz a korupce
Situace není pro stavebníky nijak jednoduchá. Je lepší dostat hned po povodni více zakázek nebo vyčkat až na druhou fázi? Neexistuje na to jednoznačná odpověď a panuje tu řada obav.
První vlnu zakázek tvoří ty zadané v případě nouze a bez výběrových řízení. Vzniká ale riziko jak pro investora, tak stavební firmu. Na začátku není předem jasný rozsah zakázky, tím pádem ani její cena. Reaguje se z důvodu akutnosti. Může se stát, že náklady budou přemrštěné a společnosti budou inkasovat vyšší marže, než je běžná úroveň u standardních výběrových řízení, kdy o zakázku soutěží více firem. Zadavatelé ale nesmí pořizovat dodávky, služby či stavební práce za zvláštně nevýhodných podmínek a nesmí situace zneužít. Měli by nakupovat za ceny v době a místě obvyklé, a neměli by tohoto stavu využít pro dříve plánované zakázky. Realizace jednacího řízení musí také být natolik akutní, že nelze čekat na provedení řádného, například otevřeného podlimitního řízení. V případě velkých investic by tedy měli zadavatelé zvážit, zda by nebylo přínosnější aktuální stav zafixovat a zadat zakázku v klasickém řízení,
radí Tomáš Langr, expert na státní tendry ze společnosti OTIDEA.
Zneužití veřejných prostředků se obává 76 % ředitelů všech velkých stavebních společností a 34 % malých a středních firem v tomto oboru. Zadavatelé by zároveň měli být v případě jednacích řízení bez uveřejnění, které je možno využít právě v případě živelních katastrof, ostražití a měli by zahajovat zadávací řízení bezprostředně po vzniku přírodní pohromy, v opačném případě riskují porušení zákona o veřejných zakázkách,
poukazuje na možná úskalí a důsledky nesprávného výkladu zákona Robert Pergl, předseda Komory administrátorů veřejných zakázek.
Druhou možností je vyčkat na vyhlášení standadních výběrových řízení. V tomto případě je ale problém s průtahy v řízeních, které oddalují samotnou realizací prací. Opět je to nevýhoda dopadající na obě strany. 54 % ředitelů firem v průzkumu pro CEEC Research uvedlo, že podle jejich zkušeností se většina stavebních prací bude z těchto důvodů provádět nejdříve v příštím roce. A objevují se i další problémy. Očekávám složitý průběh zadávání zakázek, protože se veřejní zadavatelé budou obávat následujících kontrol protikorupčních bojovníků,
říká Petr Čížek, jednatel společnosti Swietelsky stavební.
ČLÁNKY DO MAILU