Povinnost platit nemocenskou i pro jednatele eseróčka, více papírování pro zaměstnavatele, povinná registrace k DPH i pro podnikatele s nižším obratem, dražší elektřina a mýtné či snížení výdajových paušálů. To je jen základní výčet novinek, které zřejmě čekají na podnikatele od příštího roku. Jejich možný výsledek? Podnikání v Česku bude pro menší podnikatele stále těžší.
Povinnost být plátcem DPH i pro menší podnikatele
Novela ministerstva financí chce od roku 2012 rozšířit počet povinných plátců DPH. Hovoří se o snížení hranice pro povinnou registraci k DPH z jednoho milionu na 750 tisíc korun. Podnikatelé, kteří mají příjmy v rozmezí těchto dvou částek, by měli být na pozoru. Pokud ke snížení limitu skutečně dojde, stanou se právě oni plátci DPH.
Další změnou bude to, že od roku 2012 se má podnikatele stát plátcem ne od začátku třetího měsíce od měsíce překročení hranice obratu, jak je tomu nyní, ale již od druhého měsíce. To bude samozřejmě vyžadovat průběžnou a pečlivější kontrolu výše obratu. Podmínkou plátcovství již ale nebude registrace u finančního úřadu. Osvědčení bude v budoucnu sloužit hlavně pro doložení, že se jedná o podnikatele – plátce DPH. Plátcovství vznikne ze zákona automaticky. A to překročením stanoveného limitu a od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci překročení. Od tohoto data podává plátce daňové přiznání k DPH i v případě, že nebude mít žádná plnění. Čtěte více: Paragony nezahazujte. Budete je potřebovat
Povinná nemocenská i pro jednatele eseróčka
Nenápadná novela zákona o nemocenském pojištění prošla vládou a putuje do parlamentu a poté k podpisu prezidenta. Zavádí však povinnost platit nemocenskou i pro jednatele eseróčka. Účelem návrhu je údajně zpřesnit právní úpravu a upravit rozsah nemocensky a důchodově pojištěných osob, aby nedocházelo k nerovnému postavení osob výdělečně činných.
V konečném důsledku to bude mít dopad na společníky a jednatele společnosti s ručením omezeným. Ti, co mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, budou muset od roku 2012 platit nemocenskou, a to povinně.
Povinnost platit nemocenskou se bude vztahovat mimo jiné i na členy kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů. Zákony v úplném znění: Zákon o nemocenském pojištění
Nový zákoník práce a nárůst byrokracie
Novelizovaný zákoník práce, který přináší několik významných změn, navýší pro podnikatele papírování. Týká se to především dohod o provedení práce, po jejichž skončení bude muset zaměstnavatel povinně vystavit potvrzení o zaměstnání, tzv. zápočtový list.
V něm dle § 313 uvede, o jaký pracovní poměr se jednalo. Dále druh konaných prací, dosaženou kvalifikaci, odpracovanou dobu a údaj, zda byly ze mzdy prováděny srážky (v čí prospěch, výši pohledávky, výši dosud sražených pohledávek a pořadí srážek).
Přitom dohoda o provedení práce má být nově uzavírána převážně na překlenutí dočasně zvýšené potřeby práce nebo k zajištění mimořádného úkolu. Čtěte více: Zápočťák i u dohod. Nový zákoník práce přinese vrásky účetním
Nižší výdajové paušály
Vyšší příjem do státní kasy mají přinést i snížené výdajové paušály. Podle ministerstva financí nemá 80% výdajový paušál, kteří dnes uplatňují například řemeslníci, nikde jinde obdoby.
Šéf resortu Miroslav Kalousek chce proto přinést na koaliční jednání návrh, podle kterého by výdajové paušály klesly na 20, 40 a 50 procent. Dvacet procent pro osoby samostatně výdělečně činné, které se živí mozkem, počítačem a tužkou, 40 procent pro řemeslníky, třeba pro instalatéry či malíře pokojů, a 50 procent pro živnostníky v zemědělství a prvovýrobě,
upřesnil Kalousek.
Kvůli odporu ODS má Kalousek i záložní varianty, jak výdajové paušály snížit, a to na 30 a 50 procent nebo 25 a 50 procent. Z průzkumu serveru Podnikatel.cz a AMSP ČR však vyplynulo, že proti snížení výdajových paušálů je celkem 87 % oslovených podnikatelů. Kvůli snížení výdajových paušálů by mnoho z nich přešlo na uplatňování skutečných nákladů, což by je opět zatížilo zbytečnou administrativou. Čtěte více: Výdajové paušály: Kalousek potvrdil, že je chce snížit. Podnikatelé to odmítají a hrozí odchodem na pracák
Dražší dálniční známky a mýtné
Ministerstvo dopravy hledá, jak zalepit díru ve svém rozpočtu. Proto chystá zdražit dálniční známky i mýtné. Podle plánů šéfa dopravy Pavla Dobeše by měl dálniční kupon podražit ze současných 1200 korun na 1500 korun. O čtvrtinu pak plánuje zdražit mýtné.
Zdražení by mělo přijít již od příštího roku. Dražší viněty by měly přinést do pokladny ministerstva 700 milionů korun, zvýšení mýtného by mělo vynést kolem dvou miliard korun. Čtěte více: Zvýší se cena dálničních známek a sazby mýtného
Dražší elektřina
Odstavení poloviny jaderných elektráren v Německu, rostoucí výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů a také nejistý výhled cen elektřiny na burzách. To vše může způsobit skokové zdražení elektřiny od roku 2012.
Na burzách se zvýšila cena energie pro příští rok už o 12 procent, a to bezprostředně po rozhodnutí Německa odstavit jádro. Nicméně cena v posledních týdnech mírně klesá. Konečné zdražení si zatím nikdo netroufá odhadnout. Do konce roku se cena elektřiny pro firmy zvýší podle analytiků o 10 %, v průběhu následujících 10 let až o 30 %. Čtěte více: Elektřina podraží. Víme o kolik. Odnesou to firmy i domácnosti
Nové podmínky pro e-shopy
Tuzemské e-shopy se musejí připravit na nové podmínky, které nařídil evropský parlament pro celou Evropskou unii. Online obchody budou muset například nabídnout webový formulář pro odstoupení od smlouvy či ještě před objednávkou jasně a čitelně uvádět, zda pro dodání zboží platí nějaká omezení a jaké způsoby platby jsou přijímány.
Novou spotřebitelskou směrnice čeká na oficiální souhlas Rady EU, ke kterému má dojít v září a na uveřejnění v Úředním věstníku EU (k čemuž dojde asi v říjnu 2011). Poté budou mít jednotlivé členské státy dva roky na to, aby nová pravidla zavedly. V Česku se o implementaci postará s největší pravděpodobností ministerstvo průmyslu a obchodu. Čtěte více: EU mění pravidla nakupování po internetu. Co se změní u českých e-shopů?
Nové termíny pro doplatky pojištění
Pozdě ale přece. Od 1. srpna 2011 je účinná novela zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Významnou změnou, kterou přináší je sjednocení doplatků zdravotního se sociálním pojištěním. Lhůta pro doplatek zdravotního pojištění se tak reálně prodlužuje o měsíc. Nový termín platí i pro OSVČ vedlejší.
Před účinností novely 138/2011 Sb., která mění zákon o pojistném všeobecné zdravotní pojištění, platili podnikatelé rozdíl mezi zálohami a skutečnou výší zdravotního pojištění do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok. Ovšem Přehled o příjmech a výdajích podávali zdravotní pojišťovně až do jednoho měsíce ode dne podání přiznání. Nepochopitelná právní úprava, kdy podnikatel nejprve zasílá doplatek a teprve následně s jednadvacetidenním zpožděním předkládá přehled, je naštěstí minulostí. Čtěte více: Konec zmatkům s doplatky pojistného. Termíny konečně sjednoceny
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU