Zůstává však otázkou, na kolik jde o relevantní odhad. V současnosti totiž tržby eviduje 170 tisíc podnikatelů a podle odhadů by se jich v třetí a čtvrté vlně mělo do EET zapojit dalších 300 tisíc. Pokud by se zvláštní režim mohl týkat třetiny z milionu, šlo by o většinu podnikatelů spadajících pod EET.
Kdo bude moct využít offline režim
Ministerstvo financí upravilo novelu zákona o evidenci tržeb, kterou před týdnem poslalo na vládu. Novela mimo jiné zavádí tzv. zvláštní offline režim. Aby jej podnikatel mohl využít, musí splnit tyto podmínky:
- je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob nebo je poskytovatelem zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění bez ohledu na právní formu,
- není plátcem DPH,
- má maximálně 2 zaměstnance,
- výše jeho hotovostních příjmů z evidovaných tržeb v každých 12 po sobě jdoucích kalendářních měsících nepřesáhne 200 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nepřesahuje 200 000 Kč.
V rámci evidence tržeb ve zvláštním režimu budou podnikatelé muset:
- nejpozději při uskutečnění evidované tržby vystavit účtenku s nejnižším pořadovým číslem z bloku účtenek tomu, od koho evidovaná tržba plyne,
- evidovat stejnopis vystavené účtenky; tato povinnost je splněna jeho uchováváním až do uplynutí lhůty pro stanovení daně z příjmů, ke které se vztahuje,
- podat správci daně za každé kalendářní čtvrtletí, ve kterém uskutečnil nebo vrátil evidovanou tržbu nebo provedl její opravu, oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu, a to do 20 dnů od uplynutí tohoto kalendářního čtvrtletí,
- provést storno v případě, že se vrací evidovaná tržba nebo provádí její oprava, přičemž se mění pouze forma, storno se provede totožně jako evidování tržby ve zvláštním režimu, tj. vystavením účtenky z bloku účtenek s tím rozdílem, že celková částka tržby bude uvedena jako záporná,
- oznámit správci daně údaje o provozovnách,
- umístit na místě, kde se běžně uskutečňují evidované tržby, informační oznámení.
Ten, kdo bude chtít evidovat ve zvláštním režimu, nebude povinen podat žádost o autentizační údaje a generovat certifikát pro evidenci tržeb. O samotný zvláštní režim však musí požádat a v žádosti doložit, že splňuje podmínky stanovené zákonem.
Až 340 tisíc podnikatelů s offline režimem?
Přestože má zvláštní režim eliminovat nepřiměřenou zátěž podnikatelů, vyžaduje po nich další byrokratické úkony. Podle některých asociací tak zvláštní režim drobným podnikatelům příliš nepomůže. Ačkoli ministerstvo v připomínkovém řízení parametry zvláštního režimu mírně změnilo, volání podnikatelů po větším zmírnění nevyslyšelo. Podle podnikatelů je například limit 200 tisíc Kč příliš nízký a zvláštní režim tak nebude pro řadu podnikatelů využitelný. Ministerstvo ale nyní odhaduje, že by offline režim mohlo využít až 340 tisíc podnikatelů napříč všemi fázemi (tedy i s 3. a 4. vlnou, která zatím evidovat nemusí).
Evidenci tržeb ve zvláštním režimu by při stanovených parametrech dle odhadů ministerstva financí a finanční správy mohlo využívat okolo 340 000 poplatníků napříč všemi fázemi, kteří mají celkové příjmy do 200 000 Kč. Dále pak je zcela jistě poměrně významná skupina poplatníků, kteří mají celkové příjmy sice vyšší, ale naplňují podmínku evidovaných tržeb (zjednodušeně pouze těch hotovostních) do 200 000 Kč/rok (ostatní příjmy probíhají převodem na účet, platební kartou apod.). Jejich počet lze však velmi těžko stanovit, jelikož nejsou žádným způsobem shromažďována data o způsobu platby a objemu tržeb podle formy platby u jednotlivých poplatníků. Pro účely RIA byl zvolen spíše opatrnější přístup a bude pracováno právě s potenciálním počtem 340 000 dotčených poplatníků,
píše ve zprávě RIA ministerstvo.
Zůstává však otázkou, na kolik se jedná o správný odhad. Počet podnikatelů, kteří se do EET zapojí v 3. a 4. fázi, se totiž odhaduje na 300 tisíc. Vzhledem k tomu, že nyní tržby eviduje 170 tisíc, podle odhadů ministerstva by zvláštní režim mohla využít většina podnikatelů, kterých se EET týká. Už v prvních dvou fázích se navíc ministerstvo spletlo v počtu podnikatelů, kteří musí EET mít. Podle odhadu ministerstva financí se mělo v 1. a 2. vlně EET do evidence zapojit až 250 tisíc podnikatelů.
Předložená novela nezavádí pouze zvláštní režim, ale i další věci. Jde například o rozšíření výjimek z povinnosti evidence tržeb. Jde třeba o těžce zrakově postižené osoby, pro které je v současné době výjimka stanovena nařízením vlády o vyloučení některých tržeb z evidence tržeb, které bude k 31. prosinci 2018 zrušeno. Dále pak o platby za poskytování telekomunikačních a jiných služeb uskutečněné prostřednictvím veřejné mobilní sítě, tj. prostřednictvím stržení kreditu z předplacené karty. Navrhuje se také vynětí z evidence tržeb pro tržby z hazardních her a tržby z obchodní letecké dopravy.
Snížení DPH pro vybrané zboží a služby
Návrh přináší kromě změn EET také úpravu sazeb DPH. Nově se navrhuje, aby se do druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty ve výši 10 % zařadily vybrané služby a zboží. Ke snížení DPH má dojít například u kadeřnických a holičských služeb, oprav jízdních kol, obuvi, úpravy a opravy oděvů a textilních výrobků a prodeji točeného piva, kde by mělo dojít k poklesu ze stávající sazby 21 % na 10 %. Návrh počítá také s dalším snižováním DPH v sektoru stravovacích služeb a podávání nealkoholických nápojů, která již byla snížena v souvislosti s náběhem 1. fáze elektronické evidence tržeb z 21 % na 15 %, a to rovněž na 10 %.
3. a 4. vlna se EET nevyhne
Návrh novely zákona upravuje také náběh 3. a 4. fáze evidence tržeb. Podnikatelé, kteří spadají do těchto fází, začnou evidovat společně v jedné vlně, která bude spuštěna šest měsíců po platnosti zákona. Pokud by zákon začal platit například v prosinci letošního roku, odstartovala by poslední vlna EET 1. července 2019. Přesný termín spuštění však bude samozřejmě záviset na délce legislativního procesu,
uvádí ministryně financí Alena Schillerová.
Platby přes elektronické peněženky a spol. se opět mají evidovat
Ministerstvo dále navrhuje, aby se EET opět vztahovala také na platby pomocí elektronických peněženek, čipových karet, kupónů, voucherů a jiných obdobných instrumentů, v rámci kterých dochází nejdříve k jejich „nabití“ a následně k čerpání kreditu, který byl takto nabit.
DIČ se v některých případech na účtenku vrátí
Ministerstvo rovněž navrhuje, aby se na účtence opět uvádělo DIČ, ovšem s výjimkou případů, kdy toto daňové identifikační číslo obsahuje rodné číslo poplatníka. Tato povinnost tak bude dopadat zatím pouze na poplatníky daně z příjmů právnických osob a zahraničních fyzických osob. Bude-li v budoucnu tvořeno daňové identifikační číslo s využitím bezvýznamového identifikátoru, bude povinnost uvádět na účtence daňové identifikační číslo poplatná i pro ostatní fyzické osoby bez nutnosti měnit zákon,
uzavírá ministerstvo.
ČLÁNKY DO MAILU